Jo, výchova dítěte je těžká, ale snad nikdo soudný nečeká, že zveřejnění fotek jí ulehčí, nebo vyřeší nějaký konkrétní problém. Těch motivů může být víc, ale já bych to viděla na potřebu potvrzení, jo děláš to dobře, dobře vychovávaš svoje dítě.  A ten narcizmus,  já bych nebyla tak přísná. Prostě občas mám chuť dát světu o sobě vědět, tak to udělám. No a co? Příště se přede všemi schovám, to je taky v pořádku. Jistě, když má někdo potřebu se fotit denně a dávat to na Fb, tak to už je problém, ale já nikoho takového neznám. 

K fotkám dětí, já to nedělám, moje sestra ano a nikdy by mě nenapadlo ji za to kritizovat. Asi chce svou radost z dětí sdílet s ostatními. Nemám pocit, že by šlo o narušení soukromí, ony ty fotky jsou většinou lichotivé. Prostě tím, že má dítě dosáhla určitého cíle, prožíva uplně obyčejnou rodičovskou hrdost. To, že se někdo jiný může na ty fotky podívat, přece neznamená, že je tím zahrnutý do rodiny.

Úplně mě dostal Izák.

Zaujala mě tá myšlenka hermeneutiky, že naše jednání je odpovědí na určitou otázku. Takhle mě nenapadlo se na vlastní konání dívat. Teď budu hledat ty své otázky.

Je úsměvné kolik lidi bylo ve svém jednání vedeno touhou nebýt zapomenut  a teď se situace otočila a lidé se dovolávají práva být zapomenut.

Tohle je celé takové lehce depresivní.

Samozřejmě máš pravdu, že na tom jak se tělesnost pojme záleží. Ale psaní má oproti vizuálnímu umění výhodu, že může popsat konrétněji i to, co není dostupné zraku. Možná by mi tvoje posedlost tělesností nevadila, kdyby v tvých úvahách byla i nějaká snaha ženám prozumět, něco co to vyváží. Věřím ti, že ty tvoje vyjádření ohledně žen jsou víceméně nějakou oslavou ženského těla, jen to na mně tak nepůsobí, toť vsjo. A co je v koncepci duše a těla přežitého a co ještě platí? Nevím, já zas tak vzdělaná nejsem, ale kromě těla mám i duši, věř nebo ne :).

Civilní poetika se mi líbí, pokus překonat konvence a  vynalézt nový jazyk je mi sympatický.

Přímá řeč by možná nedělala postavy víc živé, spíš bych řekla víc nezávislé, víc sami za sebe.

No a uslintanost, tak s tou problém mám. Na rovinu ti jako žena píšu, že v reálnem životě bych tě potkat nechtěla. Nemyslím, že se bojím lásky, ale tebe bych se bála. Nějak mám pocit, že v tvém vidění je žena tělo, zas tělo a ještě jednou tělo a snad pak tam jěště něco je, ale to už tě moc nezajímá.

Vraj rozšírenie sebeckého génu, to ma pobavilo. Tá predstava, že žena príde za šéfom s tým, že s ním na vianočnom večierku otehotnela a on sa rozžiari šťastím, haha. Ale muži si túto argumentáciu hýčkajú, veď je "vedecká".

Bude aj muž 21. storočia? Ten by ma zaujímal viac.

Vadí mi, že neviem čo sa postave stalo, prečo sa to stalo, čo za slovo ju tak znepokojuje... Mám podozrenie, že to nevie ani samotný autor. Je to len posis akýchsi paranoidných pocitov, neviem čo by to mohlo/malo čitateľovi dať.

Pěkné to je. V druhém odstavci, ve třetí větě je chybička - 2x sloveso je.

Nějak nevím co na to říct. Nechápu motivaci tohle psát, snad jen nenávist...

Tak mňa to samotné zjedenie psa príliš nepohoršuje. Celý ten príbeh by sa dal napísať omnoho nezáživnejším štýlom, ale toto sa mi páči.

Taky jsem znala od vidění jednu takovou paní, ale ona byla prvorodička. Stejně si neumím představit, že bych nepoznala, že jsem těhotná.

Neumím si představit, že bych nepoznala, že mě někdo poslouchá jen naoko. Čím nechci říct, že takoví nejsou. Tudíž má asi vypravěč pravdu v tom, že tá opuštěná moc inteligentní nebude. Ale Hemingwaye ráda nemám...

Lakrov - Já tu třetí osobu vnímam jako společného přítele, který před časem spáchal sebevraždu a tím, že se tam objeví, autor naznačuje, že jsou po smrti i muž a jeho partnerka.

Ále, jěště jsem nad tou povídkou přemýšlela a přijde mi zvláštní, že hlavní hrdina posílá svou patrnerku pryč. Jako chápu, že to má být projev lásky, ale nejhorší na smrti je, že zpřetrhá vztahy mezi lidma. Tady vlastne měli štěstí, že zemřeli společně.

Mám to jako Hynajs, neposlouchám. Mám ráda ticho. Od reality a jiných lidí nemám potřebu se odřezávat.

Hm, takže ona si vybrala život, ale proč neměl tu možnost i on? Nebo spíš: jak poznal, že ona tu možnost má a on ne? A co ten mrtvý přítel? Nerozumím té větě - "Vždycky to bude on, když jsme pohromadě my dva.“ Chvíli jsem si myslela, že je ten třetí milostného trojuhelníku.

Ale líbí se mi téma, člověk jediný si uvědomuje svou konečnost, různě se pohrává s tím, co je po smrti, věří, doufá, nevěří...

Janina6 - Rozumiem a beriem, ale keďže je celý minipríbeh napísaný v ich forme, z pohľadu hlavnej hrdinky, nemám pocit, že v krátkosti vyjadrený úsudok o ostatných postavách je chyba. Tak možno nabudúce napíšem lepšiu vec.  K tej slovenčine versus češtine sa obávam, že Zdenda má pravdu. Toto je český web, väčšina čitateľov sú Česi a keď uvidia dlhší text písaný po slovensky, tak ho čítať nebudú.

Bolo by to dobré, nebyť toho konca, pretože v roku 1893:

1. instantná káva ešte neexistovala

2. tanga určite neexistovali, podprsenky tak maximálne vo forme korzetu

3. aby snúbenka prespávala u snúbenca bolo mysliteľné len u tých najnižších spoločenských vrstiev, k ním cársky dôstojník určite nepatril, nezabúdajme, že sexuálna revolúcia prebehla až v 60-tych rokoch 20. storočia

Keď bolo zmyslom poviedky poukázať na to, že niektoré veci sa v priebehu storočí nemenia, tak to nevyšlo, menia sa kulisy i morálka.

Prosecký - Čo myslíš tým nehotové? Čo ti tam chýba? Chcela som poukázať na to, ako také maličkosti utvárajú vzťahy, ako sa vďaka nim ľudia poznávajú.

K tým chybám, priznávam, že chcieť písať po česky je pre mňa priskoro, žijem tu síce už 9 rokov, ale ešte stále v mnohom nemám jasno. Takže odteraz už len vo svojej rodnej reči.

Zdenda - pochopila so správne iróniu? Myslím, že keby si napísal, že to nemá žiadnu hodnotu, bolo by to pre mňa menej nepríjemné, než také rádoby nadšené zvolania.

S. J. Bautista - prirovnanie k Haline pobavilo.

K tým chybám, priznávam, že chcieť písať po česky je pre mňa priskoro, žijem tu síce už 9 rokov, ale ešte stále v mnohom nemám jasno. Takže odteraz už len vo svojej rodnej reči.

Zdenda - pochopila so správne iróniu? Myslím, že keby si napísal, že to nemá žiadnu hodnotu, bolo by to pre mňa menej nepríjemné, než také rádoby nadšené zvolania.

S. J. Bautista - prirovnanie k Haline pobavilo.

Dobré, až na ten koniec. Zdenda má pravdu, nezhadzujte sa Česi.

Tohle se mi líbí moc, je to poetické, místami vtipné a inteligentní postřehy. Tip

erotika vládne světem :)

Mně se právě líbí, že tam ten sex není.

Silně nesympatický hrdina, hlavně kvůli označování žen jako krůta, slepice.

Krásny meditatívny text, čítanie na mňa pôsobí upokojujúco.