Jééé, jaro, v příjemném podání. Nejvíce se mi líbí trnky, sasanka a ropucha( na významově zdvojeném vyjádření z kopce dolů k vodě by se dalo (dle mého vnímání:) ještě zapracovat. I z hlediska zvukomalebnosti či metra...motiv je opravdu pozoruhodný. Ropucha jedna:))

Ve volném verši se dokážeš skvělé rozjet. A mám v paměti tvou živou recitaci. 

Hmm, výborné verše. 

V prvních sedmi verších je již celá báseň. Za ní tip.  Pokračování spíše deníckovský záznam...

Tak to je skvělá zpráva. Díky:)

Díky všem, co jste se mnou procházeli...Díky za váš čas a slova:)

Film jsem si po dlouhé době opět připomněla...a děkuji za nabídnutou spolupráci. Pro mě hodně výzva, jelikož jsem vždy psala spíše z nějakého osobního vnitřního pnutí. Naladit se na zadané téma byl trošku oříšek, ale verše se zrodily. K propracovanému celku více jako kosmetická záležitost, ale moc si té možnosti cením:))

Počátek a konec nejvíc...

však vieš, že tentokrát sa mi chcelo celý svet preložiť do tvojej reči ....

lebo možno, že ba aj jazyk,                            

je ti nadmerne malý...

Tyto a jiné překvapivé momenty...baví mě si s nimi pohrávat:)

Tedy hlavně první půlka mě dostává do kolen:)

druhá trefně aktuální:) a taky mě baví chytat obrázky...i všeho v rozkvětu:))

To jsou mi věci...no, jo,...jenže často krutě pravdivé...

Díky za názory. Pnutí je pnutí a to nutí psát bez ohledu na moje chtění:))))Přeji krásné Velikonoce, milí písmáci.  

Ráda se přidám. Písmák je stále srdeční záležitost. 

Děkuji všem z celého srdce. Dodatečné pro mou roztržitost a rozlítanost. Snad s jarem opět přijdou nějaké zajímavé momenty. I když nejlépe nic neočekávat:))

Neotřelé lyrykovské přání.  

Kojenkyně prosím neobírat o Den dětí do co nejvyššího věku:)

Skvělá série. Snad nejvíce mě oslovil holub, který se naučil vracet na dajná místa od toho, který dříve možná něco bral.  Je jako spojnice s vnějším světem. Přičemž jemu se nemusí zpovídat...

Textová ztvárnění jsou jistě naprosto v pořádku. Stává se mi však také a bojuji s tím,  aby stručnost, která je nutná, přiliš nehraničila s výrazovou statičnosti. 

Dobrý večer s upřímným poděkováním, že jste  se mnou vydali na průzkum.

Průzkumná geotechnická tramvajová štola pod Špilberkem skurečně existuje. 500 ze 600m. V její trase měl být veden navrhovaný, ale nikdy nerealizovaný tramvajový tunel pod Špilberkem, který měl být součástí brněnské tramvajové sítě. Stále je to prý v pozměněné podobě v plánu. Tak kdo ví?  Třeba jednou...:)

Jeééé...milé je to.

...je stále co objevovat a transformovat...u sebe i kolem sebe....

(teď je sice všude marastu, zbylého po nadýchaných bělostných závějích, ale dvojité "bahno" bych v textu mít ani nemusela a přitom by to něubralo na nosnosti sdělení)

Před Vánoci bývám stejně na měkko:) ... a přijde:)

Zdravím Zboru-Honzu a sbírce přeji šťastný čtenářský život. Až se s ní potkám, ráda zvědavě nakouknu...

Souzním s Tebou,  Jani, podobně jako Rupi Kaur(I když ta bych řekla, že je o fous lepší - ne to není dobré adjektivum:) 

Jeho krátké, povrchní, neoriginální texty jsou asi prioritně určené k rychlé konzumaci na sociálních sítích...jedno velké klišé( i když kdo je občas nepotřebuje, ale čeho je moc...že?)

Komerce a  dost úspěšná. 

Jé, vy jste tak hodní. V pátek u nás ve VM pořádám čtení, nejspíš si ji zařadím... Vždycky je to alchymie:)) Zdravím Evži, Jirko, Jani a přeji krásnou sobotu:))

Na malé ploše a přece imaginačně i emočně přenositelné...

Děkuji všem za čtení, ještěsi užijeme vlídného víkendu a pak už budeme zvykat na zimu:))

dadadik ... tvuj komentář by byl super název:)

Zuzulinko, Dagmaram - děkuji za ponor staršího dílka. Potěšilo. Moje srdeční...

Kočkodánku, bonzaj, kurné, pohlázka vedou, ale všechny povedené. Srdečně zdravím:)

Ze srdce všem děkuji za letní zastaveníčka. Snad už mi podzim dovolí se častěji na mém oblíbeném Písmáku začíst...Zdravím a přeji krásné a poetikou naplněné dny. 

Všechno má svůj čas a ty jsi trpělivá a hodná...pozná to...přeji...

Ať chceme nebo ne, věříme a není tak důležité v co, ale je to posunovač směrů...kolikrát...konec hodně dobrý...

Má to něco do sebe. I ticho může chutnat naprosto báječně...zrovna teď si ho hodně užívám:)

Přesný obraz...když tráva není tráva je žlutě...tento verš by mě úplně láká rozvinout. Jestli už konečně nezaprší...

Děkuji pěkně za vaše pestrá poděleníčka. Konečně už mám trochu časoprostoru na písmacke čtení.

ach louko, louko...co všechno po pás vzrostlá neschováš....

Ráda jsem se procházela, Phil.

No pěkné, pěkně vázané...

ALE o závěrečných předložkách od / do by se dalo polemizovat;)

Děkuji Ti za bezbolestné přání, Rhodesie:)

Děkuji, na akci se moc těším. A právě Písmák má lví podíl na mé cestě za poznáním haiku díky několika skvělým  autorům, uživatelům právě zde. 

...Roman Darmošlap Szpuk, dále Katka Soustružníková a Pavel Martinec, kteří již svědomitě  připravují pro nakladatelství  DharmaGaia další sborník a dokázali vytvořit otevřeně přátelskou skupinu. A ta právě na avizovaném programu vystoupí. 

Díky všem, co mají k zemi blízko;))

Rhodesie, díky, jsme na jedné výrazové vlně. To těší:)

První obraz se mi moc líbí. Adjektiv tedy až dost, ale chápu tu touhu po rozvitosti. Mívám to obdobně. 

To je mi moc líto, Lenko. Četla jsem, že to u nás postihlo velké množství včelstev. 

Děkuji vesmírně všem čtenářům za slova, tipy, vtipy. 

Opět mě déšť vyhnal ze zahrady. A sotva jsem si doma uvařila kafe, vylezlo sluníčko:))

Gratuluji ke sbírce. Ochutnávka mě krásně navnadila, naladila.

Ať se čtení vydaří.

Ráda jsem četla. Fakt vtipná, dobře vázaná. To jen tak někdo neumí

Vaše komentáře mě fakt dostaly. A směju se v tom nejpříjemnějším rozpoložení;)

Největší/nejhezčí větev, nařízlá ...s provazem...co všechno se dá za textem vidět:)

a kdyby to nebylo senrju, bůhví co by se té větve dalo metafóóóricky vykřesat:))

Aha...tak ono smazat konvezaci u vybraného uživatele smazat nejde. To se asi teprve doladí.

Avíza vymazat nejdou, ale nad mini je možnost označit je jako přečtená a už ti nic nesvítí. U korespondence - pošty je nutné rolovat nahoru a ukáží se ti všichni, se kterými sis v poslední době psal a je tam možnost vymazat konverzaci. 

Je jaro a kde co žije;) Zdravím, Lubošku. 

Bezva nápady. Jen mi přijde ta gymnaziální pokroutka neúplná. Nebo si stojím na vedení, což je velmi pravděpodobné:))

úžas! co všechno se vejde do jednoho textu. I když ta druhá, obrazově asociační, mě fakt dostala...

Děkuji všem za podnětné komentáře, posouvají, pomáhají vidět, číst vašima nestrannýma očima. 

A Jirko, máš pravdu, že tento verš mi také připadá dost ústřední.  Přičemž mi zase druhý verš byl hlavní inspirací. Přestože vlastně i první se drží vstupního motivu. Nechám si projít hlavou. Již v minulosti jsem svou oblíbenou oktinu trošku očesala a bylo to ku prospěchu textu. Díky, díky!

Všechny srdečně prvomájově zdravím:)

Civilně podané, přesto velmi působící. Nebála bych se vyjmout poslední dva verše. Podle mě je nejsílnější i nejemotivnější místo právě ve verši - i když se dávno neptala.

Také už utíkám ven, kde počasí zatím neví, co a jak a neustále se střídá sluníčko a aprilový déšť:))

Omluva - sekce moje díla - je určená úpravám, to jsem pochopila až posléze:))

Každopádně i autorská stránka by mohla být pouze výpis, bez ukázek děl, které jsou stejně rozhozené, asi podle formátování. Děkuji mnohokrát. 

Dobrý den, pokud mohu prosit, celkově bych vzhled zhutnila k podobě dřívějšího Písmáka tak, aby se výpis např. doporučených děl ukazoval za delší časový úsek. Přivítala bych pouze výpis děl bez rozšířené nabídky s ukázkami děl, které stránku zbytečně natahují. 

Co se týká autorské stránky. Přála bych si v seznamu u všech děl zachovat dřívější obvyklosti - datum (ne před měsícem, dvěma dny atd.) tipy, počet komentářů, výběry, čtenost.

To jen pro začátek, první nahlédnutí. Věřím, že se vše ještě ladí a nakonec se vše dopracuje k přehlednému a uživatelsky příjemnému prostředí. Předem za to upřímně děkuji. 

Lidičky, to je mazec, já se tu vůbec neorientuju, nemůžu nic najít, všechno mi přijde nějaké velké, samá bílá plocha, ale všechno je nakonec o zvyku:))

A děkuji vám za nahlédnutí do mých oken. Jsem zvědavá, jestli se k vám dostane i tento neumětelský komentář:))

Děkuji a rozjařeně zdravím. Konečně jsme se dočkali trochy sluníčka:)

Děkuji za srdce a přeji krásnou neděli:)

Tak trochu Krylovské...

Děkuji za vaše zastaveníčka a třeba i písmenkové stopy. 

... tedy jsem docela zvědavá s touhou dál googlit...jestli je ve výsledku zásadní rozdíl...

Kočkodánku, packu na to, aby tomu tak bylo i nadále:) Díky moc. 

Iri, děkuji. A přeji pěkné dny. 

Ach, ach, gabi. Upřímnou soustrast. Na tyto chvíle se člověk nikdy dost nepripraví. Díky Tvému vyprávění jako bych také byla pomyslna vzdálená příbuzná a věděla bych, že maminka s Tebou a ostatními měla krásný život. Objímám Tě.  

...moje řeč...děkuji za ni....

Ve Tvých básních je taková živočišná emoční spjatost s bolestí, nebo já ji tam aspoň hodně vnímám. A je to jen možná moje inklinace k takové interpretaci... A ráda Tě čtu.

Díky moc, Pavle, byl to krásný zážitek, okouzlující, uchu ladící jarní obejmutí:)

Pěkný večer všem milovníkům starých zahrad a jejich artefaktů. Díky, že jste zavítali do míst, kde se jaro teprve probouzí a hodina práce je jako jedno sotva viditelné semínko.  Které se teprve časem ukáže v plné kráse. 

Petře, díky za podrobné povnímání a podělení se ... považuji si. 

Phil, přesně!!! Téměř stoletá  kůlnička s chllívky stála na pozemku dřív než dům, aby v něm mohla kynout prasátka...) V suchém záchodu je nyní zahradní nářadí, v chlívku dřevník a z hnojníku kompostér;))) Ve velmi "rustikálním" stavu:)) Díky za slova. 

Jestli vznikne báseň a jestli daný text je báseň, resp. dobrá báseň zůstává podle mě pouhou rečnickou otázkou, protože jednotlivec není a nelze být výhradní hodnotitel:)) 

Ty jo, vy už jste toho napsali...asi zde budu v mnohém opakovat jinými sdělené. 

Ale i tak ráda přidávám pár vět. 

Poezie mi umozňuje zastavit se a uvíznout v nevšedním obrazném či dějovém okamžiku, objevovat autentické i snové krajiny slov. Takto až dost metaforicky jsem můj vztah k poezii charakterizovala v krátké verzi do jednoho almanachu.

V podobném duchu z ní i mé motto : Poetická projekce je můj procházkový les, stromy strofy, větve verše,na nich slova jako šišky. Inu - buď tě třetím nebo minu...

Je to prostě jedna dlouhá, stále nekončící a hlavně návyková cesta. Započala pouhým čtením poezie všeho druhu. A v době vztahové krize, pod tlakem nadměrného emocionálního pnutí postoupila malými krůčky vlastní pokusitelskou produkcí. něco ze sebe, extra anonymně. Ono to moje první psaní taky za moc nestálo. O nynějším stavu se také může polemizovat:))

Takže stále platí, že poezie je cesta, na jejíž odbočkách, zastávkách, kruhových objezdech, lesních tišinách i stopkách... se postupně dějí téměř všechny body, které jsi již ty, v podstatě i za mě, vypsala. Přičemž nebyli cílem, spíš samotným a většinou přijemně překvapivým potkáním, souhrou okolností, počátkem a pokračováním nejednoho přátelství. A toho si vážím snad nejvíc - víc než té nejpreciznější básně.

Krásné jaro všem!!!

Objevné místopisné souhry okolností. Moc pěkné. Naladila jsem se. Díky. 

(.. taky bych brala nočního zajíčka...:))), ale ve skříni schované mám jen ty velikonoční...:((

...přeji krásné inspirační predobrazy...pak si zase ráda přečtu. 

Poslední sloka pro mě už moc významově dořečená...

Jinak se mi líbí originalita zpracování  obligátního tématu...

.

Emočně půsibivé. Trochu se mi sice vedle sebe nezdá metaforická rozbahněná tůně a rize civilní pěstounská péče, jakoby ty verše hovořily každý jiným jazykem...

Díky, díky, milá slučí...

Díky za návrat. Občas si to zde ráda připomenu:) Ještě před chvílí celá špinavá od líčení staré cihlové zdi vápnem. Ale - je vůbec vápno špína? Možná spíš kýbl plný radosti:))

Ano, všichni máme svůj kousíček pravdy. Myslela jsem to spíš v kontextu s obsahem. Pokud někdo napíše haiku od stolu tak nápaditě, že to nejde poznat, tak proč ne. Inspirace může přijít i s nějakým dokumentem o přírodě. 

Často se mi dostávají k přečtení haiku třeba Romana Szpuka, který má prostě dar se dívat a ty jeho  postřehy, záblesky z cest nebo v kruhu vnoučat jsou bez prozitku nevymyslitelné...to jim jak jsem to myslela. Důležitý je výsledek a čtenář. V tom určitě souhlasím. 

Díky moc za odpověd. Židovské hřbitovy jsou zase jiná kapitola, i meziřičských dějin. Už jsem na něm celkem dlouho nebyla, i když je kousíček od Starého hřbitova, zvaný Moráň, který vznikl v 16. století stejně jako kostel Nejsvětější Trojice. Dochovaly se na něm náhrobky významných občanů z 19. a počátku 20. století, litinové kříže místní provenience. Proto byl hřbitov prohlášen kulturní památkou. Ještě vloni jsem mámě vezla auto plné výpěstků ke křížku. Letos už se této bohulibé funkce pro bolavá kolena vzdala...

Iri, ty jsi skvělá vypravěčka a to se odráží i v psaní...

Působivé verše. 

...po přečtení skoro nedýchám...originálně předané emoce. Výborné!

Poslední verš si odmýšlím, nechala bych otevřený konec i s pomlčkovým řezem.

A uzřela oslice anděla...ani nevím, proč jsem si vzpoměla na tento apokalyptický příběh Nicka Cavea...asi že začíná autentickým popisem vlastního porodu ještě se svým dvojčetem, se kterým to nedopadne...

Objevně depresivní četba.

Takováto slovohraní jsou mi hooodně blízká.

Rty jako stěhovaví ptáci nesou slova kamsi...tam...ještě se natřesou...že ztrácí...přitom...ani neškytám

První dvě sloky Romantika si mě doslova podmanily. Také mám ráda náš malý starý hřbitov se staletými náhrobky, nakloněné náhrobní kameny a zvláštní kříže... Ráda si to tam i fotím...Zachycuji to "něco", co už vlastně neexistuje...

Moc se mi líbí první dvě sloky (za ně tip), ty už samy o sobě tvoří jemně snivou báseň ...

Asi takhle: Na haiku/senrju si nejvíc cením autentičnosti. Protože tak ojedinělost opravdických zážitků dostává úplně jiný obsah, než ta psaná od stolu.

Ale možná se mýlím  a třeba jsi, Ali, opravdu strávila na posedu celou noc. I když ty většinou používají pouze myslivci na čekanou. Ale možná jde o nějaký vyhlídkový, nevím. 

Tip za poslední. 

... a až přestanou vysílat...

Tyto tak trochu nadsázkově bilanční, či suše ironické texty nejde jen tak očima přelítnout, i když jsem k tomu trochu inklinovala, ALE musí se přijít na to, jak číst...No a když teď zavřu oči, trochu bojím té budoucí černé obrazovky....

Skvělé!

Nejvíc se mi líbí jarně dramatický, slovně dynamický vstup do básně...To jsem musela několikrát dokola...

Děkuji vám všem za vstřícné komentáře, dokonce výběry...

Jak je vidět voda vede:) Kůlnička si to zaslouží, dostala společně s přilehlým skleníkem druhou šanci. Podzim chtěl bourat, jaro se smilovalo. Oklepávám na cihlu, líčím vápnem...pokud se počasí umoudří, zítra klempíři. To se pak voda bude chytat ještě lépe.

Krásné jaro všem:)

Nádhera!

Jo, jo, je to nostalgie vzpomínat na Sandokana a olizovat žluté dlaně a vesele se šklebit. 

Výborně egilovské, naklaživé až k poezii.

Trefná analogie a uchopení... Od této ukrajinské autorky jsem četla několik výborných textů...

Díky oběma, ráda po čase nakukuju, jestli je tu živo:)

Díky, díky všem za hlasy. Považuji si vaší přízně a poradního umístění. Gratuluji vítězné Janince i ostatním zúčastněným. 

A Irence poklona a zvláštní poděkování za dosavadní organizací. 

Druhé je moc pěkné...navíc v kombinaci s otázkou, která je velmi decentně včleněna. Tak aby příliš neprojikovala názorovou subjektivitu  autora. 

hladit do vyhlazení...něžné i alarmující. Záleží na kontextu. A v této době obzvlášť mohou přibývat možnosti interpretace. Nenápadně a přitom skvělé napsané. 

z hrdla do hrdla je trefné...

Motiv melounu mi vždy připomene milou Agátku.