Bohužel vaše původní odpověď se mi nějak nezobrazila, jenom ta jedna opravná věta. Možná jste ji omylem smazala.

Proč vám to připadá jako "anekdota"? Myslel jsem to naprosto vážně, aby si člověk představil tu děsivost situace a pochopil, jak moc závažná byla. Pokud by to tak vnímalo víc lidí, tak by to mohl být problém.

Chtěl jsem tím dokreslit prostředí, ve kterém se pohybujeme (vojska lidem likvidujou políčka, oni nemají co jíst, musí jíst žaludy). Když v následující větě použiju formulaci "Do světnice vjeli dva muži..." bude to pak lepší?

Kurva je velmi stará nadávka a používala se naprosto běžně. Dokonce snad nebyla ani tak vulgární jako teď, byla to taková lidovější nadávka jako třeba "děvka", dá se s tím setkat na spoustě místech. Měl jsem za to, že je to obecně známé. U toho druhého slova nemám ponětí, ale sedlo mi to tam nejvíce ze všech vulgarismů pro pohlavní styk. Hned další nadávka, co jsem použil, je krucifix, která je typicky středověká a dnes ji normální člověk nepoužije, ale zná její význam. Snažím se nepoužívat slova, co už neexistují, aby se to dobře četlo i běžnému člověku (například vulgární pojem pro vaginu byl "kep", ale vím, že to používat nebudu, jelikož to zní pitomně). Už dříve jsem byl kritizovaný za to, že používám moderní slova a snažím se jim vyhýbat, ale samozřejmě mi to stále ujíždí, nicméně neřekl bych, že právě v tomhle případě.

Snažím se zkombinovat vyprávění, které určitým způsobem reflektuje tehdejší společnost a řeší některé vývojové trendy (hlavně od středověku do novověku - nástup kapitalismu, spor mezi církví a státem atd. - ale není to samozřejmě hned v první kapitole), zároveň se snažím psát hodně naturalisticky a zaměřovat se na drastické scény a pudové chování (včetně sexuálního pudu, neuznávám nějaká tabu, protože to ovlivňuje každého člověka a je strašně nefér to ignorovat), ovšem snažím se zachovat i co nejrealističtější pohled do celkové psychiky postav, baví mě popisovat bojovou taktiku a velká část díla má být věnována politickým intrikám, špionážní hře a manipulačním metodám při vyjednávání a to celé plánuju prostoupit otázkami politické filosofie - co je to vláda, kdo je to vládce, proč je vládce, jaký by měl správně být atd.V první kapitole ale většinu z toho člověk samozřejmě nenajde, tam se snažím hlavně představit prostředí příběhu a jeho ústřední postavy.

Ahoj, děkuji za odpověď. 

Ten velitel je samozřejmě negativní postava, ale záporné postavy mají své cíle, motivace či přátele a je možné je pochopit i ve chvíli, kdy s nimi nesouhlasíme, což je tak nějak cílem. Nikdo není zlý proto, aby byl zlý, když to tak řeknu.

Není žádná konkrétní historická událost, kterou bych tímto parafrázoval, svět jsem si vytvořil zcela podle sebe, tak aby společnost i přírodní podmínky odpovídaly našemu středověku, ale mohl jsem se vším nakládat volněji. Inspirovalo mě vícero událostí skutečné historie, které se mezi sebou lišily staletími i zeměmi dění, a snažím se, aby to pokud možno nešlo poznat, protože dílo nemá být historický román (v pravém slova smyslu). Přidanou hodnotou by měl být můj styl, který (nenásilně) kombinuje prvky asi šesti existujících stylů a snaží se o podrobný rozbor psychiky a určitý přesah do politické filosofie (což ale nebude zjevné z první kapitoly, ta je spíše úvodem do děje a seznámením s hlavními postavami).

Ahoj, děkuji za odpověď. 

Ten velitel je samozřejmě negativní postava, ale záporné postavy mají své cíle, motivace či přátele a je možné je pochopit i ve chvíli, kdy s nimi nesouhlasíme, což je tak nějak cílem. Nikdo není zlý proto, aby byl zlý, když to tak řeknu.

Není žádná konkrétní historická událost, kterou bych tímto parafrázoval, svět jsem si vytvořil zcela podle sebe, tak aby společnost i přírodní podmínky odpovídaly našemu středověku, ale mohl jsem se vším nakládat volněji. Inspirovalo mě vícero událostí skutečné historie, které se mezi sebou lišily staletími i zeměmi dění, a snažím se, aby to pokud možno nešlo poznat, protože dílo nemá být historický román (v pravém slova smyslu). Přidanou hodnotou by měl být můj styl, který (nenásilně) kombinuje prvky asi šesti existujících stylů a snaží se o podrobný rozbor psychiky a určitý přesah do politické filosofie (což ale nebude zjevné z první kapitoly, ta je spíše úvodem do děje a seznámením s hlavními postavami).