Jupiterská melancholie
Má drahá, nežádám vás o víc než dotyk vřelý
a celou věčnost strávenou pod svitem luny.
Odcházet vám, když hvězdy ránem osiřely,
nechat kouty nesmírna plout své snové čluny.
31. 07. 2016
1
1
660
Vázané verše
Anetě1
V odpoledním parném slunci
v prachu cesty leží růže,
myslím jenom na tvůj půvab,
na libou vůni tvojí kůže.
02. 05. 2016
0
2
766
Smíšené verše