no teda, kdo by čekal, že při pondělku třináctýho spatřím nebrec i kousalku!

pěkné, trochu mě to trhá - jak živě a tím silně, absolutně je to napsané - a jaký je to ve skutečnosti experiment, cuká mi v oku, že si se mnou zkušený autor hraje (ty formalistní kudrlinky), zlobím se na sebe, že se nechám (zase, no jo, je to Kandelábr), na něj (no jo, je...), ale říkám jo a tipuju. Napadá mě, že kádr jako Kandelábr by to měl dotáhnout ještě kousek dál, že na něj by ty nároky měly být vyšší a tady bych měl říct - to mi od tebe nestačí, házíš mi drobty, spolíháš, že se posadím, když předvedeš pokročilejší zde sloh... nevím, proč mě to napadá.

:) nene, monstrum ne, těch 40m sedí. Nejsem inženýr, takže jsem hodil plus mínus odhad na základě nějakého vygoogleného srovnání. Když 210 metrový Pňovanský most váží přes 400 tun, tak těch 215 je myslím víc než dost.

(díky, Zdendo, i takhle po odstavcích to bude prima:)

Ty jsi sakra důkladná čtenářka, Janino, díky. Občas mě překvapí, že tě překvapují samozřejmé věci (chyby v textech mi vyplouvají před očima běžně), ale je prima přes tebe uvidět svoji věc jinýma očima takhle vcelku.

Rozpolcené to je jako já, to si uvědomuju, je to o mém vlastním třesu, snaze ho zvládat, která pak zase nefunguje. Takže to jinak, bych musel být jiný já (terapeutická funkce psaní? tady spíš šířím své emoce jako infekci:(. Že by to bylo ako zrcadlo - na jedné straně se dělá světáckou a jde po sexu, na druhé straně je romantická jak červená knihovna?

Takže máš pravdu, musím na sobě pracovat.

Nejspornější je tu i pro mě ten vnořený minipříběh o Nanceovi. Je to skutečný příběh z těch míst a mě při hledání materiálů natolik překvapil, že jsem ho vtáhl do příběhu, aniž by tam organicky seděl. Pak taky - pokud bych takto zeširoka vyprávěl o Severním muži, bylo by to jasné už příliš, to jsem vybalancovat nedokázal. 

Ta poslední věta tomu pro mě spíš ubrala, celou dobu jsem tomu věřil, ale po téhle větě už ne. Co jsem do té chvíle žral i s navijákem začalo  najednou působit jako uměle vykonstruované.

Přestože ta situace sama na mě působila nepříjemně, chroupal jsem písmenka nadšeně až do konce, a až teď (asi nastartován tou poslední větou) o tom začínám přemýšlet - co ty naznačené sympatie k té druhé ženě? To, že si vůbec všímá její krásy, že se jí dívá tak pozorně do očí? (na chvíli jsme si říkal, že to psal chlap a zvrhne se to v trojku). Na manžu sere přímo ukázkově, to dá pak rozum, že je to mezi nima over. A z toho pohledu dává milenec smysl - ale ne už pak dva fernety. A proč by měla kupovat ty nový věci, když hrdinka odjíždí z bytu pryč?

Ale nakonec se vracím k pocitům při čtení - ty byly dost dobrý:)

Gratuluju, čtu dětem večer pohádky ze serveru, tak vím, kam jít.

ješkovi, já tu dlouho nebyl, platí to ještě? To se ví, že jo:)

Lakrove, díky. Máš pravdu. Je to hodně čerstvé, takže to počítám ještě počesat.

Uvedenou větu určitě proříznu, i další. Vyprávění o Nanceovi je přímo z mého neobratného překladu anglického reportu (fakt se to tak stalo), chybí tam jméno toho muže (když psala článek, tak ho musela znát).

Nervózní... jo, já to snad dokonce psal právě kvůli tomu třesu, který jsem sám cítil - předtím, přitom, nevím. Takže možná to nevyvolává ve čtenáři libý pocit, což je asi mínus, ale autorský záměr to jaksi naplňuje.

Co je ale důležité, že se nedivíš, nerozporuješ a neptáš, jak je možné, že holka blbá dvakrát v noci sama zastaví stopu a ještě mu vypráví o hromandým mordýři, toho jsem se bál.

Díky. 

*

díky

Ahoj, Lakrove, máš toho tu spoustu zajímavého, to nemám šanci dát:) Něco jsem přečetl, nakoukl do diskuzí, to je materiálu, o tom by se dala napsat diplomka, historická studie!

Hlavně ale se na písmákovi necítím dobře. To rafnutí se StvN bylo asi jen symptom, písmák mi od začátku přijde studený, neosobní, cizí, grafikou, když procházím některé diskuze, hádky... věnoval jsem hodně energie na piste-povidky, tomu to tam poznat, a tak, a nemám sílu snažit se o to znovu tady, když od začátku (ještě než jsem tu cokoli publikoval) z toho nemám dobrý pocit.

hustý, tak je to s náma se všema

pěkný nápad:) 

(kdy jsem naposled psal tužkou?)

pěkný nápad:) 

(kdy jsem naposled psal tužkou?)

s prvním dnem máš pravdu, kouknu na to

se čtenářema je boj - on když je člověk moc shání, tak pak trpí psaní

třeba takový litservery jsou pro samotný psaní hotovej zabiják, žerou čas, když chceš komenty, musíš číst a komentovat a nedej bože se snažit nějak zalíbit...

pustil jsem se na piste-povidky a pismaka, abych se po letech zkusil dostat zase trochu do ráže, že dorazím něco z těch větších věcí, co mám po šuplících, takže to tu nevnímám jako cíl, spíš prostředek (pravda, do kterýho jsem třeba na piste-povidky dost zabředl)

myslíš jako starší čtenáře? mladší? 

díky ti, za přízeň, jdu si tě taky přečíst

Díky ti, Lakrove, za tvé zrychlené čtení, nerad bych se stal povinnou četbou:) Je to šílený, kolik se toho na člověka hrne, až je mu blbý k tomu přidávat.

ok, to už se myslím dostáváme úplně mimo text - k představě, jak by měl vypadat správný toulavý pes a je fakt, že ten, co jsem ho zachraňoval (a nezachránil) od dálnice, kde způsobil hromadnou havárku, fakt smrděl. 

ono, což mi došlo vlastně až teď, nejde vůbec o psa - ta věc je především mojí sentimentální vzpomínkou na tu holku, idealizovanou momentkou něčeho, co je pryč, proto je to takové idylické, ten pes je potom jen prostředkem.  Což samozřejmě pro vnímání textu čtenářem je buřt. 

Janino díky, beru tvoje připomínky.

Jestli chci něco dodat, tak ne z arogance a odporu, prostě jen dodat.

Tohle je zčásti podle skutečnosti (nejel vlakem a nenechali jsme si ho), ale zrovna tenhle nesmrděl, konec konců psi, co máme celý rok venku, taky nekoupeme a taky nesmrdí (popud nenajdou na procházce pěkně uleželou mršinu).

Je to jen obrázek, výsek, právě spíš možná pocit, jeden z mnoha. Který z nich je pravda? Idylky moc nepíšu, tak si tuhle možná o to víc hýčkám.

dík ještě jednou, ostatní je snad už uzavřené.

Dobrý, klidně bych to přečet delší. Na začátek bych ty dva první odstavce nějak rovnou smíchal. Jako třeba v jedné větě rovnou propojit Krimgramské slatiny s Prahou - to by bylo rovnou efektní entrée.

Lakrove, držkoval jsem trochu, já držkuju všude, zklamaly mě tak krátké rozsudky, ale to už jsem si snad vyříkal, domluvil i omluvil, nerad bych tu rozviřoval spory, mezi posádkou a pasažéry, které jsou zdá se na všech lit webech či dokonce vytvářel nějakou opozici, to už jsem si prošel jinde. Díky za vyjádření k povídce.

jen - Tragicus mi ujasnil, odkud pramení ta věc s "ostudou" (id=449399, 26.10.2014 14:06:29), nedocházelo mi to, protože jsem asi přišel celej rozvernej s piste-povidky a podcenil vážnost zdejších diskuzí, tak se omlouvám

Děkuji.

Ale od redaktora prózy očekávám víc než názor, ten mi poví každej puberťák na fóru. Očekávám erudovanou radu, názor podložený odůvodněním. Co z uvedených kritik ignoruju? Jak se mi tyto kritiky snaží pomoct v mém psaní? Co mohu splnit, abych se zavděčil. Abych četl? No, trochu čtu, to učitelskej musí. 

A pořád zůstává nezodpovězená otázka - je možné, či proč není možné nominovat Psí den do Povídky měsíce?

jsem tu novej, držím se zpátky:)

"kurva" asi neříkali, to mi tam zazvonilo. 

Hele - a bylo to tak? Na tomhle serveru asi moc nikdo nečeká historickou erudici, tak si nejsem jistej, jak to číst. Asi to není důležitý. Ale pokud je to jen popis toho, co se stalo, tak je to suchý. Pokud je to fikce, tak to neocením, dokud nenaštuduju fakta. 

hmm, trochu jako vyklipnutý z pokecu na nějakým fóru. Nevím, jaký by to mohlo mít ambice.

mě na tom nejvíc baví, že se, autore, bavíš, jak je koza pitomá, ale samozřejmě v tom jedeš s ní.

asi další pokus o Bukowskiho:)

že mi to ale není úplně cizí, tak radši sklapnu a říkám dobrý.

Uznej, že tu tahám za kratší konec. Každý argument pak může znít útočně. Hledám, jak najít konstruktivní notu a dobře vím, jak je el. komunikace zrádná a náchylná k nedorozumění. Děkuju, že jsi odpověděl takhle poctivě. Ale dohnat tě k tomu, mě už zřejmě stálo nálepku potížisty. Fakt se snažím. Když koukneš na svoje věty, který jsi mi zatím napsal, tak nevím, jak se z nich poučit, co změnit, jak komunikovat. Ok, Terry nezaujal, accepted, neřeším. Zkusím jinak. Ale z čeho soudíš, že nemám zájem psát? Rád porozumím, ale zatím opravdu nerozumím, co po mě chceš. Aspoň pár kladných ohlasů Psí den má. 

Nenapsal jsem, že jsi ostudou, fakt ne. Ptal jsem se, co ty myslíš ostudou? Jak bych já mohl svým textem udělat ostudu tobě? Možná nějak jo, ale jak?

Ani netuším, že - či jak - sis udělal ostudu s Terry Bonmassou? Vlepil jsem na písmáka další špatnou povídku jen svoji zodpovědnost. Mám to smazat? 

Nejlíp by bylo smáznout nick a začít odznovu, protože halo efekt se přemazává sakra špatně. Bohužel tenhle je skoro jako moje pravý jméno, tak se musím snažit o to víc.

Nevím, vlastně jak soutěž funguje. V pravidlech je napsáno, že dílo může nominovat autor sám. Měl jsem za to, že tím jde automaticky do hlasování ("nominace budou zařazeny do příslušného kola"). Pokud je tam ještě nějaký předvýběr (tebou jako majitelem klubu?), tak jsem to tam nevyčetl. Jestli ano, tak je to samozřejmě tvoje rozhodnutí, jenom jsem to netušil. 

???

Zase? Je těžké odpovědět nějak smysluplně? V celé větě?

Chápu, že toho máte moc. Možná mě můžeš přesměrovat na někoho jiného, protože je asi zřejmé, že nejsem tvůj šálek čaje a já se nechci vnucovat. Znamená to ale že mám utrum na celém písmákovi?

Chtěl jsem jen přihlásit povídku do soutěže. Risknu to, že propadne. 

???

StvN, nerozumím. Slovy - je špatná? Je pak možné bez metafor a zkratek shrnout čím? Ostudu tobě? Že dílo nepřihlašuji já, ale ty? To jsem ze zadání soutěže nevyčetl. Co mám/mohu/nemohu chtít?  

PS: jo, zním jako klasický naštvaný začátečník, když ho prve odmítnou. Nejsem ale začátečník. Odmítnutí jsem zažil dost, ale taky přijetí. Naštvaný ale asi ano, protože sdělení jsou autoritativní, ale jenom to. Když si přečteš vlastní věty - a neviděl by sis do hlavy - co bys z nich vyčetl? Nechci diskutovat, vy to šéfujete a já to respektuju, ale z tohoto si fakt nevím, co vzít.

Nerozumím. Slovy - je špatná? Je pak možné bez metafor a zkratek shrnout čím? Ostudu tobě? Že dílo nepřihlašuji já, ale ty? To jsem ze zadání soutěže nevyčetl. Co mám/mohu/nemohu chtít? 

PS: jo, zním jako klasický naštvaný začátečník, když ho prve odmítnou. Nejsem ale začátečník. Odmítnutí jsem zažil dost, ale taky přijetí. Naštvaný ale asi ano, protože sdělení jsou autoritativní, ale jenom to. Když si přečteš vlastní věty - a neviděl by sis do hlavy - co bys z nich vyčetl? Nechci diskutovat, vy to šéfujete a já to respektuju, ale z tohoto si fakt nevím, co vzít.

Rád bych povídku přihlásil do soutěže povídka měsíce. Dělám to správně?

ňák slýchám i užívám běžně (ono, říkám nějak, ale stáhne se to tak, že ve skutečnosti...)

dobré, jo, já bych to teda nevydržel a zalomil to s nima už v půlce:)

všechno poberu, ale Bukowski? 

kluci, nedělejte tady tomu ostudu, když tam máte "redaktor prózy", tak buď něco napíšu, čeho se dá chytit, nebo si to rovnou odpustím, páč informačně to vyjde nemlich stejně. 

hmm... na redaktora... jinak samozřejmě respekt

hmm, na redaktora...

povedené, co říct víc?

jo, jo, pravda, je to do soutěže omezené rozsahem a já vlastně vydestiloval, zkomprimoval celej román či aspoň novelu do tohohle spíš možná video klipu, grafickýho než čtecího traileru, takže příběh je tam schovanej, že je ho třeba vyluštit jako z osmisměrky nebo z básně, což samozřejmě nelze po nikom chtít, překročil jsem hranice zkratky, efektu a čitelnosti náznaků. 

O to víc na ní, na potvoře lpím, kolik dala škrtání, zahušťování a študování (nejsou tam žádný pseudoblbosti), a jak se rozfrázovala tím rozvinutím slova/jména Sil (no jo, jsem zamilovanej) - jenže v ní ten příběh vidím jedinej - tak se aspoň dušuju, že tam je. Rozepsat to delší, to bych to stejně rozmělnil.

Díkes, lidi, ne, že bych to netušil. Tak příště.