Taky nechápu 5 dětí, ani 4, které bude mít sestra... :D Mně stačí už jen to, že tu bandu čas od času pohlídám a šlus. Je to kolotoč...

Mockrát děkuji za pozitivní kritiku, velmi si toho vážím, zvláště od Vás... <3

Alenakar

Ano, zbrojí proti tmě a ač já sama si ve válkách, kde teče červená, moc nelibuji, Vaše verše mě zaujaly. 

Janina6 znamená to bílý havran, pokud se nepletu :)

Děkuji všem za kritiku a za upozornění o přechodnících, sdílela jsem již výše odkaz, kdyby někdo nevěděl stejně jako já a chtěl si rozšířit obzor. :)

Já musím přiznat, že ty nové filmy nepřijímám úplně s nadšením a spíš se jim vyhýbám... Možná mě rozptylují ty předimenzované efekty, nebo mě unavují, nevím. Ale většina z mých oblíbených filmů se natočila nejspíš ještě před rokem 2000. Možná se lidi víc snažili, když neměli vizuálně tolik co nabídnout? Nebo se mi jen ty dobré snímky vyhly. :D

Děkuji, ale to by mě nikdy nenapadlo a kdyby, byla bych pokrytec... Vždyť já ani ty čárky neumím pořádně. :D

Nechám to tu nějakou dobu jako exemplární případ a tady je odkaz, kdyby se někdo chtěl taky trochu dovzdělat:

https://neviditelnypes.lidovky.cz/kultura/cestina-prechodniky-na-dren-osekane.A140805_104311_p_kultura_wag

No spíš by byla duše mužského rodu... Ale je to pravda, to jsem nevychytala. Asi to ještě odložím na úpravu nebo to prostě usne v šuplíku. A zopakuju si pravidla přechodníků... :D

No tak to zase chápu... Nedůvěra v instituci, která se tváří, že všechno dobře ví a přitom vlastně doopravdy neví nic, je celkem přirozená. Mám ale dojem, že tohle mají lidi ve zvyku jako celek, nejen v lékařství. A přitom je to tak absurdní - nikdo ani neví, co všechno dokáže lidský mozek, ale hrajeme si tu na vědátory a nějaké stoprocentní jistoty. Co z toho, když neznáme sebe. Soucítím, taky jsem prolezla bůhví jaké instituce a kde nic tu nic. Prostě mi to zmizelo stejně, jak to přišlo.

Já bych si dovolila nesouhlasit s tím, že psychologové neléčí. Záleží jistě na pohledu a zkušenostech, ale v mém světě rozhodně léčí slova a porozumnění a toho se mi dostává. Záleží na člověku, pokud je moudrý, nebo aspon' všímavý, dokáže poukázat na něco, čeho bych si sama nevšimla a otevře mi oči. Prášky jsem nikdy nebrala a nikdo mi je ani nenabízel (ačkoli v jednom období mého života si myslím, že by mohly být dost prospěšné, ale to už nikdy nezjistím). Musím říct, že tahle debata je pro mne nadmíru zajímavá, děkuji za vaše postřehy.

Aha :D no vzhledem k tomu, že je to interpretace mého snu, kde Venouš zrovna nefiguroval, by to pro mne nebylo to pravé... Ale je zajímavé, že tato verze s jedním písmenem navíc by také dávala smysl a k tomu vykládala o něčem úplně jiném. Nakonec, kdo ví, třebas někdy duše Venouše opravdu bude. :D

Líbí se mi koncept, budu nad tím přemýšlet

Tak s tímhle se dost ztotožnuji, dětství ještě s kazetami a DVD a hlava lítala ve hvězdách, ačkoli pocit, že jsem mimozemšt'an se mi vrací stále a nohám se na zemi taky stát nechce. :D

Pravdaže, děkuji za upozornění! Ta interpunkce mi tam ulítla, musím přiznat, že s gramatikou zápasím dost často. :D Mezery jsem dala úmyslně pro zvýraznění způsobu přednesu, ale chápu, že by pro někoho mohly působit nepřirozeně...

Taky děkuji za další milé reakce, souznění a přivítání. <3 Budu sem chodit asi dost často, když vidím, kolik je tu fajn lidí. (A taky šikovných, ty komentáře mívají často skoro stejnou poetickou hodnotu jako mnoho básní zde a ukazují na věci na první pohled nepoznané.)

Moc děkuji za pozitivní reakce! Příjemně mě to překvapilo :) Kdyby někoho napadly i nějaké nedostatky, ráda si je také vyslechnu.

Ty moje ukázky jsou dost kostrbaté, myslím, že je to hodně tím, že mám nerovnoměrně počty slabik. Bylo by třeba, abych tomu věnovala více času... :D

Je pravda, že v té první sloce se nejspíš moc často mění energie, kterou nesou slova jednotlivých řádků. Nekvíc bije asi do očí to "tělo tepoucí vášní," protože je to takové divoké, ale předchází tomu sezení u knihy a pak následuje určité znechucení nad šedivostí dne - z čeho vychází ta vášeŇ? Kam se poděla? Z ostatních řádků a mě dýchá spíš nějaká netečnost, či apatie, pozvolnost.

Poslední sloka je podle mě dost vydařená, já bych asi preferovala v posledním řádku "ulehnu naposledy mezi květy," asi proto, že zájmena nenesou žádný cit a tak se je snažím pokud možno co nejvíce eliminovat. Podle mého osobního názoru v tom i spočívá kouzlo poezie, protože narozdíl od běžné mluvy v sobě nemá nic nadbytečného, co nemá pro dílo význam. No ale to jsem si možná trochu moc zafilozofovala. :D

U střední sloky si nejsem úplně jistá, taky mi přijde, že to neplyne úplně přirozeně nejšpíš. To se mi stává dost často a pak zkouším přeházet pořadí veřšů, aby se k sobě víc hodily - ale samozřejmě jde i o to, aby myšlenka zůstala stejná...Občas musím některý verš úplně překopat. Vymyslela jsem 2 verze pro inspiraci, jak by to ještě šlo udělat jinak - samozřejmě v mém stylu, takže rozumím, že jsem možná nezachytila správně myšlenku nebo mám jiné estetické cítění, ale třeba to podnítí nějaký nápad:

I.

Má povaha, ač vcelku laxní,

s knihou když u stolu sedává,

zmámeným tělem mým, pulzuje vášní,

byˇt den kalí šera odporná.

Světla lamp, vedou mě místo hvězd

a sám sobě nejvyšším jsem soudcem,

porotci nepřestávají mi sítě plést,

Až dokud nebudu v hrobě ležet zkroucen.

(Radši bych dala místo "hrob" "navždy" a více bych ten verš oživila protože mi přijde, že to slovo příliš lacině poukazuje na smrt. Většinou se snažím držet pravidla neukazovat, ale říkat, takže místo "odnesou mě na hřbitov" třeba říct "spočinu spánkem bezesným na loži trávou krytém" a věnovat tomu více prostoru, aby čtenář tu smrt mohl opravdu pocítit - podobně jak to je znde na konci s těmi květy).

II.

Má povaha jest lhostejná a laxní,

však sobě Já nejvyšším jsem soudcem,

zmámené tělo mé hoří prudkou vášní

ač večer zkomírá nevilným sluncem.

To je asi vše, ale abych jen nekritizovala (já stejně taky nejsem dokonalá... :D), tak bych chtěla říct, že si myslím, že celkově to má dost potenciál. Nějaká atmosféra na mě dýchla a bylo tam dost hezkých myšlenek třeba lampy - hvězdy, soudce a nástrahy a jak už jsem říkala, poslední sloka mě taky zaujala. Těším se na další tvorbu! :)

Myslím si, že tak, jak to je, to má větší spád... Dost vtipné s trefné :D

Tak začnu asi těmi praktickými věcmi, abych neztratila myšlenku... Při čtení by pro mne bylo lepší, kdyby nebyly řádky tak dlouhé a vznikl tak větší prostor mezi slovy a tím pádem vodítko pro to, jak by se básen měla číst. Ale to je možná jen moje preference, protože mám tendecni zhltnout vše, co je na jednom řádku naráz (musela jsem si to přečíst víckrát, aby to na mě mělo ten správný dopad, respektive ten, který si myslím, že byl zde zamýšlen.

Taky mě trochu zaskočilo, že slovo šišky je napsnáno s "a" na konci místo "i," což je možná jen drobnost a možná to ani není nespisovné, ale nějak mi to nesedělo ke zbytku slov, která jsou taková více noblesní.

Jinak k obsahové stránce mě nic nenapadá, je to takové mírně nostalgické a líbí se mi ta přírodní scenérie, takže za mě fajne. :)