Maruško, opět se ukázalo, jak rozumným tvorem had může být, a nikdy jsem nepochopila, proč ho lidé někdy dávají do spolku s ďáblem. Vždyť jediný z živých tvorů na světě, kdo má k ďáblovi blízko je právě člověk.

Romane, žádný klokan sám o sobě dobrovolně s člověkem neboxoval. To jen lidé si vymysleli tak ujetou zábavu. Pro klokana je přirozené jednoduše protivníka nakopnout, a tím to má vyřešené.

Mirku, již jsem Ti několikrát sdělovala, že YouTube nemám a v žádné podobě na NB neotvírám jeho obsah. Takže díky za odkazy, ale obsah je pro mne zamčený.

Kočkodánku, oni se přece nehádali, to rozumní lidé nechávají hlavám pomazaným v parlamentech. Místo toho si jen sdělují rozdílné názory, a jak mezi rozumnými bývá zvykem - dohodnou se. Opět výborné shrnutí.

Stanislave, zcela správně řečeno - slupni co můžeš, dokud můžeš.

To nemá chybu.

Mirku, pohádku o Sněhurce sice znám, ale v podání, o kterém píšeš nikoliv.

Stanislave, to mě fakt nenapadlo, ale myslím, že je pořád lepší, když klokani vezmou do zaječích než klokaních.

Lído, klokani jsou úžasná stvoření, a i když dávám přednost vodním tvorům, obdivuji je. Přesvědčili mne, že jsou rozumní a hned se nechtějí prát.

Jamardi, naštěstí dokáži vnímat rozpoložení zvířátek a věděla jsem, že táta klonan nemá zlé úmysly.

Lili, to jsem ráda.

Evžo, bylo to krásné. Pro takové zážitky člověk dokáže zapomenout i na špatnost světa.

Lili, i hadi dokáží být zajímavé bytosti a přesto je lidé mnohdy odsuzují k smrti bez soudu.

Svíci neuštří, marná je naděje.

Když půjdeš ulicí někdy, dojdeš k domu nikdy.

(parafráze na Stanislava Lema)

Čas poznamená i lilii, není úniku.

Romane, nevím, jak je na tom Tvá sestra, já třeba peču moc ráda, což kolegové na lodi přivítali, ale živit se tím, to ne. Radši jsem před léty zvolila mnohem zajímavější práci.

Kočkodánku, jen s tou whisky bych nesouhlasila, jinak opět super veršíky. Díky.

Výborně vybrané hlášky a jediné, co bych k nim dodala je, že bohužel dost přesně vystihují dnešní svět a v první části i myšlení mnoha lidí.

Evžo, a znáš lepšího hlídacího psa?

Romane, asi nezbyde, než si na hady zvyknout. Nakonec, vždyť si Evropa zvyká i na jiné migranty, tak proč ne na plazivce. A nemusí to být jen hadi, třeba přijde čas, kdy bude potřeba si dávat pozor i při koupání v rybníce na krokouše nebo piraně. 

Evžo, příště to zase trochu zklidníme. Rozuzlovat budeme později.

Romane, já jsem opustila rodinný krb, když mi ještě nebylo 19 let a nebylo to kvůli touze po dobrodružství. Milovala jsem potápění a všechno, co pod vodou plave. No, a kde najdeš lepší podmínky pro potápění než u Velkého barierového útesu. Kromě toho mě hnala i hrůza, že skončím někde v cukrárně při výrobě dortů, protože jsem krátce před odjezdem do Austrálie složila učňovskou zkoušku z cukrařiny.

Evžo, tak to jsem ráda.

Romane, žádná advokátka, ale za 22 let jsem s nimi strávila již hodně času, tak myslím, že o nich již něco vím. Když máš možnost plavat třeba s šestimetrovým velkým bílým nebo tygrem, dotknout se jich, držet se jich za ploutve, aby Tě povolzili, tak teprve potom si uvědomíš jejich výjimečnost, eleganci a krásu. Je to stejjné jako mazlit se s murénou. Krmit ji z ruky a nechat ji, aby se o Tebe otírala. Takové zážitky jsou nezapomenutelné.

Evžo, ani had v posteli nevadí, když je tam singl. Dělat tam společnost jedovatému bych také nepovažovala za dobrý nápad a asi bych si to rozmyslela i u škrtiče, kdo ví, co by ho mohlo napadnout.

Romane, tak o takovém způsobu lovu krokodýlů jsem nikdy neslyšela, ale je fakt, že černoušci dokáží vymyslet leccos.

Moc ráda bych věděla, kolik dnešních mladých lidí v ČR zná slova o lásce a kolik se jimi řídí. Nemusí znát bibli nazpaměť, dokonce a nemusí být věřící, ale měli by občas zajít do kostela na mši, dávat pozor při čtení evangelií, a potom o obsahu chvíli přemýšlet. 

Ireno, udělala jsi mi velkou radost, že dokážeš odhadnout duševní stav zvířátek. Nezáleží na tom, že jsou to tvorové z prostředí v němž žiješ. Kdybys nějakou dobu pobývala třeba v Africe, zjistila bys, že to funguje i jinde. Pokud člověk takovou schopnost má, je universální.

Romane, a už jsi někdy žraloka potkal? Jestli ne, tak bys po takovém setkání možná změnil názor. Jsou úžasní.

Romane, ale zastavil ses, a za to jsem moc ráda.

Mirku, dělat odbornou práci s lidma z ulice, může být nebezpečné nejen pro ně, ale i parťáka. Nejlepší cesta k pořádnému maléru. Vím, o čem mluvím. Občas děláme doprovod pod hladinou těm, co si to můžou dovolit zaplatit. Většinou o potápění něco vědí, ti poslouchají. Nejhorší jsou čerství majitelé licence. Vědí kulový, ale chytrosti mívají jak parlament. 

Lído, tak už chodí nejen na Australské pevnině, ale i v okolních mořích. Jedovatých potvůek tam žije opravdu požehnaně.

Mirku, jestli je budeš chtít poslat, napiš, ale už mě konečně poslechni a začni používat počítač, kam si je uložíš. Telefon není vhodné úložiště.

Maruško, také se někdy divím. Kdysi jsem si myslela, že jedna polovina mého srdce patří domovu uprostřed Evropy a druhé moři. Postupem času se však začalo drobit mezi další a další strvoření. Dneska už ani pořádně nevím, jestli nějaký kousek zbyl i pro mě. 

Super!!! A nejvíc se mi líbí hned první, protože kromě vtipnosti má v sobě i velkou moudrost. 

Maruško, pokud toužení po životě vypadá vždy takto, měla bys toužit pořád, je to krásné toužení.

Mirku, Taipi jsou s Medvídkem a slůnětem Bimbem moje srdeční a jsem při jejich publikování vždycky dost naměkko. Pokud si počkáš na konec, tak jsem povídku doplnila ještě o Doslov. Jinak pokusy s elektřinou zásadně nedělám. Elektrony jsou potvorové, které nemám ráda, když se mi prohánějí tělem.

Aničko, jak dlouho budu psát nevím, již od loňska mi to moc nejde, ale třeba se zase vyčasí. Ještě k těm darům, co dostáváme od sudiček. Já myslím, že nějaký ten dar, mimořádnou schopnost, má každý. Většina lidí ji však po celý život v sobě neobjeví, protože k tomu prostě nedostane příležitost. Mnoho dalších o ní ví, ale buďto ji nechce z nějakého důvodu rozvíjet, nebo jsou prostě líní to alespoň zlusit. Ono za vše se totiž musíí něčím zaplatit, což se každému nechce.

Mirku, pokud budeš chtít chybějící díly poslat znova, napiš si Evě, ale až někdy v červenci. Podle zpráv od sestry to již teta dlouho nezvládne a potom čeká rodinu 40 dnů, kdybudou držet smutek. To nebudou komunikovat s nikým. Zatím se měj a ahoj, Andrea.

Mirku, děkuji za přivítáné, jsem tu již pár dní. Pokračuji jen ve vkládání, protože s psaním mám již delší dobu problém, a ještě k tomu doma to také není od Vánoc dobré, což asi již víš od Evy.

Maruško, to jsi docela trefila, že na mě lidi občas mlčky zírají. Většinou vyvaleně nebo šokovaně, i když fakt nechápu proč. 

Lili, vše, co sem vkládám, jsou starší povídky, napsané před několika lety a postupuji při jejich vkládání chronologicky. Mám jich napsaných v zásobě ještě dost, ale v současné době nepíši. Loňský rok jsem neměla dobrý a od léta se mi nepodřilo složit do počítadla jedinou stránku. Témat mám v deníčku pořád dost, ale nějak to nejde ven.

Aničko, děkuji za krásný komentář. Udělala jsi mi velkou radost. Před deseti lety jsem chtěla napsat pár příběhů, a  ukázat čtenářům divoké tvory trochu jinak. Vyvrátit mýty, které o nich mnohdy panují, a že ani ti nejnebezpečnější nejsou tak nebezpeční. Že stačí se k nim chovat s respektem. Jenomže se mi to kapku vymklo a dneska je těch příběhů hezká řádka. Za dvaadvacet let mám v deníčku hodně vzpomínek, těch hezkých i ošklivých a občas uvažuji, jestli již není čas skončit.

Lili, snažila jsem se o trochu napětí, ale teď přijde trocha uklidnění a potom i zábavy, než to nabere grády.

Lili, to je radost i pro mě.

Lili, moc děkuji.

Evžo, trefilas to přesně. Dvě rozumný ženský si dokáží vždycky vyjít vstříc. Ale nesmí jich být zase víc, to může být malér.

Evžo, ahoj. Doufám, že Tě povídka nezklame.

Stanislave, a klokani a spousta dalších podivuhodných stvoření. A na Aboridžince mi prosím nesahat, v roce 2021 mě přijali do klanu a dostala jsem od nich pas (takové pěkně malované dřívko), s kterým mám volný vstup do jejich rezervací, kam je jinak vstup zakázán. Takže k nim vlastně taky patřím.

Lído, ještě nejde do tuhého, mimo jiné chybí ti klokani, bez nichž by Austrálie nebyla Austrálií.

Kočkodánku, pobavil jsi mne. Díky.

Moc hezké a procítěné.  A že jsou věci, jichž se není možné dotknout je myslím dobře, musí být nějaká tajemství, aby měl život smysl.

Jano, děkuji za Tip.

Maruško, pozorovat, co tam ti drobečkové vyvádí je lepší než všechny filmy světa.

Jano, šerif bude trochu nevěřícně kroutit hlavou, ale myslím, že byl zvyklý na ledacos, tak ho háďítko z míry jen tak nevyvede.

Lído, chápu Tvůj postoj k hadům a vím, že se s tím asi nedá nic dělat, ale pokud vydržíš číst dál, třeba přece jen si trochu poopravíš názor. Když se to vezme kolem a kolem, vždyť za to nemohou, že se vyvinuli právě tímto způsobem.

Ireno, pokud trochu žraloky poznáš, většinou lze celkem plus minus odhadnout i stáří, takže v tom není žádná věda. Pravdu máš v tom, že splést se není dobrý nápad.

Aničko, děkuji. Oproti tomu, co jsi již četla jsem jako poslední část zařadila ještě doslov, o osudu chaty.

Krásné, jen se musím přiznat k nevzdělanosti. Musela jsem si pomoct slovníkem, protože "baza" mi neříkalo vůbec nic. Doufám, že mne překladač neoklamal a je to "bez" nebo-li "šeřík".

Maruško, ono to nebude ani tak ukecávání, jako spíš vyjasnění si názorů, aby později nebyly zbytečné komplikace. Nevím, jaké kdo má s domluvami zvířátkům zkušenosti, za sebe mohu říct, že většinou fungují.

Stanislave, kdo přišel na nápad obracet drzé žraloky na záda asi nikdo neví a jde o hodně starý poznatek. Fakt je, že třeba Thor Heyerdahl v knížce "Ve znamení Kon-Tiki" popisuje, jak lovili z voru žraloky holýma rukama. Stačilo je chytit za ocas a chvíli podržet hlavou dolů, také je to téměř připravilo o vědomí. Jinak pokud poznáš, co má dotyčný pan žralok v plánu, není problém ho rukama zmáknout.

Stanislave, a to si představ, že ta chata u Lockkhartu už neexistuje. Trochu jsme pomáhali s evakuacema na východním pobřeží Austrálie při požárech 2020 a stavili jsme se i tam, kde stávala. Nebylo tam nic, všude jen popel a ohořelé zbytky dřeva.

Jo, a je fakt, že jako hlídací pes nemá konkurenci.

Stanislave, kdo dělá takové podivné výzkumy také nevím, protože důležité je vědět poze jedno - když Tě taipan ťafne a nemáš po ruce sérum, tak máš alespoň jistotu té poslední hodinky pro urovnání věcí světských. A jestli rozdováděný plazivec pokračoval ve snižování přelidnění planety dalšímí 99 lidmi je Ti již celkem jedno.

Kočkodánku, taková spousta hezkých veršíků, tentokrát jsi je pořádně natáhnul a popsal dokonale obsah části povídky. Smekám a děkuji.

Stanislave, že aspoň trochu závidíš. Žádní otravní turisté, žádné řvoucí dětičky nebo nabízeči suvenýrů. To však neznamená, že jde o konce světa, různých setkání bude ještě dost.

Sebevraždování neuznání jesthodné, uznávání jesthodné pouze krkokroucení jiným.

Jamardi, sérum teprve přijede a potřeba skutečně bude, jen pro někoho jiného. Na počátku své mořské cesty jsem v té chatě stravila sama čtyři měsíce a byly to krásné měsíce. Pokud si chci opravdu něco užít, jsem při tom nejradši sama.

Jano, je to tak. A nejsou to v Austrálii jen hadi, a co nežije na pevnině, plave v moři. Takové množství jedovatých potvor nenajdeš opravdu nikde jinde.

Lído, sdílet s taipanem jednu místnost není až takový problém. Ve většině případů je totiž mnohem rozumnější než člověk.

Na babaďůry je potřeba dávat velký pozor, líčí je na nás všude.

U toho rozhovoru mužů s nadávkami bych měla výhradu - Myslím, že šlo určitě o hlubokomyslnou diskuzi - těžko si totiž představit mezi chlapama jinou (teď jsem zvědavá, co se mnou uděláte).

Když se něco dělá, má se to dělat pořádně, i ta dezertace. Dobře jsi to vystihl.

Ireno, do hadů, zvlášť těch prudce jedovatých, kopat zásadně nedoporučuji a nikdy to nedělám. Místo toho se snažím je ukecat k rozumné koexistenci.

Romane, dobrý, jen u toho sněhu bych měla opravu. V Praze jsem se narodila a žila do necelých devatenácti a pokud vím, tak ke kalamitě stačila mnohem menší vrstva sněhu než 15 cm. Např. autobusy často přestávaly jezdit už kolem 5 centimetrové vrstvy.

Vulkánová Jano, prohloupí ten, kdo neuposlechne a na odkaz neklikne. Já za upozornění děkuji.

Maruško, máš výbornou paměť, trefila jsi první povídku z moře úplně přesně. V této chatě došlo ke změně, co dala mému životu smysl a cíl. Děkuji.

Lili, já děkuji, že máš trpělivost číst.

Kočkodánku, Tvoje verše nejsou nikdy "...stručně bídný", jak píšeš a já za ně moc děkuji. Vždy mě potěší, když zahlédnu Tvé jméno v odkazu na povídku, protože vím, že se pobavím. Díky.

Co je šedokrásnost, o tom bude mít asi každý jinou představu, ale jinak dobrý.

Lili, promiň, ale podle mého by tohle chtělo škrtnout. Může to být však pouze můj názor.

Čekala jsem, co se z toho vyvine, a ono takhle: I ty... ? Ať jsi kdo jsi.

Lili, tentokrát to nějak není moje parketa, jdu dál.

Tak básnické střevo mě nikdy nenarostlo, ale výplody jiných čtu ráda.

Lili, Norskoa neber vážně, oni ti seveřané hůř chápou a ještě těžší je pochopit je.

Lili, ne že bych s komentářem Arua úplně souhlasila, protože autor by měl napsanou myšlenkou něco sdělit ostatním (na psaní pro sebe jsou deníčky), ale jinak se Tě zastal oprávněně. Ty sdělíš myšlenku a ostatní ji pochopí nebo ne. Pokud ne, mouhou sdělit výhradu, ale ne ji hned shodit.

Bohyně ulice - i mne to zaujalo, tihle věčné neřestnice, co opovrhují světem světla.

Jsou to podle mě blázni, co zbytečně riskují. 

Aru, ten český překlad není to pravé. Zůstala bych u frániny, i když výhrady bych měla, ale tčeba je to tím, že znám novější pojetí jazyka. Dobré.

Lído, známost jen ma dva dny, protože zítra letadélko po malých komplikacích odstartuje k domovu.

Maruško, tohle je ten případ, kdy je vítr i užitečný a bude se hodit. 

Stanislave, chyba bude ve výběru, ještě taková místa jsou. Amalagan je příkladem ještě i dnes.

Stanislave, Číňané jsou v tom případě cynici. Nemám je ráda.

Trefa Lili.

Romane, no fuj, grilovací směs na pečené brambory? Čistá sůl s trocha papriky, víc nic!!!

Lili, ale plány jsou přece od toho, aby bylo, co měnit. Jinak by bylo zbytečné plánovat. Ne?

Romane, jsem ráda, že alespoň Tebe ty popisy baví. Někdy mi jsou vyčítány, že supluji wikipedii. Jsem však názoru, že takto si to čtenář přečte a něco mu třeba v hlavě uvízne, ale kdybych se na wikipedii odkázala, stejně by to nikdo nehledal, tak děkuji, že neplácám zbytečně písmenka.

Lili, takových luučení při mém způsobu života zažívám dost.

Lído, bát se máme jen toho, co neznáme, a když něco takového potkáme, máme se snažit to poznat a většinou zjistíme, že strach není na místě. Ale děkuji, nechci poučovat, jsem ráda, že čteš mé příběhy.

Stanislave, kokos v případě nouze udrží člověka i při životě, ale dlouho se s ním vydržet nedá. Tak moc dobrý zase není.

Stanislave, vyjednávání ve většině případů nezáleží ani tak na verbálních schopnostech (těch se mi opravdu nedostává), jako na argumentech vyjádřených těmi malými papírky. Nikdy jsem nepochopila, proč po nich něteří lidé tolik touží, ale v případě potřeby lze tuto sběratelskou vášeň celkem slušně využít.

Stanislave, v tak pohodovém prostředí je přežití brnkačka. Myslím, že by sis také dal říct a pár dnů na Amalaganu rád strávil v klidu a o samotě. 

Stanislave, teď nevím, co si mám myslet. Ty bys opravdu toho drobka slupnul? Ještě tak slepici, pštrosa nebo podobný kus poživatiny, ale slavíka?

Stanislave, až z takové dálky jsi docestoval. Ale co je dnes vlastně daleko? Jen ty letadla by mohly být pohodlnější.

Díky, za návštěvu.

Překvapení ve schránce a odesilatel je jasný. Milý kamínkový dopis.

To neklamou oči, jen fantazie dodává to, po čem člověk ve skrytu duše touží.

Kočkodánku, rozesmál jsi mě a děkuji za to. Jen to bolení hlavy nebylo, ale je fakt, že kravál dělají hrozný.

Aničko, děkuji. Ono soužití s takovým tvorem má ještě jednu výhodu - nikdy neodporuje.

Romane, jsem naštěstí zvyklá vstávat brzy a pokud práček trylkuje většinou se mi to líbí. Jenomže všeho moc škodí.

Je hodně lidí, kteří by se měli s významem různých evangelií seznámit. Není nutné být k tomu věřící, ale vybrat si z nich moudroust za dlouhé věky nashromážděnou. 

Ireno, já děkuji za trpělivost a hezké hodnocení. Ono je těch zvířecích přátel kolem nás hodně. Když je k nim člověk trochu vstřícný, oplácí mu stejně.

Maruško, i ztroskotat se musí umět, tedy přesněji řečeno, vybrat si to správné místo, kde se bude dobře robinsonovat. Když se to stane v místech, kde je kolem jen led a sníh, je to odost horší.

Lído, myslím, že bys to hororově také neprožívala. Možná v první chvíli, ale až bys zjistila, že Ti vlastně nic nehrozí, nikdo neotravuje a máš kamaráda, s kterým si lze popovídat a on mu neskáče do řeči, tak by sis užívala prima dovolenou.

Jamardi, děkuji, jsem moc ráda, že se Ti vypravování líbilo. Jinak, kdyby ses někdy dostala do podobé situace platí to, co jsem napsala o kousíček výš Lídě. Co se týká kamarádů, všude se nějaký najde, jen k některým člověk musí přistupovat s větším respektem (o jednom takovém bude povídka, kterou začnu zítra vkládat).

Lído, děkuji, že ses jí dokázala prokousat.

Vítr moc nemusím, protože nemá dost rozumu, aby foukal akorát. Buďto se někam schová nebo je ho moc. V Tvém podání je však dobrý.

Mně se líbí, ale musela jsem dost přemýšlet, protože v první chvíli mi připadala první věta druhé části nelogická v návaznosti na celek. Když holub letěl od okna ke krmítku, proč je prázdno pod stromem. Potom mi to došlo. Kde by se vzali ti dva další holubi. Takže za mě dobré.

Maruško, deset metrů není tase tak moc, pokud je dole ve vodě dostatečná hloubka. Nebylo by nad čím přemýšlet.

Ireno, obávám se, že by byl veliký problém nají dost střelenou herečku, která by byla ochotná Prcka zahrát. Otázkou ještě je, jestli by jich bylo dost, aby bylo čím nahrazovat ztráty.

Ireno, jsou na moři místa, kterým je dobré se v určitých situacích vyhnout. Pokud není kolem hodně volné vody, je i ta souš bezpečnější.

Kočkodánku, s tím uřvancem to fakt nebylo po ránu jednoduché. Byl sice věrným společníkem, vždy se vrátil, ale někdy ho bylo fakt dost.

Roman, to víš, jsem nevyzpytatelná ve svých návratech.

Je vidět, že Petr měl přehled o druzích chlebíčku, ale vybrat si, to je problém. Myslím, že Bohunka to vyřešila naprosto správně, aby nebyl zklamaný, že mu přinesla jiný, než na který měl chuť.

Hele, ale ani na těch výkresech nejsou jen rovné čáry a pravé úhly. Ty si ty obloučky prostě odpustit nemůžeš.

Lili, opravdu nepřišlo. Za prvé, nebylo to první takové vynucené robinsonování, a za druhé, když už k tomu dojde, člověk si to má užít. Psala jsem to hlavně kvůli rákosníčkovi, abych se podělila o to podivné kamarádství.