Alegno, Black, díky za návštěvu :). 

Zdravím kátrojko. Máš pravdu, užila jsem si to :). Děkuju

To je veĺká škoda :).

A kde píšeš, keď nie tu? Lebo vidím 2019 naposledy.

A kde píšeš, keď nie tu? Lebo vidím 2019 naposledy.

A kde píšeš, keď nie tu? Lebo vidím 2019 naposledy.

Mandragora, rozumiem tvojej reakcii. Ja poézizu určite nevnímam, ako písanie podľa striktného vzorca a diéta, o ktorej píšem, neznamená zchudnutie na kosť. 

Mandragora, rozumiem tvojej reakcii. Ja poézizu určite nevnímam, ako písanie podľa striktného vzorca a diéta, o ktorej píšem, neznamená zchudnutie na kosť. 

Určitě, Entropia, tvé dílo má můj respekt takové, jaké je. Sdílím s tebou mé pocity, protože jako autor to mám sama ráda. A vždycky mi trvá, než něco v sobě někam posunu na základě zpětných vazeb. 

Určitě, Entropia, tvé dílo má můj respekt takové, jaké je. Sdílím s tebou mé pocity, protože jako autor to mám sama ráda. A vždycky mi trvá, než něco v sobě někam posunu na základě zpětných vazeb. 

Mandragora, napísala som kedysi takú revolučnú, v každom riadku adjektívum, nápoky. Nepáčilo sa mi vyčítanie každého jedného adjektíva, lebo kto to povedal, že nemajú vpoézii byť? A nepovedal kedysi niekto, že zemeguľa je placka? Preto píšem, že väčšinu by si mal čitateľ domyslieť. Zaslúži si to... priestor pre vlastné vnímanie.

Áno, keď som videla, že aktívne píšeš, veľmi som sa potešila, že si v poriadku. Opatruj sa.

Áno, keď som videla, že aktívne píšeš, veľmi som sa potešila, že si v poriadku. Opatruj sa.

Áno, áno, to som ja, Fiona. Tento rank už tu je obsadený :).

Ano, ano, ano.. já ji přijala po svém. :)

Niekedy som taká sprostá, Gabi... že až hanba :)).

Vážne? To je úžasné. Mám obrovskú radosť, že sa máte. Cítiť, že ste si blízki.

Ja som len kedysi.. pod nejakým dielom zažartovala, že bysom ťa brala za ocina a že si ťa adoptujem, taká adopcia naruby. Preto to píšem :).Inak .. v týchto veciach som nemožná. Až po viac ako roku som celkom náhodou zistila, že dve ženy, so ktorými som sa o dovolenke stretávala, sú matka a dcéra. Ta keď mi to nikto nepovedal, že? :))

Mne je to všetko jasné. Nič ma nerušilo.

• vnučka bola, kým mladí neodišli• kamarátka na uchu• kliešť - ide sa do susedov• Petra - opora, niekto najsamblízky.. teraz vieme, že dcéra :)

Nieee, to som ja.

Ale dobre no, tak má dve :).

Ano a2a2a, máš pravdu. Jsem přesvědčená, že k neukecané poezii se člověk musí dopracovat. Není jednoduché psát bez adjektiv. A ještě těžší je psát tak, aby si čtenář přimaloval přesně ta, která má autor na mysl. 

Na druhou stranu, poezie není encyklopedie a výklad není dogma. Vyvolané obrazy nebudou úplně rozdílné, ale vždy bude platit: co čtenář, to originální, výsostně osobité vnímání textu.

Ajaj, už to vie :)

Pro mě je miromurka lepší, protože Cortázara neznám ;).

Skvelo napísané. Akože sedmokrásky sa nepapajú, ja z nich robím šalát :).

Nádhera. Neber jako rýpání, protože tam, kde to nemá cenu a nevidím potenciál... tam své bláboly nepíšu :).

Některé věci si zaslouží dietu (méně adjektiv)

kde páky písty kola a pásy

nikým nerežírované choreografie   (bez režie)

znovu sehrají

polopřízračná představení              (svá představení)

Posuď sama.. vím, jak je těžké vzdát se vlastních slov. Většinu adjektiv by měla doplnit čtenářova fantazie, potom je poezie dokonalá.

Děkuji za příjemnou chvilku.

Vnímam to rovnako, Gabi. Nepochybujem, že mamička vie. Starí ľudia by mali veľa rozprávať a my bysme mali veľa počúvať. Toľko nás toho ešte môžu naučiť, keď to dovolíme.

Ja som pri babke vždy bola ako pena. Mala som čo robiť, aby som vôbec porozumela, bo rečovala. :)

Nepoviem :).

Nádhera. Neber jako rýpání, protože tam, kde to nemá cenu a nevidím potenciál... tam své bláboly nepíšu :).

Některé věci si zaslouží dietu (méně adjektiv)

kde páky písty kola a pásy

nikým nerežírované choreografie   (bez režie)

znovu sehrají

polopřízračná představení              (svá představení)

Posuď sama.. vím, jak je těžké vzdát se vlastních slov. Většinu adjektiv by měla doplnit čtenářova fantazie... potom je poezie dokonalá.

Díky za příjemnou chvilku.

Učím ľudí aktívnemu počúvaniu... takmer nik to nevie. Nie je to až také ľahké.

Hocičo napíšeš, Gabi, momentku zo života, alebo niečo len tak pre radosť, vždy to má hlbokú pointu.

Arwen, Gabi, ďakujem.

Horymírka príde... ďakujem za tip. Myslím, že tá vyžaduje viac času, viac kľudu, viac pohody. Jednu mám v plánu darovať, kolegyňka študuje stromy a kvetinky na výške... len ešte neviem, ktorej sa vzdám. :)

Majaks, speciálně tvoje čeština, tvůj styl... nemají chybu. Nějaký mně, mě.. nepodstatný. :)

Jo, tohle je dobrý. Rebelsky drsný (žádný aachjooo), chytrý a s pointou... podráždí čtenářovu fantazii.

1. Úryvek Karel zamlada - Majaks - technicky bravurně zvládnutá výprava do psychična ne tak docela zdravého jedince

2. Balijské cestoviny - Květoň Zahájský - poutavé a především vtipné vyprávění... takto by v televizi měli komentovat cestománii a podobné pořady (najprv som myslela, že to bude o špagetách :)

3. Jalovčinka - Vigan - skutečný příběh o skutečných lidech, navíc napsáno před x lety, na tuto autorku si posvítím :)

Nádherný kousek "Naděje" jsem při rozhodování odsunula do kategorie "ano, to vím, že je skvělý".... a místo umístění na stupně jsem si koupila  autorovy knihy.

Skvěle vykostěný Karel. Málokdo dokáže tak dobře vystihnout postavu. 

Dobré je to. V téhle povídce jsou skuteční lidé se svými emocemi. Má i vtip :). Na nic si nehraje, není nafouknutá nějakým načteným moudrem. Není to potřeba, protože život sám je jedno velké moudro.

Slušná humorná povídka. Pár vět navíc, které ubírají na grádech a nechávají čtenáře psychicky zlenivět. Na něco by si mohli přijít sami, něco je dobré nechat, ať nám to samo doteče. Jinde bych uvítala naopak rozvinout... trochu něco o chovatelce například :).

Majaks, učím to jednoduše. Mě & mně - tři písmenka píšeme jen ve 3. a v 6. pádu.. komu čemu, o kom o čem..., jinak je vždy mě :). Tato pomůcka pomáhá.

Slušná humorná povídka. Pár vět navíc, které ubírají na grádech a nechávají čtenáře psychicky zlenivět. Na něco by si mohli přijít sami, něco je dobré nechat, ať nám to samo doteče. 

Majaks, učím to jednoduše. Mě & mně - tři písmenka píšeme jen ve 3. a v 6. pádu.. komu čemu, o kom o čem..., jinak je vždy mě :). Tato pomůcka pomáhá.

No. Já myslím, že tato miniatura je především ve tvém stylu. :)

Jupíííííí, zelenou mám nejraději. 

Autoři většinou svá nejlepší díla napíší ve velmi zlých chvílích svého života. Moudrý profesor.

Do jakých barev? :)

Miromurko, líbí se mi popis detailů. Někdo tu napsal, že postrádá rozuzlení. Pro mě ja tam pointa jako hrom.

Miromurko, líbí se mi popis detailů. Někdo tu napsal, že postrádá rozuzlení. Pro mě ja tam pointa jako hrom.

Poutavé, chytré, vtipné. Bravurní styl.

Ano, revírníku. Já samozřejmě rozumím opatřením. Při zúčtování se budou ptát vlády, že proč..... Potentáti musí něco dělat. Naštěstí nešílím v domácím vězení, patří mezi ty šťastné, kteří mohou pracovat. :)Neztratila jsem nikoho z blízkých, ztratila jsem svobodu.. a to je rána. Byla jsem přesvědčená, že tu už mi nikdy nikdo sebrat nemůže.

PS: Budu mít Duši lesa a Zelenou mříž. Dodací lhůta 9 dnů. Už se těším :).

Tak toto je dobré. Ľubozvučné, navyše s dobrým príbehom.

Kedy napíšeš niečo nové? 

Chtěla jsem napsat "kokotiny", to by bylo od srdce, ale snad příliš vulgární. Občas se zamyslím nad celou situací a v hlavě mi vříská myšlenka: "Tohle všechno je jenom zlý sen." Tak nám všem přeji, ať brzy přijde nádherné svěží a slunečné ráno. Díky :)

Skvělej nápad, jdu jeden zhmotnit, protože se opakuje a už mě vážně nebaví.

Krásný večer. Občas mám děsný sny...  někdy mám dokonce strach, že si z nich něco přinesu sem, jak jsou skutečný.

Poslední dvě sloky jsou parádní.... s odhodláním i bez něj :).

Možná moc uplakaný, ukecaný... konec luxusní.

Mezi náma holkama... to "musím" na konci je všechno, jen ne odhodlání. Kdyby to bylo odhodlání, místo "musím" by v textu bylo: "teď překousnu niť". :)

To jsem ráda :).

Zvláště teď je dobré trochu se pobavit :). Díky a hezký den, Alegno.

Ano, Arwen, uvidíme. Díky za návštěvu ;).

Díky za kuk :).

Juchúúúúú, dve som si objednala :).

Revírníku, s Tebou ve při? Nemožné! :)

Ešte sa nič neotvorilo :(.

Závidííííím... aj ja chcem knihy, kde ich kúpim? 

Ještě se pokusím vysvětlit lépe. Tvá slova mě odvedla přímo do zamlženého lesa, bylo to tak autentické... tak pozitivní, že můj mozek zprvu nepochopil, že jde o odpadky. Když mi to došlo, řekla jsem si - ježiiiš, já jsem blbá. V podstatě jsem ti složila kompliment a ty se omlouváš :).

Gabi, krásne ránko.

Ještě se pokusím vysvětlit lépe. Tvá slova mě odvedla přímo do zamlženého lesa, bylo to tak autentické... tak pozitivní, že můj mozek zprvu nepochopil, že jde o odpadky. Když mi to došlo, řekla jsem si - ježiiiš, já jsem blbá. V podstatě jsem ti složila kompliment a ty se omlouváš :).

Gabi, krásne ránko.

Není proč se omlouvat. Píšeš reálný příběh, nádherný, poutavý... a realita není jenom růžová. U jednoho smetiště je cedule: "Milý debile, když už si dáš tu práci a naložíš odpadky do auta, dojeď s nimi prosím o 100 m dál, až do sběrného dvora, kde tvůj bordel nebude hyzdit tak úžasné místo. Děkuji! Les." Ani slovo "debil" mě v tomto kontextu nijak nepohoršuje. Těším se na pokračování :).

Díky krátkým větám je momentka akční ... mám to ráda, protože přesně takhle funguje lidský mozek, nikdo nepřemýšlí v dlouhých souvětích... do těch myšlenky zabalíme, až když je chceme předat dál. Doporučuji nechat texty odležet, mrknout na ně druhý den, odstranit opakování slov, něco trochu vytunit...  Obsahově vemi pěkný náhled do nejsilnější lidské vazby matka - dítě, navíc s pointou.

Děkuji za poutavá a láskyplná slova. Nic jiného jsem nečekala.Důkazem toho je, že když jsem četla: "vyhýbali se rozbitým ledničkám, překračovali klozety"...  vteřinu jsem přemýšlela, co to jsou ty rozbité ledničky? Zmrzlé kaskády potůčku? A klozety? Snad nějaký lesnický sleng pro malé roklinky? Vzápětí mě "umyvadla, plasty"  vrátily do reality civilizace. Pouze tato věta: "les – t­en nádherný zázrak nás dvou přírodních bláznů – m­á dost sil, aby se vracel"  narušila plynulost mé procházky po samotách. Přetransformovala jsem si pro sebe: "les - pro nás přírodní blázny nádherný zázrak - má dost sil".Děkuji za příjemný zážitek :).

Ano, už rozumím. Jsem ateista, a proto věřím, že vše se dá vysvětlit. Věci, kterým nerozumím, mě trochu rozčilují a hodně motivují.... takže ve finále nejsou až tak blbý ;).

Doufám, že ne, trojorte, že je každý den o kousek lepší.

Theo, bude to tak, asi to jinak neumí, jenomže já mám jenom jedny nervy :)

Samozrejme. Človek :). 

Gabi, ďakujem, toto vôbec nerobím. Ale už budem. Napíš mi, prosím, či avízo došlo, nech viem, že to robím správne. Ďakujem :)

Kočkodane, jsem ráda, žes na sebe nemusel řvát.

Tojorte, mám blonďatý den.. nerozumím tvému komentáři. Vysvětlíš?

Alegno, Děkuji za návštěvu.

Vlas je na tom vynikajúco :). Každé nové ráno je v nemom úžase.

Ako si na tom ty? 

Vika, taková vůbec nehrůzostrašná, že? :)

Gabi, ďakujem za kuk. 

Super. Pobavilo :). Tohle téma mám ráda. Navíc není třeba prokousávat se nekonečnými souvětími, než se začne něco dít ... a to dělá hodně autorů... i dobrých autorů. Je to akční, má to spád, má to grády.Taky vynesu na světlo něco o životě po životě.

Tojorte, nevím, jestli prokoukla :)... takhle na mě dílko působí a to působení se mi zamlouvá. Určitě zas někdy přijdu na návštěvu.

Myslím, že lepší určitě ne... jenom trochu zpomalíme, a to je fajn :).

Když jsem se dočetla, že kopce nehořely sluncem, ale smrtící rzí, ovládl mě smutek. Ale název povídky mě motivoval k dalšímu poutavému čtení. Můj tatínek vždycky říkával: "Zem nás nepotrebuje, uzdraví sa skôr bez ľudí, ako s nimi. To človek by si mal dávať pozor a rozmýšlať, kým niečo urobí, lebo on bez stromov neprežije." Miluji stromy, věřím jejich inteligenci, obdivuji jejich soutěživost a krásu. A tobě, milý revírníku, děkuji, že se o ně staráš a že o nich tak úžasně píšeš.

Vzletné a abstraktní věty jsou často běžnému čtenářovi velmi vzdálené. Ty s nimi umíš pracovat, nevnucuješ své obrazy... "tady to máš, milý konzumente a dělej si s tím, co chceš. Vezmu tě na cestu, kde jedna myšlenka střídá druhou, asociace zapojují mozkové buňky, je dobré je trénovat, aby nezakrněly. Cílem naší cesty není žádné obrovské protivné moudro, nebo klišé ..ale nebudeš zklamaný."

Jakej čudlík? Kde byl, jakou měl barvu? Byl na něm nápis? ... Nebo to vůbec nebyl čudlík? Začíná se mi líbit i ten čudlík :). 

Miniaturka, ale hluboká jak Macocha. "Čudlík" mě ruší... já bych "uvolnila brzdu" nebo "šlápla na plyn", ale je to tvůj čudlík, takže ho respektuji.

Revírníku, vítej. To mě těší.

Atkij, děkuji za kuk. Hezký večer.

Paráda, budu chodit na další díly. Popsaný úžas je určitě dítě v duši, které nikdy nedospělo...  vzácný to dar. Poutavě napsané s velkorysostí tobě vlastní. Připomínáš mi malíře, který mi ukázal, že v obrazu "obyčejného" lesa je fialová, růžová, červená... a nebyly to květy, ani podzimní listy, šlo o jarní, pro mnohé jen zelenohnědý les.

Paráda, budu chodit na další díly. Popsaný úžas je určitě dítě v duši, které nikdy nedospělo...  vzácný to dar. Poutavě napsané s velkorysostí tobě vlastní. Přopomínáš mi malíře, který mi ukázal, že v obrazu "obyčejného" lesa je fialová, růžová, červená... a nebyly to květy, ani podzimní listy, šlo o jarní, pro mnohé jen zelenohnědý les.

Paráda, budu chodit na další díly. Popsaný úžas, je určitě dítě v duši, které nikdy nedospělo...  vzácný to dar. Poutavě napsané s velkorysostí tobě vlastní. Přopomínáš mi malíře, který mi ukázal, že v obrazu "obyčejného" lesa je fialová, růžová, červená... a nebyly to květy, ani podzimní listy, šlo o jarní, pro mnohé jen zelenohnědý les.

Děkuji za návštěvu, Entropia. Na jaře bývám hodně abstraktní a hlavně citlivá... každý mláďátko mě úplně rozněžní :).

Tieto slová písala múdra žena s dobrým srdcom. Človek vydrží veľa bolesti, a keď už je neznesitelná, telo si poradí tak, že jednoducho odkvacne - človek stratí vedomie. Ja zas pridám svoje poznanie... žiadne utrpenie neurobí človeka lepším. Možno pracovitejším, možno prístupnejším, určite silnejším a úprimnejším, ale nikdy nie lepším. 

Páni, to je výzva. Toľko povedať tak málo slovami... klobúk dole.

Fíha, a teraz ja som zvedavec. Idem pozrieť na tvoju tvorbu, hádam budem vedieť :).

Ano. Líbí se mi poezie, ve které jsou "normální" slova, taková ta bez křídel, co stojí nohama na zemi, do které řízne strohá odbornost a naseká ji na srozumitelné kusy, které až fantazie poskládá do obrazů.Po naší diskuzi mi hned bylo jasné, že se mi budeš líbit (tvoje tvorba).

Máš, pravdu. Taky nemám... Bavilo mě to. Krásný den.

Komplexní pravda je blbost :). Pravda je vždycky jedna, a to subjektivní.. moje, tvoje, jeho. Důležité je, že naše názory se mohou měnit, ovlivňuje nás mnoho faktorů, dozvídáme se nové informace, umíme i přehodnotit ukvapené závěry, které jsme učinili emotivně. A proto žádná pravda není dogma. Výstihuje to otázka: "Co jsou dějiny, když ne historka, na které jsme se dohodli?" ... a toto je o faktech, která jsou zapsána v učebnicích a encyklopediích. Komplexní pravda už není o pravdě, nýbrž právě o dohodě, o kompromisu.  .. Doufám, že nás autor nevykáže zpod svého díla. :)

Entropia, pravdu měl každý z nich... tu svojí, subjektivní. A díky tomu máme krásné konstruktivní diskuze. Kdybychom všichni měli stejnou pravdu, nebylo by o čem... :).

Příjemné čtení. Snad trochu kritika člověka, ale s láskou k němu, s velmi rozumným nadhledem ve stylu "hlavně se z ničeho nepo...". S pravdou je to vážně těžké, má mnoho proměnných přívlastků a jeden konstantní - vždy je subjektivní.

Přátelé, jak je to s tím tipem? Mohu dát každý den jeden tip?

Za mě je úvaha příliš ve stylu "chvalme Pána". Opakování myšlenek může působit jako útok na čtenářovu inteligenci (snad proto, že lidé jsou ovce?). K současné situaci - ano, člověk, jako živočišný druh je na planetě příliš dlouho. Možnosti jsou dvě. Buď nás něco zastaví, nebo se budeme řítit kamsi v nastaveném tempu. Něco nás zastavilo, a to je pro lidstvo šance.

Vydařený výlet do lidské podstaty plus obrázek jedné velmi cenné chvilky, která se jistě zapsala do paměti, možná něco přepsala.

To som napísala dávno .... možno vieš. Túto jar zatiaľ komentovať nebudem, lebo neznášam vlastné plačkanie. 

Čo si? Ja ďakujem... veľa mi dávaš. A som sebec, lebo keď je všetko ok, nepotrebujem písmenká druhých. 

Gabi, vniesla si pokoj do môjho srdca. Videla som tú spoločnosť pod hruškou ako film. Ja celý čas chodím do práce, som tam celé dni, ako aj pred koronou, čiže profesne sa veľa nezmenilo. Osobný život - katastrofa. Už som ti písala, partner za hranicami, ktoré sú zatvorené. Nie sme deti, niečo vydržíme, ale náš spoločný čas, takú vzácnosť, nám vírus ukradol.

Múdry človek. Aj mňa už dávno opustila panika, ktorá ma paralyzovala, keď som si uvedomila svoju vlastnú smrteľnosť - vtedy som bola dieťa. Napokon mi došlo, že stratím blízkych - neskutočná úzkosť. Kde budú, keď nebudú? A kde budem ja, keď nebudem? Človek dozreje k bonusovým dňom. Krásne napísané.

Zle sa tu orientujem Gabi. Chvíľu som dielko hľadala.. hovorím si, kde to je, čo tu všeci komentujú? Pobavilo... polovička diela je v názvu, to sa mi ľúbi, nie je to prvoplánové. :)

Pekne napísané, Gabi. Ako píše Kočkodan... čistá šlovečina. 

Jaaaaaaj, ako urobiť lobotomiu mozgu a napísať len tu jednu strofu? Vieš, ja by som obsah myšlienok aj diela nechala na autorovi., aj keď je jasné, že každý by to napísal inak. Len by to už nebolo moje ;).

Ďakujem za koment.

Neumím fikce. Skutečnost je taková, že něco řekl, potom se řada oken otevřených na větračku zabouchla. Snad bouchla by bylo vhodnější než práskla...  praskla ne, skla vydržela. Ještě popřemýšlím.

Děkuji.

Na každého, kdo nebojoval s rakovinou to musí působit pateticky :).