pro všechny nesklizené růže

I. na každou otázkuje někdeodpověďta mojese urodila na stroměkonkrétně se jednaloo maršmeloun propíchnutý větvídozrál deštěmteďpoletuje nad eternitovými střechamia mění barvu i chuťve vůních z komínůII. na každou otázkuje někde odpověďmálokdydává smyslkterý byste čekalije jako klíč který má o zub víczámek lze otevřítzavřít už většinou nezlaté jablko které pustíprincezna z věžese vždycky zatoulák nohám špatného nápadníkaa on se usměje zvedne hoa běží po schodech nahoruco mu stačí decha ona tam sedí a ani nedýchávzrušením a pak řekneach to je mi ale překvapenía ono opravdu jeprotože kdyby existovaly skutečné sudičkyřekly by:takhle to být nemělo. jablko se zarazilo dole o obrubník.

14. 12. 2021
13
11
376
Volné verše

možná

možná jsem měla lépe vědět
že mosty které nepodepřu spadnou
jenomže slunce pálilo tak prudce
že zdálo se že věky

03. 03. 2021
11
7
409
Volné verše

doopravdy

Výběr

celý můj problém s novinářia jinými kronikáři životacelý můj problém ježe nikdy doopravdy neřeknouna co myslíkdyž sedía píší v naleštěných kanceláříchzprávy ze světaa někdy třeba myslí na svoje dítějestli nepláče ve školeale píší o blížící se válcea jindy myslí na bezdomovcekterého viděli na uliciale píší o politicea někdy také myslí na kávu a někdy na oběda píší o tsunamia někdy myslí na stracha někdy jsou šťastní a jindy nešťastnía někdy docela nevědíco jsoua píšícelý můj problém s novináři ježe se to tak učí už odmaličkapsát jenom jednou rukoua v té druhé si před ústy decentně přidržovat kapesníktak, aby ani kapkanespadla na papírani jediná kapkaa my tím pádem nevímejestli v bělostném kapesníkumezi papírem a ústybyla slzaanebo krevslinanebo jen trochu kávya ono to možná opravdu nejde dělat jinakale stejně nemůžu přestat myslet na to, co by se asi stalokdybychom to aspoň jednou jedinkrátvěděli dřívo chvíli dřívnež kapesník prosáknedřív než ho levá rukapříliš blízká srdcineudrží.

25. 02. 2021
13
10
464
Volné verše

splývání

mládí
je na okamžik
splynout s vodopádem
splétat prameny

04. 11. 2020
13
5
371
Volné verše

cuffing season

I.
mlhy stoupají ke střechám
sinalým večerem
pospíchá pár osamělých chodců

11. 10. 2020
11
6
419
Volné verše

z domova

odešla jsem v listopadu
i když jsem
- jako každý kdo se narodil
v prokletém čase tlejícího listí -

27. 09. 2020
15
8
503
Volné verše

letokruhy

v kuchyni na hodinách
letokruhy obtáčejí čas
chyť mě
než pohybem kyvadel

12. 08. 2020
13
5
543
Volné verše

z kraje světa

Výběr

I.
jako dítě jsem to věděla
mým domovem jsou mraky
přesouvají se krajinou světla a stínu

17. 07. 2020
18
14
1021
Volné verše

času v úpatí

do lesů padly stíny mraků
- vytahat je tak
za střapaté okraje.
modrovlasé dámy

12. 07. 2020
10
7
831
Volné verše

letní den

Výběr

I.
vzduch zválený horkem
znehybněl
bodláky štípou do očí

13. 06. 2020
34
29
2454
Volné verše

krajiny deště

Výběr

I. na hrudi kámen a v němtřepotavý lesmíhání světel v dálce nad jezeremi já musím vcházet do mrtvých krajinkterými už dávno nikdo nechodína cestách obložených kupami zapomenutých kládčtu v blátě po bagrechpod mokrým listím kopřiv hledám harampádíkdysi tu někdo byla snad zanechal vzkazkterý by ještě mohl být k přečtenínež se uzavře čas jako bažinaběžímběžím a chytám mlhu do dlaníII. mělo by seprocházet dnem šálkuposetým čajovými lístky. cesty tu vedou jenomdo místna kterých už dávnoroste jen plevela minulost jakojeho kořenyprorůstánašimi tvářemiv sítě vrásekžilek a nervových zakončení(borovice ovinuté přes kamení ve skaláchhniloba a muškykteré světélkují)takoví jsmea snad nejen takovíkdyž nám o půlnoci zvonypřipomínajíkolik už je ve vzduchu tmy(na laně rozhoupaný kostelníkse jí také trochu nalokaljen po paměti hledávytlučenou pojistku světla)prodírám se lesemjako zvíře vystrašené krajinoukterá mu nepatříchci dojít k asfaltovému břehuu první svítilny zaklepata zapomenoutza chůze hledám v rose na stéblechjiskřičky odvahyna obloze někdo vytloukl celé pláněaž zarostly ostřicíale těžko říctjestli se to počítáať je to jakkoliposlední kus za mě dojdou mé bosé nohypak svléknu tmu jako příliš hrubý šata budu přitom mysletna krajinu která padá v kapkách deště na jinouna paže sevřené okovy věderna boky rozhoupané na lanechna rty a rtya na to dlouhé pššššmezi nimi.

15. 05. 2020
28
17
1845
Volné verše

studna

ve vyschlých studnáchkvěty nehledeja žádné víno ve džbánechv nichž není ani vodasedni si chvília dej mi napítv mých ústechz vody kterou naberešvytryskne pramena tyuž nebudeš mít žízeňode dneškabudou k této studněčasto chodit lidézastavovat své velbloudypovídat sivyrostou ještě další stromya všichni se budou ptátpo ženě která chodilakaždý den sama vážit voduuž pro pátého mužekterý nebyl její.

20. 04. 2020
13
9
977
Volné verše

vysoko

je tmaa o mně nevíani fotobuňkasedím v cizí zahraděze šňůry plné cizích peřin kapesdílím byt s lidmikteré neznámzatímco hlídám jejich spánekleží mezi námimíle nevyřčených příběhůve vedlejší zahraděčísi barytonsdílí zvyky z mládí a bečku pivas dosud neznámým sousedemmyslímna první přeletyna zvláštní sklon sluncev ulicích itáliena pizzu v římězáblesky prvníchpřátelstvíco všechno člověk cestou poztrácí. s patosem láskuvelký svět s každou dalšíznámostívšechno se menšívšeho ubýváchodíme kolema přem se kdo má lepší lupu. šustivé róby sakurmávají vějířinoci a dnydny a nociv neznámých zahradáchode zdi ke zdipřeju siještě se jednou obrátitráno se probudit a doufatže na té poslednístezičce v horáchpotkám druhahledám kamzičí radosta v západech slunceluštím otázkypřeju siještě jednou se zamilovata najít slova která mě udržíjako kry nad hladinou.

17. 04. 2020
13
6
589
Volné verše

ozvěny

Výběr

I.
v hájích nad potokem roztáhly smaragdový koberecvyjdi ze sebe. volalyobleč si bílé šaty obtanči kmena já jsem jen mrtvým stromemII.
všechno zas bude jinak než to chcirudohlavé ptáče zemřeve skalách nenajdu trilobita
a usnu dřív než se mě zeptášco na křídlech nosí špačci

09. 04. 2020
17
7
926
Volné verše

šluk

Výběr

(z cyklu Rady do karantény)
objednejte si přes internet
depilační pásky s vůní vanilky
přepočítejte drobné v peněžence

04. 04. 2020
15
12
1090
Volné verše
Nahoru