| 10.12.2024 01:08 | K dílu: krimi historie | Džordž J.S. |
|
Moje skutené současné prožívání. onlin reportáž. |
||
| 03.11.2024 10:41 | K dílu: krimi historie | Džordž J.S. |
|
Bohužel toto je moje realita a toto právě prožívám. Pak jde gramatika stranou. Ta paní na ODN byla skutečně moje maminka. Mezi mými psychiatrickými nálezy je i emocionálně oploštělý. (Pro mě obrana organismu). Takže to u mě psychicky jde. Jen tělo u mě skutečně takhle dostává zásahy. A toto psaní je téměř přímý přenos. Psychicky se to dá zvládnout. Ještě aby vydrželo tělo. Hůř bylo na vojně. Jako velitel čety protiletadlových dvoj-kanónů jsem dostal pro mou četu rozkaz k palbě na americký vojenský vrtulník Cobra s podvěšenými raketami. To by byla přestřelka jak prase. Podplukovník Pinka na VUT měl takový slogan: Střílím, dokud se bojím. V jednu chvíli jsme měli vrtulník v zákrytu za Domažlickou kostelní věží. Pak ale u cíle byly stihačky. Přesně za 6 minut od narušení hranice. My kvůli stihačkám jsme nemohli střílet a střílely až stihačky. Zadejte na seznamu: Narušitel, Domažlice, 1984. Potom mě generál major velitel protivzdušné obrany státu řekl: Zdá se, že vaše činnost byla správná a přeji vám, aby se vám hodnost už jen zvyšovala. A potřásl mi rukou. Mimo jiné jsem byl totiž degradován pro křivé obvinění, že jsem organizoval donášení chlastu do kasáren. Uličníci řekli, že je poslal velitel a já o ničem nevěděl a dozvěděl jsem se to až když mě velitel pluku škubal frčky se slovy: Takhle si bojovou službu nepředstavuji. Je to vlastně odměna. Já pak už nebyl na žádném cvičení, zatímco jiní třeba třikrát.
|
||
| 07.05.2017 19:41 | K dílu: Pohled občana nalékařskou péči na Vysočině + reakce | Džordž J.S. |
|
Uznávám, nejsem spisovatel. Měl jsem jen vytěžené vagony surovin, faktů a myšlenek. Tyto suroviny už neumím dobře zpracovat a vyrobit znich dlaždice slov a vydláždit jimi solildně chodník slov, po kterém kráčí čtenář, když čte. Jsem jen těžař, nikoli zpracovatel - spisovatel. Myslím si ale, že dodané, zatím sice špatně zprácované suroviny mají svou cenu a sílu myšlenek. Jen lépe vydláždit chodník slov.
viz komentář na : saspi |
||
| 01.05.2017 06:26 | K dílu: Pohled občana nalékařskou péči na Vysočině + reakce | Džordž J.S. |
|
Uznávám, nejsem spisovatel. Měl jsem jen vytěžené vagóny surovin - faktů a myšlenek. Tyto suroviny už neumím dobře zpracovat a vyrobit z nich dlaždice slov a vydláždit jimi solidně chodník, po kterém kráčí čtenář, když čte. Jsem jen těžař, nikoli zpracovatel - spisovatel. Myslím si ale, že dodané, zatím špatně zpracované suroviny mají svou cenu. Jen lépe z dancýh surovin vydláždit chodník slov. |
||