Některé hedonistické směry sobecké nejsou. Chtěla jsem se dostat od utilitarismu ke Karlovi Raimundovi Popperovi, i když radikalizace jeho představy o minimalizaci lidského utrpení by vedla k bezbolestnému vyhubení všech lidí :-)

Pocit štěstí může navodit i uvědomění si daru života a všech těch věcí, za které jsem vděčná. Jinak ho pohltí každodenní starosti..

Zaměřená pozornost (mindfulness)

Když čtu Tvůj poslední komentář, napůl souhlasím :) Zdá se mi jen, že bez toho zastavení a všímání si okamžiků, kdy štěstí prožívám, tak o něm nevím. Věřím, že dá naučit své štěstí postřehnout.. 

Některé hedonistické směry sobecké nejsou. V úvaze jsem se chtěla dostat od utilitarismu ke Karlovi Raimundovi Popperovi. A to přesto, že radikalizace jeho představy o minimalizaci lidského utrpení by vedla k řešení, že všichni lidé by byli bezbolestně vyhubeni :-)

Spousta věcí mi uniká, když pozornost zaměřím na každodenní starosti.

Pocit štěstí může navodit i uvědomění si daru života a všech těch věcí, za které jsem vděčná. 

Zaměřená pozornost (mindfulness)

kolibřík by nad tím mávl extra rychle křídly a anděl se nemá za co stydět, 

ani dědeček za své sny, ale ráno raději pít ze studny :)

Možná je to pštrosovina, Safiáne, ale nevím proč hledáš hrubé slovo, když  se někdo, koho neznáš, zamyslí nad tím, čemu vděčí za pocity štěstí.

Tvůj komentář mi připomíná teorii sobecké společnosti. Mám ze života radost a v posledních letech velkou. Neodvážím se odhadnout, kam by tu laťku spokojenosti se životem posunulo Tvé kritérium, Safiáne. Děkuji Ti ale za názory a nápady. Ráda změním i název :) 

Lékaři se často ptají na bolest. A jak moc může něco bolet? Kdybych si představila podobnou analogovou stupnici i pro "vizualizaci štěstí", došly by barvy na škálu subjektivních pocitů. A přesto jsou lidi, kterým stačí černá a bílá. 

Děkuji vám. Bylo to napsané pro troJorta, který se zamýšlel nad tím, co je to štěstí

https://www.pismak.cz/index.php?data=read&id=505333

Safiáne, díky za toho pštrosa. Otázkou je, jestli můžeme být šťastní s hlavou v písku :) Někdo naopak své štěstí neustále srovnává, což přináší trvalou nespokojenost. Je pro pocit štěstí přínosné své štěstí srovnávat se štěstím jiného člověka? Myslím že ne. Zdá se mi přínosnější mít nejdřív vlastní negativní zkušenost.. proti tomu bude pak intenzita našeho štěstí větší.

A ptám se sebe často, jestli bez toho, abychom v životě pořádně narazili, bude našemu štěstí pořád něco chybět..

Rendle, ano, tak jsem to myslela, že po zpracování negativních zážitků nebudeme už tak náchylní podléhat své mysli, když chce věci vzdávat, jako když jsme byli mladí :)