Písmák Nade
Pár metrů nad zemí
těla, hlavy zvrácené
pomalu rotují, posledním
energetickým krokem.
List
Paralelní vesmíry
v němém filmu
tvoří se začátky
a konce, děj chybí.
Park
Snáší se
přítomně, když proběhl
jejich život
dětem mezi prsty.
V otáčení
letící tváře
zastavují, zpomalují čas
síly se rovnají
uklidníš se, ukloníš, poděkuješ
Mezi dny
Kolem břehů
voda obeplouvá balvany
rachotící pěna, padající projektily
Stejně, dere se
Zbytky módy
divoké husy v objetí vzájemných vzletů
pohyb skla o hranu stolu zuřivá vycházíš ven
já za výlohou rovnám poslední zbytky módy
VI.
Člověk, který vědomě nečiní zlo, je v každou danou chvíli v pořádku.
Mezi prsty
Vytáčeli a
pokládali otřískaný
černý bakelit sluchátka.
Vytáčeli a pokládali duše
Napětí křídel
Plachá nevinnost
pojď blíže, už moc nevidím
ruce jsou v pěst, hlasy v tichu
vysoké napětí křídel.
Výhled
město
žhavá, bílá pec skomíny
a toulavými kočkami
za okny
Nasáklí životem
Nechám se tetovat
jako pravý chlap, pořídím si loď
to kdybych bydlel u moře
plout podél pobřeží,
Zamyšlený
Maliny za oknem
dělají chutě, daleko od mých úst.
Jednou vás všechny sežeru.
/do ticha, umanutě/
Kreativita
Ahoj lidi,
myslíte si, že předtím, než člověk začne publikovat, by měl chodit k psychologovi. A je důležité žít, něco zažít, aby člověk nepsal kokotiny.
/ já jen, že by to ukrátilo čas a vylepšila by se tvorba. :)/
Váš Voran.
co já vim
V dnešním světě se nelze vyznat.
Projedu se na kole.
IV.
Lidi by měli bojovat pouze s nepřízní osudu a zlými mimozemšťany.
Autor
Kde teď jsem.
Našlapuju, prodýchávám
a myslím na tebe.
Na sebe.
Smysl života - 42?
Ahoj Písmáci,
určitě každý někdy přemýšlel, jaký je jeho smysl tady. O co tu vlastně jde.
Zajímá mě, jak jste na tom se smyslem života, jeho obecnou definicí ve vašem podání.
Třeba jiným umožníte nahlížet novým pohledem.
V ringu
Řekla,
maluj oblohu.
S rukama v bok, bradou v ringu.
Prý jsem její. Ještě si musí rozmyslet,
Modrá
Potkal jsem tě,
na rozhraní rozběhlých ulic.
I Měsíc povytáhl obočí
a lampa zablikala, usmála ses.
Šerosen
Míjím mosty,
na nich siluety koní.
Kolébavě, odevzdaně.
I já teď plynu sdavem.
Jeho vlastní prozatím
Chytla jsi mi ruku,
smazalo mě to.
Kdo znás půjde dříve.
Když otáčíš papír,
Umění se rozhodnout
Ahoj všichni,
zajímá mě jestli, jak moc a jak často máte problém se rozhodnout. Jde mi spíše o dlouhodobá rozhodnutí. např rozvod, rozchod, změna zaměstnání, stěhování na jiné místo apod.
Rozhodujete se lehce nebo vás to zatěžuje třeba i celá léta, popřípadě, co vám v rozhodnutí pomáhá.
první středa v měsíci
zkouška sirén
zkouška sirén
zkouška sirén
Právě proběhla - zkouška sýrem
Mraky do polí
A mraky do polí
po rtuti tichá síla
přitažlivost
bere si
Standardní pták
Potkal jsem kosa. Černý, žlutý zobák, prostě standardní pták.
Čau kose.
Čau.
Větvení
Život je strom
a ve větvích cesty.
Košatí se, lámou ve dnech.
Život je strom,
Potkal jsem Boha
Potkal jsem Boha.
Měl orgasmus, ten vnitřní
to je něco jako jednorožec.
Stahovala se mu vagína tak samozřejmě
Slyšíš?
Ležím,
rosa miluje se s kůží
je něžná, ví co mám rád.
Na dlani, zapomněl jsem motýly
V údolí
Zvětralá mlha
přechází vrcholky borovic
dýchám a poslouchám
srdce, že bije
Kovová
splavena dřívka
do jistot zátočin
zatvrdlé mozoly
ve skráních dny
Půl hodiny do konce mozku
Ťukáš vedle do stroje
jako nadržená, nesvéprávná chemička
chybí mi půl hodiny do konce mozku.
ťukání a mumlání.
28.7.2015
28. 7. 2015
Milý deníčku.
V autobuse mě dnes dvakrát pohladila cizí žena.
MP3 ve sluchátkách
Ahoj všichni, zdraví vás Oran komodský. :)
Přemýšleli jste někdy o tom, proč dnes tak často posloucháme hudbu nebo třeba audioknihy ve sluchátkách, kdekoli je to v podstatě možné. Sám taky poslouchám, uklidňuje mě to, vypne hlava, rychleji uteče čas.
Nicméně si myslím, že je to určitá kompenzace.
Frustrovaný džízis
Nechtěl bych takhle umřít
s trnovkou hluboko do čela
stačí, že takhle žiju
/s bejsbolkou zastrčenou v prdeli/
Britská obruč
Pane Gilmour,
nezbývá než říct dobře,
tři akordy jsou moc, dva málo.
Hlavně trénovat.
sbírka - Slunce nešlo umýt
Ahoj přátelé,
chtěl jsem informovat všechny, kdo mě čtou a
kterým se ode mě občas něco i líbilo, že mi v březnu
vyšla sbírka s názvem
A já mluvím s právníkem
Sedím
hraje Fixa a vedle u stolu
smích holek a čekání na budoucnost
jaká asi bude, ukazují pohyby
.
z kopce dětský hlas
v ruce prak a v očích živo
brambory z popela pálí na jazyku
večer je teplo a nikdo nechce domů.
Kluk odnaproti
Láhve zrají
na policích s prachem
hudba uvolňuje
koukám na plátno
Dílo vs osobnost autora
Ahoj lidi,
jeden z mých vnitřních rozporů je hodnocení díla a jeho přijetí, vzhledem k osobnosti autora. Nejsem schopen dílo přijmout, pokud nepřijímám osobu autora.
Typický příklad je J. Nohavica, jehož věci, hlavně ty starší, jsou pro mě fajn a vyrůstal jsem na nich, na druhou stranu jako osobu, agenta stb, šovinistického a pyšného člověka, ho bytostně nesnáším.
Báseň x text písně
Ahoj přátelé,
trochu se potýkám s formulací a charakteristikou písňového textu. Jaké máte zkušenosti a jaký vidíte hlavní rozdíl mezi textem písně a případně básní.
V čem se spatřujete rozlišnost těchto forem.
Díky za názory.
takhle po ránu
Pokud se člověk vyjadřuje slovy, ve většině případů stejně nezabrání tomu, aby nevypadal jako kretén.
Black Books vs Comeback
Ahoj lidi,
průběžně sleduju sitcomy z různých oblastí a říkám si, proč jsou ty z produkce BBC nejlepší a proč se nedaří dělat něco takového u nás. Máte na to názor.
Já mám, ale počkám si na ten váš. :-)
Váš Oran.
A kočky udiveně
sílí jaro
těžký třpyt pavučin
vzáhybech dveří
prkna hlazena do nekonečna
Proč?
Ahoj básníci,
zajímá mě, co považujete za hlavní důvod tvorby. Určitě to budou subjektivní důvody, takže každý bude mít nějaký jiný.
Těším se na diskusi.
Váš
Kočičí pracky
"Ty jsi celej Remarque
to, jak stojíš u toho okna
a myslíš bůhví na co"
Hm, narozeni jsme jen den od sebe, to je fakt
Liška
Dýchám,
v hrudníku zátarasy
zelenéoči
dvě posečené zahrady
Tečky tónů
tečky tónů
violyvyrobené s láskou
překvapí
jako když se
Láska (tvar ze sítí)
smích a
hlavou něha
kuchyňské vlnění boků
nasáklí oxytocinem
Na ráno je dost času
Nejde si
pamatovat obrysy
obličejů
z minulých životů
Ticho
Stoupal jsem po schodech. Seděla v patře, vedle vchodu jednoho z bytů, hlavu v dlaních. Bylo ticho. Jenchlad se odrážel v prostoru mezi schodištěm a zasahoval naše těla.
1.
Zminulosti člověk nepostrádánejvíce ty, které ztratil. Nejvíce mu z té doby chybí on sám.
Tání uvnitř
Čekám opřený o zeď
na myšlenky opřené někde vpředu
ulicí proudí lidé a jejich přání
voní pekárnou od vedle
S tebou
šla jsi napřed
já visel pohledem na sukni
představy byly
jak teplé slunce na obličeji
Mezi ničím a kouskem něčeho
Kroky mladých riflí
náměstí vypálené kamenem
vlasy jak květiny padající z oken
na obnažená ramena.
Padající šestka
Byla jsi
bílou a černou
padající šestkou
skákající radostí
Fialové břehy
ztěžklý den
rozbitý o hrany kamenů
fialové spaly břehy
mířící dolů
Sukně a pár slz
Viděl jsem lidi
objímat se na nádraží
reproduktor hlásil svítání
konce špagátů spaly na kamenné dlažbě
Melodie tlumená kobercem
hřbety rukou
melodie tlumená kobercem
klečíme proti sobě
jako dvě zastavené tramvaje
Slunce nešlo umýt
Šel jsem
alej sparfémem hlíny
větve táhly kovovou oblohou
slunce nešlo umýt
Vlakem
Za sklem
jedna velká umazanost do nespojení
nevykolejí ani těsně za tunelem
pražce jsou ze zásady proti splynutí
Drny
někdy mi chybí
podzimní oči
spadané praménky
česané v polích
pole v pohybu
topíme se sami vsobě
- rozlitá mléka
do dětství
vlasy
Vesmír je membrána reproduktoru
Vesmír
je membrána reproduktoru
co mu pošleš, to přehraje
už možná zítra
Dovolte, abych se podíval
bolest
je nejpravdivější
pocit
stejně jako odvaha
Sluncem do Paříže
Jedu do Paříže
linkovým autobusem
zPraha-Holešovice
as malými japončíky
Kaluž mraků
na pozadí antén
slunce svolává mraky
- pojďte domů
a ony se sunou
HOJP - SUPERJEŽIŠ
Maďarské koně
u slovenských hranic
hojp hojp
cítí se bídně
Kdo je kdo?
Zdravím přátelé,
přemýšlel jsem o tématu k diskusi a napadlo mne veřejné tipování,
kdo se skrývá za různými alternicky. Určitě budete mít spoustu tipů
kdo je kdo, my v anarchistické sekci se často přeme o možnéidentity.
Odrazy světel, tmy a snů
Na hladině
tóny
bosých nohou
zčeřené kruhy
Kormidelník na ploché dráze letu
Svět je šílený
dlaně sprsty
připravené
obtisknout úsilí
Ruka se chytla zábradlí
Tvůj
pohyb dozadu
změnil téma chůze
. projela tramvaj
V tahu
Ozvěna duní
kolem postele
odráží se od vázy
a stolních her
Sny o budoucnosti
Ty tvé útěky
kdovoleným částem světa
lodními šrouby
tahat břehy světadílů
Oran
Někdy ktomu prostě dojdete
že víte
že odteď
to bude už jen dobré
Duny
Vnáruči slaná
od přílivové vlny
spřekvapením ve tváři
a ne úplně rychlou závěrkou
Za zády
Cizí města
unášená domů,
mostypadajído moře
smích, zní na stejných místech
a začala jízda
Včera večer
našel jsem na cestě čas
ležel a tikal
vzal jsem ho do dlaní
Den za dnem
Den za dnem
ve Skandinávských lesích
mluvím slosy
Cítím se bezpečně
Pažitky
Pažitky
vplastových kelímcích
dýchají na sklo
vnových dnech
Čárka minuty
Sebral jsem
poslední odvahu
zvážil plusy a
i to druhé
Teorie seriálů
Vprostoru kostek
zmražena
na pár let
bez vzduchu
Sever a srdce
Hrabu listí
do spacáku léta
vlese klid
pasoucích se daňků
Doppler
Výhled zdálnice
a koně na kopcích
vpředklonu
vpřítomnosti
Červený had
Padl mech
vlivem přitažlivosti
lesa
padl večer
ONANUKA - SUPERJEŽIŠ
Byl jak zonánu
kluk
nyní žena
hlas vysoko položena
Pako od Lucie
Obité dřevo
zní a odhaluje
tóny ve stupnici
napětí na hranici
Kofolu, tři deci
Včera jsem se smál
bylo to ňák po poledni
zrovna otevřeli poštu
šperhákama
Živá
Prosvítáš do slunce
vmezerách
vybuchují ohňostroje
a vočích všechno teplo Země
Na lehátku
Odlesk velkého akvária
a moře
vtahujícího tě do sebe
očima sleduješ čáru slunce
Kocour
líný kocour líže svět
očimasi pochutnává
je to med
anebo káva.
Jdete do kostela?
A holky zJednoty
postávaly před krámem
šlukovaly cigára
a hihňaly se důchodcům
Špičaté město
Vždycky jsem říkal
že je zvrhlost
číst Vítězný oblouk
na lavičce u kruhového objezdu
Ahoj Erlende
Stejně jako Opera vOslu
provozujeme život na hladině
fugy plné našich fúzí
a když se na tebe dívám
otočený ke skále dýchám její chlad a pošťuchuju kraba
Nahoře na kopci počátek
dolů si hledá cestu
až splyne vjeden celek
jen jiné chuti.
lidi jako mravenci a slabý vánek ve vlasech
cigareta a noviny na balkóně
jsem teď všechno a nic
vjediném okamžiku
držím mraky i
né dost spokojená
stoupám
do šestého
ty řveš v přízemí
že prý to nejede
Xx
Tichá mlha
a rybyutíkají
v chladném ale čistém z r c a d l e
netopýři hlídají své nebeské pozemky
tekoucí kořeny
tvé oči
dalekohledy do minulosti
nikdy je pořádně nezaostřím
tvůj hlas
U krmelce
Vlese jsem narazil na ježka, a zatímco jsem si na pařezu vytahoval bodliny, napadlo mě, jaké to asi musí být vříši zvířat. Ježek si tak jde, čmuchá nějaké žrádlo a pak prásk a je zněj placka. Ze mě placka tak lehce nemůže být, ledaže bych potkal hrocha, který by skákal ze skály placáka a já se zrovna potápěl. To není moc pravděpodobné, to znamená, že být zvířetem nebo zvěří není žádná sranda.
Tě ojedu vole
Chci být holkou. Chci ať mi je tak cirka 23. To je tak super věk pro babu, že bych se tam chtěl podívat. Do té hlavy, která se začíná osamostatňovat, odlišovat.
Tajemství úspěchu
Hudba, to je moje. Cítím ji vkostech, rytmus je moje srdce, vnímám, jak mi tepe vtěle. Miluju ji. Když jdu na koncert, nechám tam duši.
Tichá společnost
Byl jsem podveden. A řeknu vám téměř sjistotou kým. Pravděpodobně to byla společnost, ale nebudu si jistý, dokud si o tom nepromluvím se svým cvokařem. Viděl jsem ji, jak zdrhá, poté, co mi nastavila nohu, a já upadl.
Břichomil Vlivník
Břichomil Vlivník byl nevelké, zakulacené postavy, skrátkýma rukama, velkým břichem a seschlou přehazovačkou na již lesknoucí se hlavě. Co mu však život nenadělil vkráse, dostal vschopnostech mluvit pravdu. Ten člověk totiž tak často mluvil pravdu, že mu to lidi začali věřit.
Pocházel z neznámé rodiny Vlivníků, jeho otec Alois přivedl svou družku Richardku, rozenou Chciprečztejzasranejvesniceovou, do malého městečka Poruba na Moravě.