Je to vtipné, a jelikož znám předlohu a mám ji rád, tak jsi mě pobavil.

Goro: O tom už mi jeden známý říkal. Uvažuji o nich. Zatím jsem to tam neposlal, ale...

Zatím se událo toto:

Po dopsání jsem to prostě poslal do Albatrosu, protože jsem zadal do Googlu nakladatelství a Albatros mi vypadl. Po 14 dnech mi korektně napsali, že to prozatím do plánu nezařadí a že mám zkusit Pointu. Tak jsem se zaregistroval na Pointě, což je Start up. Ozvali se mi i nějaký korektor, a grafička, ale samozřejmě ty ceny jsou trochu mimo realitu. Vzhledem k velkému rozsahu by vydat 500 výtisků s grafičkou, korektorem, redaktorem, vyšlo snad na 150tisíc! Takže nevím. Mezitím pracuji na stránkách, na korekturách (přestože v tom nejsem úplně dobrý), a přemýšlím. Kompletně knihu přečetl jeden člověk a druhý ji momentálně čte. Možná bude nejlepší rozhodnutí nespěchat, ale přiznávám - ty Eknihyjedou se mi také líbí. Bylo by to za levno, nebo snad dokonce úplně zadarmo. Ale ještě jsem je neoslovil, tak kdo ví.

A ještě pro Janinu6 (zapomněl jsem):

Klišé unesených dětí před zrakem spící učitelky... Tohle tam chci nechat :-). Novináři jsou obecně v knize negativními postavami. Ať už slouží jedné nebo druhé straně. V knize jsou pak použity některé skutečně vyslovené novinářské floskule, a jedna z vedlejších postav pak má i „superschopnost" jejich nadužívání a následné využití protivníkova dezinformování.

Gora, k tvému: K větám, na něž jsem poukázala, ses nevyjádřil...

Omlouvám se. Také tobě děkuji. 

Tou slepou uličkou jsem myslel opravdu jen pár jmen, a to mrtvala Fortunáta a pevnost Bruna Kellera. Tihle dva už v knize nemají význam. Dále pak různé smyšlené názvy květin, zvířat, řek... Například že řeka Soul se vlévá do Bodes, bych třeba vůbec nemusel psát, a možná že je to další slovo, u kterého má čtenář pocit, že si ho má pamatovat. Nevím. Chtěl jsem ten svět popisovat s určitou samozřejmostí, tak jako když se povídá o tom našem světě. Co se týče ostatních výrazů, uvedu např. Šůšen. Kdybych napsal, co to je, byl by to pro čtenáře obrovský šok. A je jedno, jestli to napíšu v první kapitole, nebo v desáté. Proto jsem opět zvolil cestu samozřejmosti. Výraz se normálně používá, a postupně rozvíjí, postupně chci čtenáře připravit, aby nakonec byl ochoten to akceptovat. Asi jako když někomu řeknu, že píšu o holce, která jí slušné lidi. Každý řekne...ty jsi magor! Taková blbost! Tzn. zvolil jsem cestu s více neznámými výrazy v úvodu a úplně od toho nemohu upustit. Kostky jsou vrženy.

"nostalgie zaplnila" třemi zločinci... děkuji za připomínku. Přemýšlel jsem o ni a rozhodl jsem se, že to tak ponechám. V mé představě toho města se nostalgie nezaplnila jen skutky, ale také celkovou přítomností zločinců. Stát i město s tím nic neudělal, zločinci se stali samozřejmostí a celá společnost je vlastně přijala se všemi zápory i klady. Pro novináře jsou zdrojem článků, celkově klesla kriminalita a tak dále.

extra nadepisování ... těžko se mi to obhajuje, ale... rozhodoval jsem se celých deset let, jak ty Poslední tři uvedu. Předně kniha není primárně postavena na jejich zločinech, byť se to třeba v prvních řekněme 15 kapitolách může zdát. To že Bridž jí slušné lidi není nakonec tou nejhlavnější zápletkou, a to že druhý zločinec topí ženy je ještě o úroveň níže. Třetí zločinec unášející děti je pak zcela upozaděn a je až součástí zvratu v poslední řekněme pětině a zejména je součástí pointy. Nakonec mi tak přišlo nejefektivnější uvést je na začátku a pak už se jejich cesty rozejdou nebo proplétají.

Náměstí Džekíf se nadouvalo ... I tady jsem se rozhodl, že ponechám nadouvalo. Chápu tvou připomínku, přesto v mých představách se nadouvalo a ne pyšnilo.  Vycházím (jako často) z vlastní zkušenosti, kdy město Plzeň bylo vyhlášeno Městem kultury. I tam jsem nějak nechápal proč a prostě v hlavě mi utkvěla určitá představa, kterou sjem chtěl v knize použít. Slovo nadouvat má trochu i falešný podkres, kdežto pyšnit si představuji pozitivněji.

Prostě dnes už se v sladem provoněných - ve sladem .. Zde jsem dal na tvou radu a větu upravil. Slovo prostě na začátku věty mi tam také nehraje a obzvlášť pokud mám problém už v úvodu udržet pozornost, tak každé vylepšení textu je fajn. A děkuji.

Překlep na konci vzniklý kopírováním - děkuji, vymažu

Zkusím ještě z odpovědět práce, snad tady to bude lepší.

Janina6: děkuju, o těch chybách jsem nevěděl a díky tobě jsem si je v rukopise opravil. Jinak jsem samozřejmě rád za každého čtenáře a klidně bych sem celé dílo vložil, abys pokračovala. Ale psal jsem ho cca 10let, má to cca 450 normostran a podle mě jsem přišel na pár nápadů, které nikdy nikde nemohly být. Rád bych tu cestu zakončil vydáním, ať už bude jakékoliv (papírové, elektronické, v nejhorším případě nějaký pidináklad 10 kusů). Tím už tak trochu bude stvrzené, že nápady jsou moje. Teď provádím korektury (zatím sám), protože 450 normostran, korektor chce 50/Ns, takže dát někomu 22 500,- za to, že mi opraví třeba 50 chyb, tak to mi přijde moc. 

Mám jednoho tzv. betačtenáře, který už knihu dočetl, momentálně mám i druhého (mou ženu). Zdá se, že nejhorší je přežít první kapitolu, že čtenář se na začátku obává neznámých slov a pojmů a má pocit, že si je musí zapamatovat. Nemůžu se toho úplně vzdát, ale už teď jsem rozhodnut, že ten nejhorší odstavec změním a možná vypustím jedno, dvě slova. 

Byla to pozdní solidarita.

Ahoj, děkuji všem.

Za opravy chyb především. Snažil jsem se odpovdět jednotlivě, ale server padal. Takže ještě jednou všem díky, chyby jsem si už v rukopise opravil, a pokud bude příležitost, opravenou kapitolu vložím i sem. Ale jak jsem psal, nějak mi to tu padá. Každopádně díky.

Goro, i vám děkuji. Pozorně jsem si přečetl váš komentář, popřemýšlel o kritice. Ohledně množství jmen a názvů, s tím asi nic nedokážu udělat. Myslím, že pro přečtení knihy pak není nutné si pamatovat, kdo jak se přesně jmenuje a je to spíš na tom konkrétním čtenáři, jestli chce po ději jen klouzat nebo za tím chce hledat nějaké hloubky. Bohužel ke knize jsem přistupoval tak, že jsem občas použil smyšlená slova, názvy, nebo zmíněná jména, která jsou v knize slepou uličkou. Asi jako když si povídáte se sousedem, a ten zmíní, že jeho známý Pavel mu přivezl dřevo. Také třeba pak přijdete domů a manželovi už sdělíte jen, že sousedovi přivezli dřevo a jméno Pavel si nepamatujete. Z toho důvodu jsou i v první kapitole zmíněna jména Fortunát nebo Keller, která možná přispívají do toho zvýšeného množství jmen a názvů. Neobhajuji se, nerozporuji to, že vám se to nelíbí, jen prostě pokud bych s tím něco měl udělat, pak rozbiju jednu z forem, kterou jsem chtěl tu knihu psát.

Vaše definitivní ztracení ve zmíněném odstavci: V tom odstavci jsem se minimalisticky snažil naťuknout vztah mezi Bridž, Sklepním Monstrem a Fredem. Tzn. Bridž má v hlavě včerejší radu Sklepního Monstra, že by měla udělat něco zásadního (ona volí útěk), aby se dědeček Fred o ni více zajímal a třeba si vyslechl její pocity. Čtenáři jsem chtěl sdělit, že Sklepní Monstrum má Bridž rádo a záleží mu na ní. Ohledně odpočítávání chrápání: Bridž se odhodlává k útěku, poslouchá Fredovo chrápání, odpočítává ho. Jako když se připravujete ke startu... 3,2,1 start.

Samozřejmě vaše připomínky mě mrzí, obzvlášť když jsou to připomínky k něčemu, co jsem tak chtěl.  Alespoň je to zpětná vazba a vykřičník, že kniha si bude jen těžko hledat podobně smýšlející čtenáře, jako jsem já.

To mě mrzí, ale i tak děkuji. 

Z vlastní zkušenosti vím, jak moc těžké je popsat scifi akci, protože člověk se snaží to udělat tak, aby to lidi pochopili, a může se to zvrhnout do přílišný popisnosti. 

Myslím, že jsi tu povídku sepsal celkem slušně, jen prostě tomu něco schází. Mám fakt rád scify, a momentálně čtu něco z universa Vetřelců. Je asi nefér porovnávat někoho, kdo pro peníze píše něco, co už je vymyšlený a někoho, kdo to píše jen pro radost, ale první rozdíl je v tom, postavy v té knížce mají dějově budovaný charakter. tzn. charater se buduje hlavně z toho jak se chovají, jak mluví, a jen pro doplnění myšlenkami. Vím, je to klišé, ale obvykle hlavní hrdina je tvrďák, mluví drsně, je sarkastickej, má jizvu přes oko, je to hovado, prostě má něco, co vybočuje. U tebe nevybočuje nic moc. Když odmyslím výrazy z vesmíru, tak styl vyprávění je podobný, jako bych jel do města a dělal tam vcelku běžný věci.  Takže... chybí mi, že hlavní hrdina není prostě větší borec, a to v jakémkoliv směru.

Druhý rozdíl je ta ohromná popisnost. Celý první odstavec máš popisy zbraní, navíc popisy opět v běžné mluvě. Ve výsledku si stejně pod tím nic nepředstavím. Rotační laser, plazmový kanón, systém 22 rotačních kanónů. A podobně. Ty máš krátkou povídku, přičemž první odstavec popisuješ zbraně, a když se vrátím ke knize, kterou čtu, tak tam jsem okamžitě vržen do děje a autor se nebojí zbraň nazvat smyšleným názvem a ty se vlastně někdy vůbec ani nedozvíš, co je to za zbraň, anebo tozjistíš, až ji použije. Myslím si, že v krátké scifi povídce by víc než kde jinde mělo jít hlavně o děj a risknout i to, že čtenář něco nepochopí. Ubral bych klidně i 50% popisností.

Třetí rozdíl je ve výrazech. Scifi je vědeckofantastická literatura, takže wau efekt je u mě to, že si autor vymyslí něco nového, co působí i vcelku reálně. V některých scifi to je třeba pohon, jinde speciální zbraně, oblek, cokoliv. Myslím, že scifi je prostě hlavně o tom. U tebe je to 100% recyklace všeho napsaného. Máme pancíř, máme roboty, jaderné hlavice, všechno je realtivně ok, ale u povídky o vesmírném souboji bych očekával alespoň jednu, dvě vlastní myšlenky, aby to něčím vybočilo.

Jinak ale sám jsem kdysi chtěl psát scifi povídku o souboji a došel jsem do půlky, abych si uvědomil, že to prostě nedávám, že je to uplně naprd a zbytečná práce, takže u tebe oceňuju, žes to dal. Ve výsledku to není zas tak špatné.

Díky za obsáhlou kritiku. Až budu u počítače, opravím.

Bylo to uvěřitelný. Věřím, že tohle se může stát a věřím, že člověk, co to napsal, tohle mohl prožít. To je asi nejdůležitější, jinak ti tam chybí velké množství čárek (cca 10-20) a občas jsou chyby i v y-i. 

Co se týče účinků trávy na mě, tak to mám jinak, ale co se týče chyb i z dětství, co jsem provedl špatnýho, to se na mě občas vyvalí z pomyslných dveří i bez trávy. 

Díky. Povznášení ducha se ode mě asi ani čekat nedá :-). Jasný, uklízečka neříká pokakal. Zrovna včera zase přišla, že kolega to zase udělal a ty výrazy byly určitě jadrnější. Co se týče psaní, tak můj cíl je dostat se do toho natolik, abych psal svýmu momentálně 4 dny sterému synkovi pohádky. Na to mám ještě snad času dost :-).

Ahoj. Jeden kolega u nás v práci je známý pokakáváním záchodů. Zhruba polovina povídky tedy odpovídá realitě. On má obrovské znalosti (třeba i o Vlasovcích), chodí skvěle oblékaný, vysokoškolský titul, ale záchod si po sobě neumeje nikdy. Uklízečka vážně nešťastná, lepí vzkazy, už jsme mu to dokonce i řekli, ale stejně to dělá dál. Chtěl jsem se vrátit ke psaní a napadlo mi, že začnu jednoduchými věcmi, takže toto je první pokus. Já pracuji ve firmě na zemní práce, takže v reálu se nejedná o úředníka z finančáku. 

1. upopupa - je to jediná povídka, která se mi opravdu líbila

2. Jesse H - dobrá popisnost, vykreslení prostředí, uvěřitelný děj, sympatická dětská naivita, děj není rozbitý fádními rozhovory (což je problém většiny ostatních povídek)

-----------------------------------------------------------------------

3. Kvaj (ale toho dávám jen, aby upopupa měl 3 body) - slohově fajn, jinak pro mě nudné

Stmívání pěkně po našem. Samozřejmě chápu, že je to určeno pro náctileté holky a beru to tak. Přítomný čas na mě po většinu času působil rušivě, ale místy se mi líbila popisnost a atmosféra. Můj názor na tuhle povídku je: v pohodě.  

Četl jsem 1. část. Určitě kdyby to bylo kratší, dočetl bych, ale při současné délce tomu čas nedám. Myslím si, že tvoje ichforma je trochu upracovaná a balancuje někde mezi slohovkou velice poctivé gymplačky a někoho, kdo čtením stejných a podobných textů spadl do určitého stereotypu.

Z toho vychází taková poctivá průměrnost, která neurazí ani nenadchne. Mluvící rybka, běžně používaná, nevybočující, nekonfliktní slovní zásoba... Neláká mě číst dílo, které od počátku působí dojmem, že už jsem ho četl (ať už vyjadřováním, nebo dějem...) Prostě nezaujalo, promiň.

Na téhle povídce mě mrzí jen ta Slovenština, díky čemuž jsem si ji nemohl užít na 100%. Je inteligentní, má nápad, netuctové zpracování, plyne přirozeně.

Lehce zajímavá mentorská hříčka, nebo spíš námět ne mentorování. Opět se vlastně jedná především o přímé řeči bez náznaku tvorby vět, souvětí, odstavců. Je to přepis rozhovoru (monologu). Nevidím v něm nic, co by vybočilo, nic co by mě chytlo, abych si řekl, hm, to je zajímavý. Nebo hm, to je hezky řečeno, vtipně řečeno. Prostě přepis průměrný mluvy. Ono poučení, které se tam "neskrývá", protože spíš "řve" je pro mě necitlivě přímočaře a ploše podaný. V povídce vlastně není čeho se chytit, od čeho se odpíchnout a dočetl jsem ji jednak protože je krátká a protože jsem byl zvědavý. Což jsou dva plusy, které tímpádem řadí nad ostatní.

Do tohoto textu se nedokážu začíst. Začnu číst přímé řeči, které mě uvedou někam do vzduchoprázdna. Nevím kde jsem, kdy se to odehrává, dalších milion souvislostí. Nevím nic a mám číst nějaké přímé řeči. Z toho nemám jednak dobrý pocit a jednak se začínám děsit toho, že to tak bude až do konce. Takže zaroluju myší a vidím, že v podstatě jo. Můj názor je, že do povídky to nepatří. Třeba se pletu a jsem blbec, ale prostě dočíst to neumim.

Četl jsem, protože je to součást soutěže a protože jsem chtěl přispět bodovým ohodnocením.

Je to dobře napsaná vyprávěnka, pro mě ale absolutně nezajímavá. Když mi někdo tyhle povídačky vypráví u oběda, tak prostě žvýkám jídlo a čekám, až historka dozní. Když to někdo začne vyprávět u piva, tak ho poprosím, jestli bychom se nemohli bavit o něčem zábavnějším. A když to mám číst? Co k tomu dodat. Asi dobrý no - v určité kategorii, která se mě prostě netýká, čímž bych to uzavřel. Každopádně slohově to bylo zatím nejstravitelnější (vlastně úplně ok).

Třetí věta je tak dlouhá, že ji neumím nedokážu pochopit. Zkoušel jsem to 4x a ani jednou jsem se nedostal dál než do půlky věty. Když se mi tohle stane už na začátku a vidím, jak dlouhé ještě dílo je, tak to prostě automaticky vzdávám. Myslím, že bych ho četl 4 nebo 5 hodin a abych pak dokázal říct, o čem bylo, musel bych to dát ještě jednou.

Na mě je to moc složité. Po tom úvodu, který je prostě nelidsky přestylizovaný do literární řeči horních nevim kolik (každopádně já ji nedokážu číst a zároveň chápat), se nemůžu soustředit na děj. V půlce věty zapomínám, co bylo na začátku, a když dojdu k přímé řeči, vlastně teda ani chuť pokračovat. Potřeboval bych kratší věty, normální vyjadřování, právě bez těch slov, na kterých se asi "pozná", že píšeš výborně. Nechce se mi prostě přemýšlet, co je to pomatená pěna, ani jak králík čeká na myxomatózu. Atd. Jsou to pro mě nějak poskládaná slova, která mi nebaví louskat.

1. Pavel Wilk

Ostatní jsou uplně mimo moje chápání a nedokážu se soustředit na přelouskání víc než dvou, tří vět.

janina... Vanoce mi vadí... libas spoustu cizich lidi, spoustu pretvarky, musis koupit darky, i kdyz nechces... jasne nekdo rekne, ze nemusim, stvn by mozna dokonce rek, ze to muzu zmenit. Ale vysvetluj to detem, co chtej darky a nadsenym pribuznym. Kazdopadne na netu se pretvarovat nebudu, takze ti nic nepreju a svy prani si strc za klobouk. ☺

Druha vec. Jak se neceho dotknu, nechapu proc, ale lidi si to vztahnou na sebe. Reknu, ze bodovani je debilni, a ze mi tyhle povidky nebavily a ty napises, ze si myslim, ze jste pitomci. Sachy mi taky nebavi a nemyslim si, ze Kasparov je pitomec. 

Stvne... s tebou sice nesouhlasim, ale mas moje uznani, ze odpovidas vecne. V tom pripade.. kdyz ctu tvu koment, byste meli mit moznost, aby ten, co precte vsechno, mohl udelit 3 body jedny povidce amostatnim nic.  Sam si nekdy pred mesicem rikal, ze mam moznost se zapojit a zmenit to, ze tam jsou pro me nezabavany veci. Ale jak? Jednim bodem? Kdyz je tam jedina povidka, kterou doctu, ale zbytku se libi takovej ten mistni stredni proud, tak ja dam jeden bod a vy vsichni kazdej 6 bodu. To teda opravdu ten muj jeden bod bude primo revolucni.

Minule jsem jednu neokomentoval a byl jsem zato v komentech peskovanej. Od vic lidi, takze to beru tak, ze se to musi, nebo minimalne teda je to nejaka mistni etiketa. A jeste je nesmyslny skoro az debilni zpusob bodovani. Kdyz se mi libi jedna povidka a ostatni ne, tak zvolim jednu. Ale to pak dostane 1 bod. Kdyz zvolim 3, tak ta prvni dostane 3, druha 2, treti 1. To proste nedava smysl. Když vyberu jednu, mela by dostat automaticky tri body. No ne? Cely je to nejaky divny :-).

Snad jsem tentokrát okomentoval všechny texty, každopádně jsem servanej a znova to proklikávat nechci. Jediná povídka, kterou jsem celou přečet a rámcově si pamatuju, co se tam odehrávalo, je Včelka. Byla to děsná krávovina, ale aspoň nenudila. Co se týče ostatních, mě to durch nudilo,... buď to byly přetuněný snaživky o ničem, nebo sudoku, nebo slzoždímačky, nebo omílání pocitů. Sorry, to se můžu koukat z okna na sousedku a říkat si, jak srdceryvně tu tašku nese a jak jí tečou slzy po lících a jak má dvě dcery a dva syny a jak... No nic. Taky zjišťuju, že tohle fakt neni pro mě. Jak mi říkal můj strejc, když mě v pěti letech bral na peprmincku: "Neser se tam, kde tě to nebaví." A tenhle klub u překřížených nožek a neuhasínající fajfky mi nebaví. Taky mi vadí podmínka, že musím komentovat všechno. Takže dneska naposled hodnotim: jediná věc, co mi utkvěla v paměti - Včelka 1 bod.

Jedna mentorská. Takhle, sloh špatnej neni, ale ve chvíli, kdy jsem zjistil, oč tam jde, jsem byl tak zklamanej, že jsem to utnul. Předpokládám, že kluci si hráli s míčem a jednoho srazilo auto. 

Než jsem se k tomu zklamání dobral, měl jsem pocit, že čtu něco na způsob "Po životě". Tohle téma není tak často opakovaný, což je ti k plusu. Není to sice úplně originální, ale ani tuctová srágora. Co je ale srágora, je ten zlom. Nemám rád mentorování a vnucování toho, co je se má a co nemá a ještě když se to říká na plnou hubu, jako tady, tak to nedávám. Takže půlka povídky mi přišla dejme tomu dobrá, chvílema mi i začala zajímat, ale pak ze slova na slovo - konec.

Bombička :-). 

Snažil jsem se, ale jednak je to slovensky a jednak už úvod je zase takovej nesympaticky vysnaženej. Snáží se kráčet nehlučně, noří se do tmy... Tohle je prostě výcuc kýčů, aby byl nějakej úvod. Ale pro tvou obranu musim dodat, že ještě nikdo na světě nenapsal tak famozní odstavec o chůzi a kráčení, že by se mi líbil. A je fakt jedno jestli dokážeš vydřít takovej odstavec, aby se ti neopakovaly výrazy, vždycky se u něj akorát pousměju. Co třeba začít z vlastní hlavy a nedělat tam něco, jenom protože to tam musí bejt. Prostě bys dodal nějaký svý myšlenky a popsal děj, příbh, to je jendno, tak, jak by se udál v tvý hlavě. Žádný kráčel sem a nakračoval tam a nořil se do tmy... záclony se naštěstí nehnuly. Ono ty ani nejsi takovej borec, aby ses dokázal vyhnout okapování... kráčí tam nějak často, ale možná máš štěstí, že v slovenštině to tak není znát. V češtině by o bylo mnohem horší.

Úvod byl skoro jako literární dílo. Akorát mi k sobě nešly ty "hovna" a šprťáckej jazyk. Slovní spojení jako "Ti, kteří... špinavé hadry... ti, co potřebovali..."  nebo ty dlouhatanánský věty, ty tam taky moc nesedí, ale hlavní problém intošský kecy versus "hovna". Působí to na mě, jako by ti to tam někdo napsal až po dokončení vlezdoprdelkovský povídky a schválně ti jí posral sprosťárnama. Nebo třeba věta "Informace do mě jen padaly." Nevim, hned jsem si představil nějakýho týpka, co nikdy nedostal dvojku. Jinak ale slohově si myslim OK. Sloh dobrej, ale zatím nemáš, co říct, nebo si o psaní myslíš, že má mít nějakou kulturu, která ale neodpovídá tvýmu uvažování. Prostě nepíšeš ze sebe a z jinejch to neumíš - nikdo to neumí.

To jen k úvodu :-).

Rozhovor kluk a holka je nejsušší možný. Jasný, ve skutečnosti to tak může proběhnout, ale ve skutečnosti třeba i chlápek sedí 4 hodiny na rybách a čumí do vody a nepíšu o tom povídku. Takže asi by to chtělo něco originálnějšího, než "ahoj, řekla, ahoj, řekl"

Popis holky... to jsem se zase ostal někam na vejšku. Přijde mi to zase jako šprťácký zápisky z přednášky. Hlavně nic nezapomenout, všechno mít zaznamenaný. Ještě jsi to měl zvýraznit zvýrazňovačem. Proč třeba nepopsat jednu hlavní věc, který sis na ní všimnul a další buď nechat bejt a nebo je zmínit pak... může se jí za pár odstavců koukat na prdelku a pak poznamenat další info - třeba o tom, že je vyrýsovaná. Takhle je to totiž šíleně robotický.

tr,tr,tr, úvod... tr, tr, tr... ahoj řekla, ahoj řekl,... tr, tr, tr... popis ženský... tr, tr, tr ... rozhovor... tr, tr, tr... představení jako v Riskuj na Nově...

Závěrečnej verdikt... Přijde mi, že to psal nějakej nadrženej padesátník, co by rád omládnul, nebyl šrotem a nezkurvil si život chozením s pravítkem zastrčeným v košili, a tak aspoň sám před sebou předstírá, že je balič a kočičák a že prostě může sbalit super číču s vyrýsovaným zadečkem - pro něj až moc vyrýsovaným (protože nezapomíná, že má doma tlustou Jarku) a prostě ji intenzivně šuká, rajtuje na něm 3/4 hodiny. (Já se přiznám, nedokázal bych to, kort, kdyby mi ho hnedka ta superkočka vykouřila... byl bych do desíti minut hotovej - prostě špatný no, uznávám.) Ale tak komentář je hotovej a dílo se mi nelíbilo.

Nevim no, soutěž v mrdání by dopadla podobně. Před prvnim zasunutím, soutěžící udělá šest otoček, podívá se deleva, doprava, půl minuty bude prohrabávat svý kaštanový vlasy, takže já usnu nudou a neozvim se, jestli se teda trefil nebo ne. Navíc lidi, co většinu volnýho času dřepěj naprdeli, i když teda se fakt budou snažit a určitě viděli hodně porníček, myslim, že i na nensoutěžní sex budou ztrácet. 

poslední dobou dost autořautoři dělaj tohle... Kubíček ji usadil k cibuli. A nna verandu. Moc to nechápu, ani v tom nevidim žádný plus. Když už teda... lackym pohledem, tak to zdůrazněný krátký štěknutí bych dal A cibuli. Jakoby nejdřív jít od toho míň důležitýho k tomu důležitějšímu. Zkrácená verze komentáře: nelíbí se mi to. Co se týče povídky jako celku, přijde mi, že obsah si ani nezasloužil takovou snahu... ale jistej si nejsem. Těžko se v textu orientuju, což je možná daný mým obecným nezájmem o tyhle lidskostní témata.

oceňuju, že je to jiný... Přesto... první, co mě už v prvním odstavci napadlo, že se autor hodně snaží... šroubování vět, cizí názvy... určitě je z toho cejtit, že si všechny ty názvy vygoogloval... ale já ne. Radši bych prostě čet konzistentní povídku z bodu a do bodu b, která se nesnaží ohromit, ale pobavit...at už jakymkoliv směrem. Obecně pak nečtj dlouhý rohovory. Takže po prvím jsem se ztratil a jak to pak skáče v čase, už jsem to nějak dojel ze setrvačnosti. Myslim si, že kdyby tuhle povídku  někdo přečet nahlas, tak nikdo z posluchačů nemá ponětí, kdo co říká, co se tam děje, kam to skáče. Proto, když to čtenář čte sám sobě, nemůže se nechat unášet dějem, ale musí pořád myslet. Hraje v podstatě sudoku, nebo něco takovýho. Nevim, přijde mi to jako dobrej koment :). Snad stačí. Prostě pokud povídku namluvíte do mp3 a bude stále srozumitelná, pak čtenář nemusí vynakládat síly na propojování děje ... na otrockou práci, která mu nic navíc nepřináší, prostě klasický uranový doly, a může se soustředit na děj. Takže tohle mi až tak nezaujalo, jak by si určitě zasloužilo vynaložený úsilí autora.

Dobře napsaná Ordinace v růžový zahradě. Je tam navíc to ochlupení, vlastně jen to. Otázka je, proč to číst, když tuhle scénu si můžete pustit v televizi a možná dokonce v libovolnej čas. Jedinej důvod, proč jsem to dočet a proč právě píšu komentář, je, že musim. Minule když jsem hodnotil soutěž, tak jsem byl upozorněnej, že k udělení bodů, musim všechno okomentovat. Ta to dělam no, sorry, fakt mi to hodně nebavilo.

Jana: Nekritizuju nic (snad - zpětně svý komenty nečtu). Jenom tohle jsem pochopil jako diskuzi o redaktorech, o nějakém udělování výběrů redaktory a tak podobně. No proto jsem vyjádřil názor. Udělování výběrů mě za těch x let, co jsem tu, nikdy nezajímalo, netoužim po tom, zjistit jak funguje, a tak jsem se vyjádřil jen k tý části článku o redaktorech, je tam i něco jako kdo by měl být redaktorem, jeho zkušenosti a atd.

Co se týče chabé úrovně hororů, to ti tak pochopitelně přijde,... protože v povídce založený na něčem reálnym, se tolik nemusí fabulovat. Prostě něco napíšeš, nemusíš skoro nic vymejšlet, protože život to vymyslel za tebe a není tam tolik, co zkazit.  Jenom stačí nenapsat slova a souvětí tak moc blbě, aby to lidi dokázali přelouskat. Další výhoda je, že lidem se myšlenky automaticky spojí, když povídka vychází z něčeho obecně známýho. Proto určitý nesmysly nevnímaj - je to jako když vynecháš písmenko ve známém slově, skoro každej ho přečte i s tím písmenkem. Ale když napíšeš horror, fantasy, tak musíš podat mnohem komplexnější "výkon". Musíš tvořit něco, co lidem automaticky nenaskočí, takže každá chyba je víc vidět. Proto se ti podle mého názoru zdá, že horory jsou tu v horší kvalitě než díla, co se ti líbí, ve skutečnosti ta kvalita je dle mě na stejný úrovni. Ale jenom názor. Stesky ne, prostě diskutuju. Stesky by byly, kdyby se mě nějak PM dotkla. Mně tam nikdo nic neudělal.

STVN: Jinak já v tom přirovnání s Miss neříkám, že každý se může stát Miss, ale že každý se může pokusit Miss ČR sbalit. Já se o to ani nepokusím, protože logicky předpokládám, že nemám, co nabídnout.

Rikam elfi fantasy a fan fiction, ale tech zanru zadupanejch do zeme je tu vic... clovek, co pise horror, to radsi vlozi jinam, parotoze vi, ze tady by nemel zadnu reakci.

to nezaridis, pm je celapojata strasne vazne... neumim si moc predstavit, ze byste tam zaradili elfí fantasy nebo fanfiction a jeste ji dokazali zhodnotit a vubec prijmout za liteaturu. Mate jasno, co je ddobrej zanr, co spatnej, takova nebeska kavarnicka. Nemelo by smysl najednou tam natvrdo zaradit neco fuj. Prumerne napsana fanfiction Harry Potter by proste stejne nedostala seriozni hodnoceni, ale prumerne napsana slzozdimacka takovou povidku uplne roznese na kopytech. Prvni krok by byl redaktor, kterej dokaze prijmout to, ze vsechny zanry jsou si rovny, respektive on by musel preferovat opacny spektrum nez ti soucasni redaktori, aby to castecne vyrovnal. Musel by ale hodnotit zase tak, jak se hodnoti danej zanr. Tim by prislo vic lidi .... nas blbecku, treba by je to zacalo bavit, no a za rok, za dva, by nas tu bylo tolik, ze uz by melo smysl nominovat dilo do pm. 

Tak to neni. Nevytykam, jenom odpovidam na tvuj koment. Nominovat sice muzu kohokoliv, ale udelam tim vic skody nez uzitku. No a kdo vyhral poslednim pm? Ty. Kdo je druhej? Vigan. To vam to jako jeste neco prinasi? Samozrejme, ty zase odpovis obecny fraze. Vsichni mame stejny prava, zejo, takze ja muzu neco nominovat, ono to pak dostane od tebe koment... "hele mel by sis precist nejakou knizku", k tomu navdavkem par posmesku, jeden bod ode me, a je to, mame odskrtnuto, vsichni jsou si rovni. Ale jako muzu, samozrejme. Vubec si nestezuju, jenom proste pisu zduvodneni, proc nikoho nenominuju. Nevadi mne, ze si tam kazdej mesic date stejny dila, fakt ne, a preju vam to.

Jasně, ale proč bych měl nominovat něco, co předem vim, že se vám nebude líbit. Je to stejnej princip, jako ta věc, proč netoužim po Miss ČR. Není to tak, že bych si říkal, že je to píča, to vůbec, ani to není tak, že bych si říkal, že na ni nemám, absolutně ne, ani to není tím, že bych si říkál, že tenhle typ ženský mi nemůže nic dát, sakra - mohla by mi dát žejo, ale je to tim, že si myslim, že já bych nenabídnul nic adekvátního, po čem ona touží. Takže proč plejtvat časem - mým i jejím. Proč plejtvat časem vašim, když dopředu vím, co napíšete? Asi tak, dsřív jsem pár děl nominoval, ale dostaly kotel a ještě spoustu negativní kritiky, podle mě ani nebyly pochopený. No a určitě se mi nechce potom chodit pod ty díla a prát se za ně. No a když bych to neudělal, tak tam bude hlavně ta blbá kritika typu... "přečti si nějakou knížku", nebo "hele nedočet jsem".  Akorát bych nominováním zkurvil náladu autorovi. Myslím, že se tomu říká medvědí služba.

Snad každýho věc, co a kam to vloží.Sice jsem nic od tebe nečet, ale gratuluju.

Zdenda... jo pochvala. Zatim pokaždý, co ses nějak věcně vyjádřil u mě, tak jsem musel uznat, že pravdu máš. 

No co se týče redaktorů, tak jste docela jednostranně zaměřený. Samý intoši, co řeší dost podobný věci. Proto kdybych se měl vyjádřit čistě k tomu, kdo by měl bejt redaktorem, tak prostě nějakej normální člověk. Člověk, co je schopnej přenýst se do jinejch žánrů a dívat se na ně normálníma očima běžnýho čtenáře. Jenže redaktorů už je stejně moc. Třeba u povídky měsíce mám pocit, že tu snad skoro všichni jsou redaktoři. Každej měsíc se tam sejde ten samej hlouček intelektuálů - díla vložený od redaktorů, většina komentářů od redaktorů a celý to divadlo čím dál víc stejný. Vyjímka je možná Zdenda, ale u toho je občas těžký rozklíčovat, co vlastně k dílu říká. Když nevim, jestli píšu dobře - dílo vložim na net, aby mi k tomu někdo něco řek, ale pokud tam najdu jenom hodnocení, že píšu na hovno, tak z toho prostě poznám jenom to hovno. A to mi fakt nevadí Zdeňkovo peprnější výrazy - to je v pohodě, ale prostě někdy neřekne nic, jenom to hovno. No asi by se prostě redaktoři měli snížit aspoň k jedný dvěma větám, který by autorovi pomohly.

Co se týče zařazování do výběrů ... jsem tu s přestávkama několik let a nemám ponětí, o čem se bavíte. Nějaký výběry jsou mi u prdele, sorry. Na litweb buď jdu vložit dílo, anebo si dílo přečíst. Hledat někde nějaký tlačítko (předpokládám, že kdybych ho našel, rozkliknu nejlepší díla serveru - nejspíš hlavně od redaktorů :-)) tak na to nemám chuť - jak už jsem napsal dřív Písmák je pro mě uživatelsky nepřehlednej a to klikání mě akorát rozčiluje. 

Díky.

Ještě k diskuzi. Předpokládám, že tady jde o to, že oba redaktoři zanechali koment, kterej třeba oni chápou, a podle nich je vypovídající, ale já to teda v tom nevidim. Asi kdybych se psal s povídkou a "redaktor" mi to sepsul, tak koment "zkus si přečíst nějakou knihu", mě teda akorát dost uzemní - nic jinýho. Co jako. Co to říká? Co má autor zlepšit, co je blbě?

Sorry, sladkej kýč, tak to vidim já.

Já naopak mám raději, když se člověk vydá někam, kde to není běžný. Ostatní pak čučí a nechápou. Pro mě třeba milionkrát lepší než ta ohraná hra na city, co máš v povídce měsíce. Tohle mi bavilo, tamto ne.

Souhlasím s tím, že Písmák je nepřehlednej. Určitě by mu prospělo, kdyby se prozaici neztráceli pod miniaturami a básničkami. 

Druhá věc je jeho studenost, uzavřenost a vůbec, novej člověk se tu těžko prosazuje. A taky z každýho chválenýho díla cejtím hlavně snahu dosáhnout nejlepších možných obratů, procítěnosti a podobných krávovin. Všechno je tak strašně inteligentní, až mi to nebaví. Možná by se mohl Písmák občas snížit a nebejt tak ledovej.

Díky za přečtení. Jojo, také, když jsem to projel ještě jednou, konec mi nepřišel moc dobrej. 

Tak já se nepřu, více méně souhlasím s váma oběma. Přesto, kdybych si měl v¨současnoti vybrat konzert - Klus, Landa, Langerová, tak vyberu Anetu. Klus na mě působí jako pozér (netvrdím že je - ale na mě tak působí), Landa se zcvoknul a jde z něj už jenom negativní energie a jediná Aneta mě přijde trochu jako obyčnej člověk s obyčejnýma písničkama. člověk si sedne do trávy, nebo lehne, a pohoda. Nenadchne, neurazí, ale náladu spíš zlepší. Ale samozřejmě souhlasím, že písničky od Kryla od ní nevyznívaj dobře a to první album zase byla spíš vnucená komerce. Ale ono je to těžký, když se člověk má uživit, tak obyčejnejma písničkama to není asi lehký. Tak holt sáhnou po Krylovi, kterej je teď in. Jenom si řikam, po kom budou sahat další generace. Po Klusovi asi těžko, už je to všechno takový rozplizlý bahno.

Jojo, dokud se Landa úplně nezcvoknul, psal super písníčky, nakonec by mi taky právě on seděl na Kryla víc, než plyšáček Klus. Ale ty jeho poslední CD jsou už vyloženě nářky a stěžování si, kdo jak mu ubližuje. Kritici, kritici, všichni po něm jdou, atd. A pak vlastně, když se člověk podívá zpětně na jeho tvorbu, tak ty nářky se tam objevovaly už dřív. Takovou by prostě Kryl nikdy ani nikdo jinej soudnej nevytvořil. Je to uplakánek, kterýho dostihly jeho stihomamy. No Klus je kapitola sama pro sebe, myslim, že by se měl spíš věnovat písničkám o lásce, protože jak zkusí kopírovat někoho s hloubkou, je z toho stejně jenom takovej rozkošnej obrázek. A Aneta, no tu mám docela rád, když se snaží o vlastní tvorbu, ale od Kryla by se měla držet dál. Myslim si, že písničkáři by měli zpívat svůj život, to co si doopravdy prožili a ne Krylův. Zrovna u Klusa mi to zní až komicky, jako když malý dítě říká zkomolenou říkanku, kterou někde zaslechlo, ale nerozumí významu slov, tak si to doplnilo nějaký podobný.

Oki, tak mě z hodnocení vyškrtněte. Nemám náladu se teďkonc rozepisovat a do 23. bych to nesthnul. 2. a 3. místo jsem ohodnotil po povídkou většinu ostatních taky, s vyjímkou první povídky. Při čtení se mi líbila nejvíc, ale při psaní komentu jsem si řek, že píšu blbosti a smazal jsem ho. Znovu ho psát nechci. Takže berte nebo nechte bejt. :-).

1 Vigan

2 Kytii

3 Tragic

Nevím, co k tomu víc napsat. Prostě tak.

No dočetl jsem :-). Nevim, když se na to podívm z pohledu toho chlapa, tak ta postava je hroznej jantar. Ale tak asi jsou takový lidi, tak nakonec proč ne. Asi kdyby na mě moje žena byla takhle vostrá, tak se nebudu furt spokojenej a usmívat se, a nejspíš bych se ní už tak ve fázi mínus padesát nenásilně :-) rozloučil. Napsaný to neni špatně, asi tomu nějaký ten bod dám.

Ahoj, díky za přečtení. Ty otazníky se tam daly automaticky (ve wordu mám větu v japonštině, ale ta se sem nepřeklopí). No mohl bych to vyřešit, že bych tam dal fonetický přepis, ale Stefan si tu větu nechal vytetovat... Třeba to pak někdy zkusim nějak vyřešit. 

Jak ji zabil? No jasně, asi ji zabil už předtm, než se změnil v králíčka v koupelně. Je fakt, že tam je to trochu vachrlatý. Dá se to vysvětlit, ale ne jednoduše (a vysvětlení vymejšlím až teď) :-). Musel ji zabít, nebo alespoň ublížit jí, ještě když byl v lidský podobě, protože pižamo má od krve a obličej také. No a po přeměně v králíčka, kdy se začal mstít, se vracel zpět domů - ke své už mrtvé milé a občas si ještě láskyplně hlodnul, protože vyšetřovatelé našli bobky pod postelí a kousance na jejím těle. Ale přiznávám, že takhle do detailů jsem to nepromýšlel.

Anebo se mohl přeměnit už v noci, a pak ráno se přeměnit zpět - jak to dělají vlkodlaci, i když tam by se muselo "přejít", že mu zůstalo pižamo a fakt, že se potom v koupelně přemění, i když už neni noc :-) No blbost. Tak radši budu dělat, že jsem to myslel přesně tak jako píšu v první variantě.

Tak určitě, šlo by to napsat líp, ale co už. 

Vidíš, vidíš, tak ještě ke všemu jsem mimo :-). No já se někdy i blbě vyjadřuju, takže omluva. "Tématika" asi nebylo uplně vhodně zvolený slovo. To je tak, když se snažím psát chytrý slova, i když chytrej nejsem. Pardón.

Postavy jsou uvěřitelný a občas se tam člověk i pousměje. Ale taky jsem se ztrácel v rozhovorech, že jsem najednou tápal, kdo co říká a měl jsem tendenci se v tom nebabrat a přeskákat to. Nakonec jsem to teda četl na třikrát, asi i proto, že tématika gayů mě moc nezajímá. Zas na druhou stranu, když už je to vybrané do povídky měsíce, tak jsem chtěl dočíst. Myslím, že jsi povídku napsal dobře.

Nevím, jestli k něčemu bude můj komentář, spíš ne, ale zkusím... Mně se líbí styl, - kterej mi připomíná Městečko Twin Peaks. Asi taky dost tím, že se tam všechno odehrává "pomalu" a procítěně. Jen mi v povídce nehraje pár věcí, ale může to bejt moje blbost... a nakonec, to co se mi půl povídky líbí, se postupně překlání do  "nelíbí".

Nejdřív to, co se mi zároveň líbilo, i nelíbilo. Ten pomalý styl vyprávění je tak pomalej, až je ho moc. Ke konci už mi nebavil a to i kvůli častýmu opakováním slova pomalu. Nemělo to prostě tu poetičnost. Pomalu dopije sklenici, pomalu otevře koš, atd., pořád dokola totéž. Tam je pomalu pomalu v každý druhý větě. 

A druhá věc, nezdá se mi slovní spojení: "za francouzským oknem bylo lze spatřit". Netvrdím, že je to blbě, jenom že je to pro mě divný.

Úvod mi přijde takovej, jako by tam byl "z donucení", a skáče z místa na místo. Nejdřív postava snášela úděl se skloněnou hlavou - to vyzní, jakože to pokorně přijímá. Ale pak že měla "tajemný úsměv", což mi zase evokuje chlápka, co ví něco, co ostatní neví, potutelně se usmívá a má to tak nějak na háku. Jenže hned potom je... "který rozzářil jeho obličej"... To mi taky nesedí... tajemný úsměv, který rozzáří obličej... prostě mi to subjektivně vůbec nejde dohromady. Navíc je tam tajemný úsměv a pak ještě podivný klid, - myslim, že s těmahle výrazama by se mělo šetřit. Jeden na první odstavec je až až. Ale je to jen můj názor.. 

Co se týče tý první dlouhý věty, tak tam asi chybí čárka, ale to je detail, i když podle mě pak chyběj čárky i v dalších dlouhataanánských souvětích,  který se mi popravdě nečetly uplně dobře. Léta míjeli bude určitě blbě.

Celkově nemám problém s tímhle typem humoru - takový polopatický alá Novoty, že to fakt pochopí úplně každej, i když zase někoho už pak můžeš  i až urážet :-) a odmítne se smát, takže chápu i ty, kterým se to nelíbí. Myslím, že hodně zálepží na podání, nesmí se to číst tak suše, ale trochu u toho mávat ručičkama, a pořádně se zpotit.  Ne že bych byl smíchy roztrhanej, ale použiju slova jednoho kuchaře, když si zákazník stěžoval na přesolenou rejži:

"Jako přesolený to je, ale sníst se to dá." 

Tak to jsem rád a děkuji za přečtení.

Povídka měsíce? Děkuji, jsem potěšenej, ale povídka byla napsaná už dřív (ne v tomhle měsíci) a navíc už asi 14 dní ležela na jiném serveru. Tak si nejsem jistej jestli je to správný, když se to jmenuje "povídka měsíce". Proto odmítám, ale ještě jednou děkuji jak za přečtení, tak za nominaci.

To musim předělat. Takhle by to prostě nešlo. Kdepak.

Sakra :-), teď si připadám, jako bych si tvou pochvalu vybrečel. Ale tak díky. Ještě k těm třetinám...

První vznikla 2. třetina - proměna. Kdysi jsem dostal nápad s tou proměnou v růžovýho králíčka, napsal jsem to, ale bylo to odnikud nikam. Prostě jen ta proměna.

Jako druhá vznikla 3. část a to tak, že v nějaký chvíli přišel nápad s neomylným detektivem, který všechno vyřeší na první pohled. Jednalo se o jakousi parodii, ale ten nápad jsem jen rozdělal a pak už se mi nechtělo se v tom babrat. Nakonec mi přišlo, že si to ani nezaslouží víc pozornosti, než pár odstavců.

A jako poslední přišla první třetina - fotbalista. Celej ten sport a všechno kolem mi přijde komický, takže jsem si chtěl vyzkoušet, jak by to třeba taky mohlo vypadat. 

Takže jsem měl vlastně 3 nesouvisející kratičký texty a rozhodl se je spojit. Hlavní zůstala ta proměna, jak jsi napsala v komentáři. Chtěl být rosomákem, ale i když tomu obětuje všechno - lidskou podobu, zase zůstane jen tím králíčkem. Ale potěšila jsi mě, tak díky. Jestli ještě něco budu vkládat, tak slibuji, že zkusím něco normálnějšího.

Jo, nepasují. Oni jsou to teda třetiny. První třetina je vyprávění hráče, druhá jakoby "hororová" část, a třetí by to měla jakože spojit do absurdity. Jinak část  tvého komentáře nechápu, jsou to prostě na mě moc složitý slovní obraty. To prosím neber jakože neunáším kritiku, já jsem za ní rád, ale veřejně přiznávám, že nevím, co znamená "tušené osobní zaujetí". Ale pochopil jsem slovo povrchní, takže to neni úplně ideální, to chápu.

Nebyl. :-), ale pár věcí o něm vím - třeba se na něj někdy vydám.

Můžu se také zetat...? Kde ses ztratila a kde ti to přijde složité, nebo v čem myslíš, že je to neprokousatelné? Asi je něco špatnýho na mým psaní a snažím se na to přijít, no. Bude to mít něco společnýho s tou složitostí, ale já když si to opakovaně přečtu, tak tam prostě to složitost, nebo zašmodrchanost nevidím. Ale tohle se mi poslední dobou děje furt, takže ti to věřím, že ses ztratila. 

Přiznám se, že ten první odstavec jsem v půlce přeskočil. Byla to taková rozcvička - otočit se, otočit ruku, podívat se na strop, pak zas jinam, zas něco s rukou. ... Asi by se mi víc líbilo, kdyby ta rozcvička byla kratší a nahradil ji třeba popis místnosti - by povídka zůstala "rozměrově" stejná. Jinak jsem samozřejmě dočet a celkovej dojem mám tak někde na 50%.

Bylo to moc složitý, musim to trochu zrychtovat, Janina měla pravdu. Třeba do tý doby i napíšu něco menšího a splnim ten tvůj limit 10ti mini děl.

(Pro tenhle moment teda asi mažu...)

No už i Janina napsala negativní kritiku, takže s tím něco zkusim udělat. Rozhodně to nehodlám vyhodit do koše, ale zas aby to nečet vůbec nikdo, tak to je taky blbý. Díky za tvůj čas.

Díky, pokusím se to trochu polidštit a třeba zase někdy ... za rok, za dva vložím :-). Díky, ušetřilas mi určitě dost času.

Ok, chápu.

Hele, to je v pohodě, nemusíš to číst. Přemejšlel jsem, co s tím už dlouho. Neznám nikoho, kdo by dal důvěryhodnou recenzi a nemám ambice vydávat to, abych pak prodal 1 knížku kamarádovi. Bude to tady a když si to nikdo nepřečte, tak si to holt nikdo nepřečte. Podle mě Písmák je nejlepším prostorem pro uskladnění takovýho díla a kdo ví, třeba se někdy někdo najde a zkusí to. Nebudu jen kvůli tomu, abych někoho přesvědčil, že si to má přečíst, potit něco dalšího odněkud z paty. Uznávám, že je možný, že to dílo je krávovina, trapárna, blbost a špatný a na prd, ale co už, prostě takový je no, a jiný nebude, i kdybych napsal ne 10, ale 15 krátkých povídek, říkanek, haiku, nebo nevim čeho ještě :-). Co na to jinak říct...

Čau,

úvod mě přišel krkolomný. Zkusím vysvětlit proč. Píšeš:

Časně z rána vyrazil na strážní hrad. Nechtělo se mu nikam jet, přesto musel, protože dostal zprávu z hradu, že mají problémy. 

V té první větě mi řekneš, že vyrazil na HRAD. A v tom druhém souvětí ... musel, přestože dostal zprávu z HRADU, že mají problémy. Podle mě by stačilo napsat jen přestože dostal zprávu, že mají problémy. Automaticky pochopíme, že z hradu, když chce jet do hradu. A já bych to zjednodušil ještě víc, ale pak by to samozřejmě už nemělo uplně ten samý význam. Na druhou stranu, otázka je, jestli čtenář musí postupovat přesně v tvých šlépějích, nebo jestli mu nedáš prostor, aby mu to v hlavě seplo tak, jak si to představí on. 

Co se mi líbí, je taková citlivost - snad se nebudeš zlobit, ale takový naivní styl vyprávění. Myslím to v dobrým, přijde mi to roztomilý a takový čistý. Prostě píšeš to, co miluješ. 

Co mi ještě trklo, je nadužívání zájmen. Jeho, svůj, atd. Ale nejsem odborník, takže je to můj subjektivní názor. Já bych spoustu těch zájmen prostě vyškrtl. Uvedu příklad:

„Jak je vám?“ zeptala se starostlivě a došla k jeho lůžku. Posadila se na jeho okraj a zadívala se mu do očí. (To druhé jeho bych určitě vyškrtl. I když tam nebude, pořád bude každému jasné, že se jedná o okraj toho lůžka.) Myslím, že pak bude tvůj sloh hned o zase o stupínek lepší.

Originální, docela i promyšlené, i když teda v textu jsem se nevracel, abych to nějak do detailu študoval. Možná, že jsi neměl tak brzo zmiňovat pohlcování světla - je to tam myslím hned na začátku dvakrát (u rozhovoru s vyšetřovatelem a u novinovýho článku). Takže pak přišlo mírný zklamání, když výsledkem toho celýho šetření bylo totéž, co už se tak trochu řeklo na začátku. Prostě bych doporučoval :-) nějak to ještě zaonačit, aby to ze začátku vypadalo víc tajemnější a pak to dokázalo překvapit. I tak se mi celkově líbí ta originalita, žes zkusil něco jinak, a že sis s dílkem obsahově pohrál. Horší je to už s gramatikou a stylisticky. Tam by to přece jenom chtělo ještě trochu počechrat. Kdybys to napsal v tomhle směru líp, klidně bych dílko zkoušel nominovat na povídku měsíce, ale takhle bys tam dostal na zadek a byla by to medvědí služba.

Zajímavé :). No nemám na to dílo žádný ohlasy - psal jsem to fakt dlouho bez nich. Vlastně ani nevim, od čeho se odpíchnout. Napsaný to nějak je, ale pro koho a jak, netušim. No a co s tim dál - kdo ví. Určitě to není finální verze, to cejtim sám.

No, původně jsem chtěl začít prologem, ale po té kritice Zdendy a ještě někoho, se kterou jsem vnitřně souhlasil, jsem si řekl, že maj pravdu.  Lepší by možná bylo začít bez prologu. Ale fakt nevim. Jsem ve stádiu, že nemám žádný info, ale je mi jasný, že jako začátečník a bez rad to nedotáhnu. Na druhou stranu nechci zažít to, že to sem začnu házet lopatou a reakce bude nula. Pokud by tedy byl někdo ochotný, dát i další kapitolu, tak bych ji vložil, ale je delší, navíc celkový souvislosti díla se bohužel hned pochopí. Hlavní linie je kolem Katky, ta pak jako by jde pomalu dopředu, a člověk se vždycky střídavě dozvídá fragmenty, jak se dostala tam, kde v současnosti je. 

Zkoušel jsem poslat někomu třeba jednu kapitolu, ale když pošlu kapitolu 39. tak zas vůbec nechápe, co se tam děje :). Jestli bys teda Janino zkusila ještě jednu, tak vložím... ??? a samozřejmě budu vděčný...

Já bych chtěl mít jenom samý opaky starostí. (To slovo neznám, tak to píšu takhle.)

Díky, tenhle začátek asi bude teda lepší. Ještě jednou díky.

Zkuste sím třeba první kapitolu, je krátká. 

Zkuste sím třeba první kapitolu, je krátká. 

Dobře, budu uvažovat o jeho vyškrtnutí. Ale abych pak nevyškrtnul všechno...

Mě také neavizuj. Ztrácet čas mě neba.

Asi jo :). Aspoň na měsíc.

No Janino6, nějak na to čtení už nejsou síly. Navíc často mám pocit, že jsem tu něco takovýho už několikrát čet. Ty povídky jsou prostě furt stejný a stejný je pak i hodnocení. Vlastně všechno je tu stejně stejný.

Zdenda je jediněčnej. Nikdo jinej takovej tu neni a tenhle server ho prostě potřebuje. Naopak, chybí tu ještě pár jiných typů, aby Písmák dostal trochu tý lidskosti.

Ona je to žena? Já myslel, že nějaký zhrzený pseudostařec.

Jo, v tomhle kole to měli ostatní soutěžící těžký, protože se postavili skutečné povídce.

Reka 1, Zdenda 2

Poslat notičky a dvěstě jablek, favoritem by určitě byl Vigan. Ale takhle to vidím spíš tak, že kapříci připlavou po řece. Každopádně docela slušný výběr.

Výborná práce a výborný komentář Davida Petříka. Já dodám jen "Líbilo", snad to jako komentář stačí.

Zuzu, zas příště. Uvedl jsem jeden příklad - větu se vzduchem, protože ta byla nejviditelnější. Některé jiné věci se vypisují hůř, protože to není v jedné větě. Další příklady momentálně z hlavy nedám - to bych to musel číst znovu. Takže jestli budeš v příští povídce měsíce, zase to přečtu a zase uvedu příklad, anebo ho neuvedu a naopak pochválím.

Zuzu: No jistě, pokud tu lidi pozvedává, že popisy opakuješ a hlavně se bijou, dokonce i v jediné větě, pak se to samozřejmě vyplatí, mít to tam. Lidem se líbí leccos, ale neznamená to, že je to správně. Z mého pohledu, alespoň tohle by si měl autor pohlídat, takhle to totiž vypadá, že neví, co píše, a to potom některé čtenáře nepozvedává, ale přímo nadzvedává :-). To jen dávám návod, jak se zalíbit i minoritní skupině, co ty popisy jen nepřeskáče a přemýšlí o nich.

Já mám jasno.

1. Místo JANINA6 - její dílo je sice asi nekratší, ale rozhodně říká nejvíce.

2. Místo DANNY - Nejsem si jistý, jestli se to dílko dá nazvat povídkou, ale pobavilo mě a zaujalo zase trochu jiným způsobem "chytrosti".

3. Místo... Tady jsem přemýšlel, jestli ho vůbec dávat. A nakonec ho dám i díky tomu, jakým způsobem se hlasuje. Když dám tři soutěžící, tak první místo dostane 3 body, kdybych dal dva, tak dostane jen dva body. Takže 3. místo a jeden bodík: HERR JAROSLAV... Jeho povídka je poslední z těch, co jsou dobře napsané, ale až příliš zjednodušená. Nezaujal mě prostě jako první a druhé místo. 

Hezký. Ani nevím co bych vytknul. Možná tam bylo trochu víc takových těch to, toho, tohle, ale než mě to začalo rušit, přišla ta hlubší část povídky. To fakt jenom abych nenapsal jen líbí. 

Sladká záležitost. Co víc k tomu napsat... Očekávaný a očekáváně příjemný konec, průběh vyloudil několik pousmání. Ono poměrně dost lidí se považuje za mimozemšťana a myslí si, nebo doufají, že jsou jiní než ostatní. Tak proč by nakonec nemohli být? Literárně nula, ale to super téma a cyhtrost jeho využití to 

Je to takový IQ 140+, květnatý styl, že kolikrát nevím, co si o té větě myslet.... třeba Ale i v těch krátkých a vynucených obrazech se najednou, jako perla na dně žoldnéřského měšce, zazářilo cosi, co prořízlo čerň lesa ostřeji než vrahova dýka hraběcí samet. 

Snad to chápu dobře... perla na dně je vložená věta, takže zbytek by měl dávat smysl... Ale i v těch krátkých a vynucených obrazech se najednou zazářilo cosi, co prořízlo čerň lesa ostřeji než vrahova dýka hraběcí samet. 

Neříkám, že je to špatně, jenom že některé věty se mi četly fakt blbě. Tady si myslím, že přebývá to "se", ale třeba se mýlím a nechápu význam. 

Potom trochu krkolomný odstavec s dívkou a dívčiným týlem, který vzhledem k těm květnatým předchůdcům působí jako základní škola. Dívka dvakrát v jedné větě, pak dívka hned v následující. Dále opakování ji/jí. Např. podle mě není nutné říkat, že ránu jí obvázal, když víme, že rána je její. Vypustil bych tedy jí. A takhle je tam těch nadbytečných slovíček víc. 

Potom vlatně uplně stejný mustr je s ženou - neobratné opakování "ženy" a ženino tělo a pak zas něco s ženou. Vlastně dejavu žena a dívka... dost podobná formulace vět. No, číst se to dá, na IQ+140 styl jsem si také zvykl, ale i tak by to chtělo ještě dost poštelovat a polidštit.

Začínat povídku dlouhým rozhovorem je fakt riziko. Člověk nezná postavy, prostředí, a je vhozenej přímo do děje. Takže by to měl být sakra zajímavej rozhovor, což z mého pohledu není. Já bych radši začal nějakým úvodem a rozhovor proškrtal, ale jen názor. Druhá věc je, že povídky obvykle neobsahují větší časový prostor. Tohle mi přijde jako nástřel delšího díla. 

Skvělé je, že rozumíš tomu, co píšeš. Povídka dává smysl, což je ale u tebe standard. Jenže jak solíš jedno podobné dílo za druhým, tak bych rád viděl a četl něco víc než děj, který dává smysl. Takže v posledních povídkách už tolik nejuchám a spíš se koukám dál, než u ostatních pisálků, hledám něco, co by mě fakt přimělo třeba i nečíst knížku, ale číst tebe... Text by musel být něčím zajímavý a nesmělo by to být jen takové bylo nebylo, bude nebude... Opakuješ hodně slova, nevybočíš v skoro v žádném slovese, fádní popisy... žádný styl, prostě holé prefabrikáty, co bum co dříp vyjížděj z výrovní linky. Popisy jako dobře se hodilo k bílé, dobrý parfém, stavba vět Monika sem, Monika tam... Připadá mi, že jsi tam narychlo nacpal nějaké nutné minimum vaty, abys mohl přejít k tomu rozhovoru. Zatím v tvé tvorbě nevidím posun, ale možná ti ani nestojí za to, trochu ten text vylepšit a možná máš tu pečlivější tvorbu, kterou necpeš na net a pak tuhle horkou jehlou, kterou sem dáváš, tak třeba je můj koment uplně k ničemu. Jo no asi je. Každopádně povídka je v nějaké soutěži. No, dalo se, ale v téhle podobě nemůžu říct, že mi bavila, spíš, že mě nebavila méně než ty ostatní.

No, když sepíšeš rozhovor a dáš mu punc povídky, měl by ten rozhovor něčím vybočovat. Ale tohle je fakt kde nic tu nic, jako nějaká jalová scénka do českého seriálu, takže nakonec vlastně asi dobrý, když tak nad tím uvažuju.