Re: Careful 

Nuže madam, já děkuji za Vaší reakci, nicméně, když jsem uvedl, že mám zájem o vážnou kritiku, měl jsem na mysli konstruktivní a objektivní kritiku. A ta je možná jen tehdy, když si čtenář přečte celé dílo, nikoli pouze část a to více méně jak předpokládám ze zvyku, poté co zaregistruje nového autora a dílo. Uznávám, že když člověk narazí na něco nového od autora, kterého vůbec nezná, první co na něj může mít omračující účinek je délka, která ho sama o sobě odrazuje. V tomto případě je však délka více méně nevyhnutelná vzhledem k tomu co vše příběh v mém podání obsahuje a nabízí. Snažil jsem se ho napsat tak, aby se čtenáři pobavili i zamysleli, případně si i zahráli, zkrátka aby měl co největší variabilitu a každý si pokud možno přišel na své u něčeho naprosto nového...

Chápu, že ona délka mu podráží trošičku nohy a řadu lidi nenaladí zrovna příznivě, ironicky právě proto jsem ho vedle svých stránek umístil sem, jelikož... Tohle je přece písmák :) Tedy server, kteří navštěvují lidé, kteří rádi čtou a mají určité literární ambice a proto jim každý článek může být v něčem přínosný. To, že někdo nemá chuť číst si něco tak dlouhého samozřejmě chápu a respektuji, ale myslím si, že má-li se něco hodnotit prostřednictvím komentáře, který všichni vidí, je na místě názor na článek jako celek. Protože takto vyjádřený dojem pouze z jeho části  jej potom v mých očích tak trochu dehonestuje a pokud se čtenáři nejprve podívají na tento typ komentáře, často je to poslední kapka k tomu, aby ztratili zájem článek číst. 

Nemyslím to vůči Vám nijak zle, ale takhle to vnímám.

Já děkuji Vám. A naprosto souhlasím s Vaším názorem. Skutečně tyto věci tu dnes chybí minimálně stejně jako Janu Werichovi sůl v pohádce Byl jednou jeden král. A je až skličující jak jsou tyto termíny v této době nepopulární, ba pro mnoho lidí přímo nežádoucí. Když v neušlechtilé době zní něco až příliš ušlechtile, lidem to příliš nejde pod nos, protože  to protiřečí našemu konzumnímu způsobu života. Zabývat se těmito stránkami života představuje pro lidi velké omezení i potenciální radikální změnu, a toho se lidé bojí jako čert kříže, protože žijí v přesvědčení, že jim tento styl života vyhovuje. Už jen proto jaké (zejména) materiální možnosti skýtá. Nicméně, píše se rok 2016 a taková je prostě realita. Jedna z věcí na které se v příběhu mezi řádky snažím upozornit je, že důležitá je rovnováha. Nic nemusí být na úkor ničeho a vše z toho může mít adekvátní prostor v našich životech, aby byl pestrý a bohatý po všech stránkách. Člověk nemusí žít jako Diogénes v sudu, a stejně tak nepotřebuje mít Táč Mahál k tomu, aby byl v životě spokojený.