Nebe peklo ráj

Za rájem je ráj
jako za peklem další peklo
to je činí tím, čím jsou
Ještě chvíli budu padat

16. 04. 2023
1
2
173
Volné verše

Boty nemám zato cizí hlas

Boty nemám zato cizí hlas
a jen jediná cesta mě dělí od štěstí
Odstřihnout se od touhy po vděčnosti
žít jen z radosti

30. 12. 2022
1
2
179
Volné verše

Příměří ve válečných barvách

Za starobílých rán
Myškinové zpívají
S drzou
kočičí

19. 11. 2022
0
0
168
Volné verše

Ty, jablko

Špulíš na mě rty osamění
zatímco zametáš
zbytky unavených můr
Usmíváš se jako bys snila o meruňkách

12. 11. 2022
3
1
235
Volné verše

Našel v ní vše

Našel v ní vše
Co nemá rád
Ovšem
Bude ji milovat tak dlouho

24. 09. 2022
0
1
146
Volné verše

Já, tvůj spoluracek

Kdo unese velikost své malosti.
Celý život sedím
na jeho břehu
A ve mně je noc ještě tmavší

30. 07. 2022
0
0
217
Volné verše

Sen přes celé Brno

Na samém břehu noci
po večerním stole
rozlila se píseň
Nevejde se báseň

05. 07. 2022
2
1
208
Smíšené verše

Strach

Strach z lásky
jak strach pravěkého muže strach který plodí bohy
jak noc jaká se neprobouzí
Abychom prolomili ledy hráze pečetě naděje i tajemství

10. 05. 2022
3
0
216
Smíšené verše

Handlíři i trubadúři

Klavírní kaskadéři i klauni sflétnou
A handlíři i trubadúři
Nepokleknou nepovzlétnou
Kolena nemají nemají křídla

13. 04. 2022
0
2
173
Volné verše

Trpíte tmou

V zemi, jež je Vám neznámá
trpíte tmou
Toto místo jste již dorostli
praská Vám ve švech

04. 04. 2022
1
2
201
Volné verše

Střet

Procházka ranním městem mě utvrdila vpřesvědčení
že krásné ženy ještě spí
Básník řekl řekl on
Ale tys mu oponovala

22. 03. 2022
1
1
181
Volné verše

Šeptá mi

Najít vjejích očích vášeň
je náramně prosté
po boku zákeřnosti
Nevnímá přítomnost

20. 03. 2022
1
3
238
Volné verše

V čase slepých kolejí

Včase slepých kolejí
Zápach soucitu
Cítí
Slepý model

18. 03. 2022
1
0
167
Volné verše

Úvod do nuly

Nabodla se moje duše na osten rán
Tiše našlapuje sen psími tlapkami
Kolem chorých tůní koktavé duše
Probouzen samotou

16. 03. 2022
2
2
165
Volné verše

Kam pluje smutný sen

Kam pluje smutný sen na Ponávkách Měsíce.
Kam Tvá víčka uzamknou celičký štatl.
Pod Brnem mléčných Svitav, mléčných Svratek další z Brn, Brno snů
Pod svatým Jakubem na svatého Štěpána galerie psů

14. 03. 2022
0
0
231
Smíšené verše

Divák zahrad

Vstoupí do postav zaschlých snů
divák zahrad
divák nitra
zahrad nitra

18. 02. 2022
7
5
263
Volné verše

Přátelé mých temnot

Přátelé mých temnot vystrkují růžky
pomocí chlácholivých slov
hledání verše, sladké chvíle,
jak saně vjedné ze svých hlav

26. 09. 2021
4
2
226
Volné verše

Jitra sešívaná kohoutím zpěvem

Jitra sešívaná kohoutím zpěvem
nerozumí psí řeči
nechápou sluneční amulety
ani úlitby hvězd

09. 09. 2021
1
0
182
Volné verše

Tisíc způsobů, jak urazit ženu

Její druh svobody mu nevyhovoval. Skládal se totiž zpříliš mnoha zákazů a přikázání.
Svoboda, ten cizí pták – má křídla, ale děsí. Jsme střípkem ve velké mozaice života – máme své linky, pouta, barvy, jež nás spojují, propojují sjinými sklíčky, jinými osudy, a přes ně scelým světem.

30. 08. 2021
0
1
305
Povídky

Smutek

Ten smutek na duši mě jednou utopí… Jako bych hlavou narážel na zeď světa, zeď okázalé ignorace a nejhlubšího nepochopení. A cítím, slyším, že již něco praská – jen si ještě nejsem jist, zdali je to zeď, či má lebka. Je tu náznak nebezpečí, že za zdí není země zaslíbená, jen další zdi… Notové linky našich osudů jsou dány, narýsovány, a my, zmatené notičky, se na ně občas trefíme a jindy ne, a většinou o linkách, jež by nás měly vést, ani netušíme. Když se rodíme, vstupujeme do tmy.

15. 08. 2021
0
0
157
Miniatury prozaické

V jedné ze svých skutečností…

Vjedné ze svých skutečností byl šťasten. Ve druhé vážen spoluobčany, ve třetí úspěšným byznysmenem, ve čtvrté byl obletován ženami… Takových skutečností, pokroucených, falešných zrcadel měl na tisíc.
Zjistil, že jakási žena, kus cesty před ním, kopíruje každičký jeho pohyb… styl i rychlost chůze. Do tváře jí neviděl.

10. 08. 2021
5
4
269
Miniatury prozaické

Večer s Mistrem

„Přišel jsem, dámy a pánové, dnes večer, abych se po nějaké době opět uviděl. Abych znovu spatřil, kolik různých tváří mám; jak jsem zestárl, jak jsem omládl; kolik mám nyní prsou, vagín, penisů… a dokonce vidím, že jsem těhotný. “ uvedl se šaškovsky velkolepým entrée i cílenými, krátkými, upřenými pohledy Mistr před natěšeným, nadšeně tleskajícím publikem zaplněného divadélka.
„Čím si, Mistře, vysvětlujete svou popularitu.

02. 08. 2021
4
2
185
Miniatury prozaické

Festival básníků Polička 17. 7. 2021

Kyklopské žvásty pidižvíků Poezie a prokletí ozvěny
Žeň trapnosti, nedospělých vtípků a tolika hrubosti a tolika sprosťáren
Příměří nudy a prázdnoty
Tolik pózy, mýdlových bublin

19. 07. 2021
1
1
205
Reportáž

Brněnské dadahrátky V.: Nepřítel řetezů

Vknihovně italských planet, městských figurek
Lupič a dělník s Kentaurovým mečem z plastu
Nebo doktor vajec, jenž prochází městem noc co noc
Podoben robotu, listí i dubovému kmenu

15. 07. 2021
0
0
166
Miniatury, hříčky

Brněnské dadahrátky IV.: Na drátěné raketě

Na drátěné raketě jak kouzelná šipka
kosmonaut se štičí tváří u pasu a telefonem u nosu
U dveří malé Ameriky televize zplastelíny
Jak placatý žebrák bez sedmikrásek

14. 07. 2021
1
2
213
Miniatury, hříčky

Přízraky

Obecenstvo se uchechtlo. Mistr udělal pukrle a dál snil a básnil, chystal se kvelkému monologu: „Kočičím hřebenem nočních zoubků češeme zjitřené myšlenky a zpocené sny. Bloudíme po jejich vrcholcích i vúdolích. Večerka i Jitřenka, noci tanečnice, zdržují svůj poslední tanec – při odchodu dlouhými nehty škrábou červánky.

11. 07. 2021
0
1
198
Miniatury prozaické

Brněnské dadahrátky III.: Mravenčí oko

Scizinci vparku mravenčí oko
Na basu lžící ledové světlo
Na oheň klavír
V zámeckém kině, v tlusté knize

10. 07. 2021
1
2
196
Miniatury, hříčky

Světlé noci

Světlé noci vybledlých hvězd či bez
Odvádí ranní slepec Českou ulicí
ksoumraku mysli a duše i lásky
A naposledy se zalesknou jeho zuby jak perličky

01. 07. 2021
1
1
197
Volné verše

Brněnské dadahrátky II.: Brněnské topoly

Brněnské topoly, ksmůle trpaslíci
Sorlí radostí a lávou vžebrech
se slovem horké brambory,
smlhovinou sýrové polévky,

09. 06. 2021
4
2
242
Miniatury, hříčky

Brněnské dadahrátky I.: Vlakem z Vídně oklikou jara

Vlakem zVídně oklikou jara
přivezl vodu i mráz
Vesmírnou moukou posypaný jablečný podzim
Přejetý tím kamenným ořem jak chobotnicí

07. 06. 2021
6
3
267
Miniatury, hříčky

Satanáš

„Skuteční vyznavači Satanovi jsou tiší a mlčenliví,“ dodal Básník včlověku. „Pochopili podstatu i dosah svého Pána. Neuslyšíte nic, neuvidíte nic… než úšklebek. Hlasití vzývači Lucifera, Světlonoše, jsou módní pozéři, vyžadující pozornost.

05. 06. 2021
1
1
210
Miniatury prozaické

Probuzení

Souhlasil jsem stím, přijmout život takový, jaký je, jaký se mi nabízel – hladový, hrubý a bez příkras – pod podmínkou, že je to pouze dočasně. Jak mi bylo smutno, když jsem si uvědomil, že jsem vtomto přechodném stádiu (rozuměj, vživotě bez barev a vůní) prožil většinu mých lidských, pozemských let.
Jako by mu spadly klapky zočí, jako by se právě probudil. Kvlastnímu zděšení si uvědomil, jak moc jsou jeho nejbližší, přátelé a vrstevníci napřed.

03. 06. 2021
2
1
218
Miniatury prozaické

Liga za krásu

Zatýkají. Všichni jsme se, sedíce namačkáni vedle sebe na poničené počmárané lavičce v parku, v duchu utěšovali, že nás se to netýká, my se přeci bát nemusíme; povídá se, že zavírají jen ošklivé; zároveň jsme se báli, z toho samého důvodu, o své druhy, i když jsme, jeden jako druhý, pokrytecky nešetřili slovy útěchy. Jen jediný z nás – takový podivín, říkáme mu Klaun – se považuje za šeredného; na tom se však zcela jistě do jednoho shodneme, že on do takové kategorie rozhodně nespadá. Náhle jsem se vyděsil: snad nezatýkají neskromné.

01. 06. 2021
8
3
257
Miniatury prozaické

Cesta

Budím se zanoci, mé sny se drolí, krájí, dvojí. Je nadmíru důležité, aby naše sny neparazitovaly na snech těch druhých. Jak přivolat sny. Sny se nenechají nutit, a je snazší obelhat, obelstít kohokoliv, cokoliv na světě než právě lidské sny.

24. 05. 2021
1
1
241
Miniatury prozaické

Poutník

„Moudrý věděl, že není útěku, není kam,“ pokračoval Blázen. „Proto zůstal, a jak moudře žil, tak moudře zemřel. Hlupák o nesmyslnosti svého počínání ani netušil, proto utíkal – tak se zachránil. Nestyděl se za svůj nepříkladný, nehrdinský, bezcharakterní skutek, jelikož o ničem takovém nevěděl; nevěděl o jiných možnostech; ani nic blízkého či podobného jej nenapadlo.

22. 05. 2021
2
0
200
Miniatury prozaické

Mandlový Sion

Zpoklidných nocí babylonských vyřezaný Aššur, kde je Město Bohem i Zemí:
Ve chvíli, kdy se postaršímu muži zdálo, že chytal ryby a stále nic, stále se mu nepoštěstilo, snila mladá žena, jeho dcera, že ryb nachytala velké množství, aniž by chtěla; samy kní zhlubin na břeh naskákaly, a pak je nazpět pouštěla do říčních vod.
Stáli pod jakoby rozsvíceným stromem. Rozmlouvali spolu čajovým obřadem.
Nejsou to lístky stromu (řekl), ale rybky (zašeptal).

20. 05. 2021
4
2
262
Poezie v próze

Básník a orel

Křehká krása se vyhřívá na slunci. Křehká, taková, kterou zničí každý špatný úhel pohledu, nemilosrdné světlo, každý úšklebek; každé kilo navíc či ještě jedna hořkost pro ni budou pádem do pekla nevzhlednosti, na stupínek ošklivosti. Je krásná tento okamžik a žádný jiný. Kombinace byla dokonalá.

18. 05. 2021
3
3
257
Miniatury prozaické

Hráč

Hráč ví, že bude úspěšný; bude vyhrávat, dokud bude věřit; věřit ve svůj osud, své štěstí; pokud tedy vždy vsadí celou vyhranou částku. Bohatne a bohatne, ovšem nic ze svého jmění nemá, jen strach a více strachu, kynoucí strach; víc riskuje a zároveň ví, že může jeho vítězná série, tažení na poli Fortuny, kdykoliv skončit… a on může přijít o všechno.
„Může přeci přestat. Má dost.

16. 05. 2021
4
1
290
Miniatury prozaické
Nahoru