někam si se vytratila... možná že jsem sem nechodil... ale zas se občas stavím a rád bych si přečetl něco od té staré dobré šílené holky... 

uplný porno

hezký... po dlouhé době jsem otevřel písmáka a připomněl si tvé miniatury... jen postřehy ze své hlavy... autistu bych nefackoval, žij a nech žít... taky se často zavřu do sebe... no a jestli se bambinu na zaklepaní otevře ta ... zadek, řekl bych že je to trestný čin:)))

proč tolik hezkých věcí vzniká z bolesti? ... 

pěkné ... Johanko:)

Pepičko, nedovolte jim to... leda byste si v tom našla zalíbení jako já:)))

a sakra... čas je mocný... a víra silná... jsem si jist, že bude líp... ale jinak ta kratičká próza na začátku mě hodně zasáhla...

drsná obnažující pravda .... osvobozující myšlení ... soucítím

zlomek něčeho normálního.... konečně

hele to je fakt boží, já byl v tý pakárně o dvacet let později a bylo to furt(ˇácky) stejný... a ty babiččiny dopisy neměly chybu... shodou okolností mám teď něco rozepsanýho, kde babička hraje podstatnou roli:))) tak jsem zvědav jak to dopadne u mě...

jojo, kde jsou ty časy, já to dotáhl taky jen na praktikanta, neb pak jsem musel mazat na vojnu a pak byla revoluce a tábory se zrušily... škoda stačil jsem se tam naučit pít, bůh ví o co jsem dál přišel:)))

pro mě je to dobrý pokus přiblížit dobu ve které se to odehrávalo... mě to ještě trochu olízlo a tak právě ten zatuchlý nádech se mi líbí... a Kolobajdo, kdyby ses místo bigbeatu více věnoval češtině, nemusel jsi se dnes potýkat s podobnou kritikou jako od Tangens_Omega_36 :), což je i můj případ... bigbeat forever!!!

myslím, že zbytečně moc básní najednou, ke konci jsem už neudržel porornost, ale je to skvělé. Jsem ještě pamětník společné éry a mám rád slovenštinu / košický slang jsem musel googlit / a tohle mě potěšilo...

doufám, že bys dnes polemizoval úspěšně, ale v době kdy jsem to psal určitě ne:) dík

díky, jsem rád, že se pobavíte, protože já se bavím s Vámi...

wtf

prostě jsem jen nemohl přijmout komentáře o božích mlýnech...

ty začátky byly lepší mám pocit, že zbytečně podléháš negativním komentářům a snažíš se napasovat do běžné šedi:))) ale i tak je tvůj rukopis stále čitelný:)))

podle mě je to jasné, v Čechách chodíme na houby a na Moravě chodijó na houbi. Ale Lubošu, esli si z Čech tož tak to jsi v prdeli...

ahoooj do chalupy, konečně se našel člověk, který to všechno bere vážně, jinak je to tady totiž samej srandista... TIP 

myslím, že v každém kdo má alespoň trochu citu, tedy v každém to musí zanechat otisk...

někomu nestačí ani celá kniha, aby vyjádřil to co tato velká malá báseň, tohle přesně mám rád silný prožitek napěchovaný do pár slovíček... super

tahle mi přijde hodně silná, asi proto že takové těžké chvíle se dotýkají každého z nás a to jak umíš ty pocity vyjádřit slovy je úžasné... 

a s jakými ideály se vrháme do života...možná bychom měli předem uvažovat o kurzech racionality... 

díky za odvahu a statečnost a že jsou takové sestřičky

moc hezký, pár slov a je v tom všechno, budu o tvém doporučení nepsat básně přemýšlet:)

i on? ... ale vážně, hezky a s noblesou napsané.

a stožár jsou dva padesátižáry, zasmál jsem se 

s ohledem na náklady a práci které to obnáší, je to cena minimálně přátelská... 

poslední dobou mám dojem, že Zdenda píše kritiky mírně nakulenej, akorát ještě potřebuji zjistit, jestli je to dobře nebo ne... Jsem tady krátce a na něco mé rozlišovací schopnoti stačí a na něco zase ne... pokud si přečtu kritiku od někoho, kdo má pod svým nickem redaktor, co to vlastně znamená? 

Janino, díky za kritiku, tohle byl zžejmě troochu nepovedený úvod... rád bych tě poprosil zda se dokážeš přes to přenést a zkusíš přelouskat mojí následující prózu na pokračování... předem ale varuji, že to není žádná velká literatura a je to dost ukecané, přesto doufám v pobavení čtenáře. 

zajímalo by mě, jestli si mohl v té době lahev odepsat z daní, neb to byla patrně nezbytná pracovní pomůcka... velmi dobře se to četlo, nikde to nevázne ani nevidím hluchá místa... 

úplně  mě to vtáhlo a prožíval jsem to s tebou... bylo mi smutno nad takovou daní života...

první báseň protože jestli ano, tak mi to připadá vyzrálé, neplýtváš slovy, je to příjemně lechtivé ... líbí se mi to!  a příště dej avízo abych věděl 

maminka splnila svůj úkol na jedničku s hvězdičkou... nikde ve tvém psaní není ani náznak sebelítosti... jste příklad pro ostatní, jak se vyrovnat s velkou ztrátou... a navíc máš dar to sdělit dál... 

je to silné, připadám si teď jako barbar, že jsem kdy mohl napsat že je ve tvé básni málo emocí... já jsem slepý... díky moc za avi... 

trochu se stydím za svůj holčičí příspěvek neb jsem drsňák, ale je to hrozně mile napsaný... kdybych měl dceru, mazala by taky dfo baletu a fofrem:))) 

Kolobajdo dík, vzhledem k tomu, že o ezoterice nic nevím, budeme pravděpodobně hledat v šatníku vhodný outfit a kupovat auto neboli pussy wagon:))) ale co já vím, co mě zase napadne za kraviny:)))

nasadil jsi laťku vysoko a držíš se jako dobrman:) super pokud bys chtěl zvolit favorita tak u ě jasně Bulvár Uniklých dojmů.

já to úplně vidím, ateliér v podkroví, lahev Chianti, oknem vtékají poslední paprsky odpoledního slunce a múzy uléhají ...:)

výraz "zamést pod podlahu" se podle mého názoru běžně používá ve smyslu něco skrývat, zahladit stopy... a ano, v tomto případě se jedná o dřevěnou, řekl bych až dubovou podlahu...

vím, že je to blbost, ale pokud se někdo zasměje, tak to splnilo účel:)

děkuji dámy, díky Aleši... jo a existovaly, jen to tam bylo trochu sparťanštější než dnes:) ale nechodily tam holky:)

anebo Petře nepřepepři toho vepře... Petr je tak úžasně nepoetický méno... ale ty to nějak vyvracíš nebo co...

jestli se tobě začíná vařit mozek jako hrušková marmeláda, co mám říkat já??? výborný!!! akorát mi chvilku trvalo, než jsem přišel na to, že ve Štěpánský jsou ty koleje doopravdy:) ...(Ječná Jetramvaj)

když já mám ty tvoje obrazy a ten zvláštní dar zachytit magickou sílu okamžiku spojené s Prahou a v tom Rusku mi to vůbec neladí... ale to je jen můj problém:)

někdo má dar psát o velkých tématech, někdo chrlí emoce, ty máš dar dostat poetiku kamkoliv... 

milujem slovenčinu od dob, kedy som byval chrobačik... někam bych se do té básně rád napasoval:)

jsem ochuzen, neb nerozumím slovu "učupený" ale i bez toho se mi to líbí... jasne že som goooooglil :) byť naporúdzi

je to neuvěřitelné...

hele... líbí se mi ten kontrast, který je mezi velkou matičkou Rusí (alespoň tak chápu tu tvou poetiku) a zkurveným současným Ruskem, kde porno je povýšeno nad lásku a cit, ale zároveň si nejsem jistý, zda to chápu správně... protože pokud ne, tak v současném Rusku tvůj um nemá co dělat... čus

všechny tvé básně jsou stejné a přesto je každá jiná, přesto že se mě netýkají, dotýkají se mě zvláštním způsobem. 

něco mi říká, že to není tvoje první, ale dobře ty...:)

no tak jsem panictví opravil ... díky za upozornění ... a můžeme jít dál:) inu už moje babička říkala láska nehněvaná není milovaná... 

mně to přijde vše tak na půl cesty, možá strach, možná naděje, možná láska přijde, možná taky už ne... i na tom dně jsi jen... možná... 

Lakrove,narazil jsem na tvé věcné kritiky pod díly jiných autorů a jsem moc rád že jsi přečetl i tuto prvotinu. Rád o tom budu víc přemýšlet a podobné postřehy vítám, protože sám se v tom trochu plácám a hledám styl a cestu... protože mě to prostě začalo bavit. Díky

vida, i stejskal si občas vejskne :) dobře

někdy je dobré se trochu vykoupat ve smutku, abychom ocenili radost...

dobrý... kopytem sem kopytem tam... odkazuje na film, který je o povrchnosti lidských vztahů to je dobrý nápad

já bohužel zažil už jen dozvuky té doby, chodili jsme pro mléko k Marušce, pro zeleninu k paní Hladké a řezník Kaňka na mě spiklenecky mrkal a nutil mně říct hovno... bál jsem se ho. Rozumem chápu ten vývoj ale srdce volá po starých pořádcích, kdy potraviny byly dary země a ne chemický průmysl... díky za připomenutí

díky, dnes jsem zapínal písmáka s třesoucími se koleny, je mi jasné, že to není žádná velká literatura ale vůbec jsem netušil, jestli to není trapné... 

já bych se přimlouval i za ten závěr, přes začátek jsem se musel prokousat, ale pak jsem to četl jedním dechem... podotýkám, že i přes tuto hodinu střízlivým...

hele, tohle mi budeš muset vysvětlit, proč ses inspiroval zrovna u mě:) 

díky všm za zastavení a vaše slova a Smyčko, příště napíšu o šnekovi :)

četl jsem to několikrát a jsou to opradu mistrně poskládaná slova... ale tím jsem skončil... necítím z toho nic jiného.

aha, tak už to vím co jsi myslela tím chtělo by to uhladit:) líbí se mi jak píšeš, hlavně ty přímé řeči, je v nich nadhled a ironie i ve vážných chvílích... jen je to někdy zbytečně komplikované a ty dějové linky se občas ztratí a nutí mě se vracet protože si nejsem úplně jistý jestli to chápu dobře.

a jde to i bez tramvaje:)  výborný!!!

mělo:)

tak jsem se lekl, že ti došla invence, ale tohle je opět skvělý, hned od první...

dnes mi to přijde nedotažené, bez poetiky ... snad jen Na kříži... 

že by to počasí???

dobrý...  Magické prostory výborný a v Happy hours mě trošičku ruší dvakrát chuchvalce ale jinak se mi taky líbí.

hezky se umíš koukat a zprostředkovat ty okamžiky o svém...

čistě ze zvědavosti v kontextu s tou povídkou by mě zajímal autorčin věk. Dávám tip za snahu abychom nezapomněli:) 

s obsahem bych se dokázal ztotožnit ale ty verše jsou tak nějak robotické ...

nějak mi ekoresponduje název s obsahem... spíš odvádí jinam... chápu to jako výkři nasranosti, ale nenašel jsem nikde pointu.

pozor na gramatický rým svéhlavou/ nad hlavou :))) jinak tak jak jsem u tebe zvyklý, jako vždy až na dřeň svých citů...  škoda, že epitaf většinou vystavují už jiní...

co jiného je život, než let v nekonečném časoprostoru, občas se zachytíme na chvíli na nějakém ostrůvku a ani nevíme, jestli nás pálí mráz či žár... či dobré bydlo...

křehká, pihatá zrzečka:) vražedná kombinace

zaujal mě ten prolog...

taky přemýšlm... nemůžu na to zatím přijít:) ale zvláštní je, že při čtení tvých děl někde na pozadí slyším -tudu- tudu ... tudu-tudu-   je to tím nickem nebo tím že jsi strojvedoucí??? nevím... každopádně se mi to líbí.

co ty víš o tom, kolik úsilí stojí... poskládat radost v přítomnosti ženy... nekonečně mnoho... a stále doufáme, že se to vyplatí... lepší než počítat má dáti dal. 

grrr... Helgarde i po takové době mě to nadzvedlo, takže se moc omlouvám Smyčce, ale přistoupím na tvojí představu o přímé komunikaci : jsi kokot, který omlouvá svoji neomalenost slovy promiňte jsem kokot.

krásné touhy...

teskná prosba která by měla být vyslyšena...

líbí se mi, že to má vnitřní sílu... 

myslím, že odborná porota to bude mít těžké...

úsporný ale i úporný... děkuji