děkuji...*

gemini, děkuji...ano, chápeš to naprosto přesně :*

Ale prosím,rozveď mi "přibližné rýmy", třeba mezi 'smíchu' a 'míchu' nevidím rozdíl,tedy nechápu co máš na mysli..

Děkuji za nabídku i za kritiku,je pravda,že si nedělám úplně hlavu s tím ,kde použiju jamb a kde trochej, i když snaha je aby A bylo A a B bylo B, když se pak A od B liší v rytmu tak mě to neruší,ale já nejsem expert,tak možná odtud ten odpor k dokonalosti, tu klidně obětuju ve jménu zachování toho,co chci vyjádřit a sdělit. Tveho návrhu si cením,ale je to něco úplně jiného než sdělují já a , promiň, je to dost nudné a nevidim v tom nic.. Takže pokud se mám rozhodnout mezi dokonalostí rytmu a verše a hloubkou sdělení,výběru si to druhé. Bez urážky 

A já vždycky čekám, co ty na to :) Děkuji*

Děkuji, vím o tom, měla bych to vždy nechat nějak uležet a pak zrevidovat, ale jsem nedočkavá a impulzivní, takže to prostě napíšu a uzavírám...sakryš :) ale jestli působí tak, jak píšeš, pak v pořádku, mise splněna...

Heh Aku punk tůru bych si dala,ale ne,měla jsem na mysli spíš další z psychosomatických projevu posttraumatické poruchy

Tak to je přesně můj dnešní večer...no není to krásné, prostě jen být?

i tady? to jako vážně?

Radovane, jsi detektiv :) Vždycky si řeknu, že zkusím jiný formát a stejně je z toho sonet.... Děkuji za milá slova, aspoň k něčemu jsou ta lidská trápení dobrá, to se to pak tvoří...

I přes neučesaný rytmus a rým se mi moc líbí ta atmosféra. Úplně slyším to křupání sněhu a to zvláštní zimní ticho, všude bílo, člověk je sám se sebou a přemítá... Trochu mi to vše ruší dojem, že báseň je vlastně na dvě různá témata, možná ses nemohl rozhodnout, možná z hlubších myšlenek o bytí a nebytí ses zkrátka dostal myšlence na "ni"...ale myslím, že by bylo fajn opřít se o první dvě sloky a dopracovat to v tomto duchu, to působí krásně.  Každopádně tip :)

ó děkuji :) je úžasné, jak může v poezii každý číst něco úplně jiného..

přišlo mi to ke konci na můj styl moc jemné :D navíc sníh by barvy na plátně asi úplně nerozmazal ;) oslepnutí byl mimojiné záměr (a asi taky zapůsobilo, že jsem si dnes vzpomněla na kauzu methanol :D )

ne, to nejde...chybí mi na to slova...

Alenakar, když jsem to dopsala, říkala jsem si, kdo se ozve a bude brojit proti banalitě gramatických rýmů :D Já vím...

Alenakar, když jsem to dopsala, říkala jsem si, kdo se ozve a bude brojit proti banalitě gramatických rýmů :D Já vím...

Radovane, díky, občas si musím připomenout, že mi lidi nevidí do hlavy a bez kontextu to může vypadat nesmyslně, je fakt, že když báseň chápe jen autor, tak trochu pozbývá smyslu...zapracuju na tom :)

Safi, zvukomalebné bez stínů se ti nelíbí? jak to tam šumý v té hlavě :) s posledním dvouverším mě baví to trochu celé rozhodit, hlavně ten rytmus, ale vezmu si to k srdci! Díky!

Frku, logiku to má právě v tom, že ve tmě stíny vidět nejsou :) a souhlas, že první strofa je slabší, až dětsky jednoduchá, trochu úmyslně má vyjádřit tu tíhu něčeho, co už tu bylo tolikrát a zase je třeba proti tomu bojovat.. Každopádně děkuju! :)

jak výstižné! stručně, jasně, jak šíp přímo do středu...TIP!

ano, lékárenské kapátko mě vyloženě pobavilo :D

to mě těší, říkala jsem si, jestli už to není moc lítostivé :D

Trychtýř, Kamamuro, trychtýř to je ;)

Děkuji..

jaj hrubka, omluvám se :)

Tomu úplně nerozumím...upřímně já nad tím nějak extra nepřemýšlím, nejsem básník, jen plivu na papír, co zrovna mám v sobě. tak můžu působit i monotematicky, ale to bude asi tím, že kdy je mi dobře, tak nemám co psát :D ale jsem ráda za konstruktivní kritiku, líbilo by se mi někam se posunout, i když jsem si vědomá svojí zbrklosti..

Litarts dekuji, vezmu si k srdci. Jestli správně chápu tak je to spíš popík než Vivaldi, že? :)

Ach...vřelé díky za tu supernovu

jak jen vidět její zář, když bloudím tmou?

Když svázaná jsem smutkem bez okovů

a ty hladit chceš mě dlaní kamennou.

Ach...rozběhni se vštříc mým démonům

uhlíky tě nespálí, už vychladly

připraven buď čelit ticha přívalům

a šedi květů, co mi uvadly.

Ach....tvář tvou znám jak svoji vlastní

poznávám, jak do dveří mi kopeš.

Tak tu hvězdnou záři zase zhasni

beztak další lež mi přes práh neseš.

Ach...puknul kámen vprostřed pláně spálené

a bot tvých stopy dávno v sněhu ztracené.

Achhh.....jsem poctěna! takže dialog....dobrá tedy... ;)

Achhh.....jsem poctěna! takže dialog....dobrá tedy... ;)

Achhh.....jsem poctěna! takže dialog....dobrá tedy... ;)

Safiáne, děkuji, pláče bylo dost, teď jsem se konečně naštvala :D

Alenakar, jen studuj, jsem zvědavá na rozbor :D

Kamamuro děkuji!

Radovane, možná jisté znaky ADHD a bipolarity způsobily ten konečný rozpor. On to ani rozpor není, to je holt ženská duše, hromy blesky, žal i naděje... Jak to přišlo, tak to píšu :) Ale děkuji za tip i komentář!

tak to su ráda :) když je dobrá inspirace.. děkuji za přečtení a přeji krásný den

a nenapsal už dávno něco takvého Jára Cimrman?? :D

To je tak, když první chlap, který jí konečně doopravdy naslouchá, je její terapeut...Hodně smutné...Ale to vyústění se mi moc líbí, dává to tomu trochu nadsázky :)

to rozhodně... :D děkuji!!

nejspíš nespíš

zdřímneš dřív než

řekne "Š" švec

:)

tohle mě baví!! Díky *

To jsem moc ráda, že to zapůsobilo, jak mělo.  Patos mám ráda, když se jím neplýtvá, ale je možné, že už sama nepoznám, kdy je to moc :) Děkuji za přečtení i tip!! ***

Ješito Ješito, už to máš ušito!! :D

Jaj Kočkodane, bránice je v pohybu, děkuju :D Překlady pomáhají, to máš recht! A bílý už pít nebudu, slibuju ***

(jen dodatek: stihla jsem první dávku a chytla covid...ale mám natolik mírný průběh, že si říkám, díky za tu jednu...protože já sice nevím, jak bych na tom byla bez té jedné vakcíny, nejsem ohrožená skupina, nemám žádný rizikový faktor, ale...už se nikdy nedozvím, jestli bych měla nebo neměla lehký průběh i tak, ale jak říkám, jsem ráda, že jsem se rozhodla, jak jsem se rozhodla...)

Já jsem se několikrát přesvědčila o tom, že mnozí takové diskuze neunesou. Já ráda diskutuji, snad pro mou přirozenou touhu najít pravdu nebo aspoň zlatý střed, nějaký bod na kterém se můžeme shodnout... Ale už několikrát se mi stalo, že jsem svými otázkami někoho vytočila doběla :D Tak nevím, zda se zapojovat :D Každopádně já jsem byla zprvu proti, ne tak, že bych šla demonstrovat bez roušky, spíš jsem si chtěla zachovat vlastní svobodu rozhodnout o svém zdraví. Nutno ale dodat, že jsem žila na vesnici a nepracovala mezi lidmi, šlo to tak dva roky. Pak přislo stěhování, nové koníčky, nové zaměstnání, testovala jsem se co týden. A ve chvíli, kdy bylo jasné, že pokud se nenechám očkovat, tak nebudu moct dělat nic, jsem to vzdala. Zkrátka nakonec převážila ta "pro" a na očkování jsem šla.... Co mi na tom všem vadí je ta skrytá povinnost, ta iluze svobody, která nám je předhazována. Je to skoro ponižující poslouchat lži o tom, jak se můžeme svobodně rozhodnout, když to tak vlastně vůbec není... Ale nechám-li stranou politiku a způsob, jakým nás do očkování nutí, tak musím uznat, že věc se vleče tak dlouho a tak zoufale se nelepší, že to očkování asi stojí za to zkusit, protože takhle se žít nedá a nic jiného už nefunguje, nijak se to nelepší...

Tak a teď jak ten poslední verš chápat... Přikláním se k výkladu uheráku jako uherského roku, protože tam je možnost, že ti dala víckrát než jen jednou a ještě za štangli salámu :D Vtipné ale i trochu smutné..

Děkuji děkuji, mistrovi se těžko vyrovnám, i když sní se o tom hezky....Tentokrát o narušeném rytmu vím a po dlouhé úvaze jsem se rozhodla jej zatím nechat jak je, asi to musí dozrát.. Ale určitě se k tomu vrátím časem, až si to trochu "sedne" a napadne mě něco lepšího. Musím říct, že sonety jsou mým (možná příliš ambiciózním) cílem a zatím se asi jen hledám a zkouším (vždyť ještě ani nevím, kdo jsem :D )...

uff, to se mi ulevilo :)

Nejsem dostatečně vzdělaná v oboru a s haiku jsem se seznámila až zde a nevím, moc mi to jako útvar neříká. Ale když koukám na tohle konkrétně, tak si říkám, jak by bylo krásné jít po městě a místo reklamních sloganů číst něco takového...na zastávkách mhd, v tmavých podchodech, na sloupech veřejného osvětlení...Těch pár slov, která poskládaná dohromady říkají mnoho - právě tolik, nakolik se nad nimi člověk zamyslí...Jak by město znělo tou hudbou slov, poezie...Třeba by se někdo zastavil a pousmál a dál šel o starost lehčí, nebo o myšlenku bohatší...

Je to takové něžné pohlazení...

Ze života:

On: "Prosímtě ukliď si tady ten bordel!"

Ona: "Holky, balíme!"

:D

Tak třeba už to má v hlavě srovnané - víš jak, s věkem přichází moudrost :)

Tip už jen za název :D A ta hříčka je prostě paráda!!! Právě jsi mi daroval úsměv od ucha k uchu ***

Ano, naznačila jsem, že podle mě máme něco společného, tím ti nijak nechci brát tvou odlišnost, o níž není pochyb :) Bylo to spíš takového konejšivé přátelské "já ti rozumím", někdy to člověku dodá sil... Díky za přečtení i za odkaz, přečtu si ráda!

Jistě, téma je natolik obsáhlé, že na to by nestačilo jedno století.... Mluvila jsem o tomto konkrétním příběhu, nikoliv o tématu samotném...Sama jsem nakousla stejné téma v Deseti posledních, ale jak říkám, jen nakousla, i proto mě toto dílko zaujalo a působí na mě dost silně a až vybízí k otázce - co se stalo předtím? Je to jen moje zvědavost :)

To je možné...na mě to spíš působí jako takový výkřik zoufalství, je to hodně působivé...To ale neber jako kritiku, moc se mi to líbí i tak!

wow....tak tohle je hoooodně silné...snad proto, že chápu...putuje rovnou do oblíbených...taky mám svou diagnózu a vím, co je přemíra emocí a jaké to je, když se s nima musíš učit nějak nakládat...ještěže máme tu poezii :) Trochu to pomáhá.... Každopádně myslím, že máme spoustu společného *

Ač klasické téma ztracené lásky, svou formou je to neotřelé, líbí se mi náznak "refrénu" v prvních dvou slokách, rozhodně bych ho neopouštěla "je po všem" parafrázované na konci každé sloky, by vůbec neznělo špatně. Ale samozřejmě jen sděluji mé pocity, nejsem profík, takže se nesnažím do toho nějak zásadně kecat :) Každopádně to působí!

Měly bychom založit klub "poezie pro týrané"...Téma stále aktuální a bohužel "nadčasové".... Co se týká básně jako takové, tak by se na tom podle mě dalo zapracovat líp, trochu to rozvést, co tomu předcházelo, je to spíš takový konec a škoda, že to nemá i začátek, byl by to jistě zajímavý příběh...

Dobra prace, holka!! Jen potvrzujes, ze stesti preje pripravenym. Takovy "kluky" co ti nacpou do hlavy spravny a pohotovy reakce by mela mit k ruce kazda zena! Nebo minimalne ten nuz :) fuj, ulevilo se mi za tebe!! 

och....taky se mi to pozitivní myšlení někdy takhle zvhne... Zajímavé, hluboké, ta postupná proměna je fascinující... trochu mi to připomíná když si řeknu "budu psát o kytičkách" a pak mě jako první napadne "v bahně květy tlí" :D

přesně tak...a ve spoustě případů si o tu pomoc neumí říct, okolí nic netuší, stud je silnější než strach... vím, není to zrovna pozitivní message, ale třeba doputuje k někomu, komu dá ten pomyslnej kopanec... ***

koukám, že sebevědomí chrání i před vedlejšími účinky vakcíny :D

"Dým ten" beru a souhlasím, ale na stíny davu mi nesahej, já je úplně vidím :D

tož šlo by, asi už je takhle moc zpřeházený slovosled :)

krásné vyznání... a před babičkou smekám...*

Prším si k růžím

na trny navlékám

dnes zemi sloužím

a před ní poklekám.

Zeleň tvou zaleju

a sebe ztratím

až v zemi zetleju

k nebi se vrátím.

Ach podzime, podzime, co nám to děláš... To je samá přeháňka :D

Jinak Kamamuro, krásné to je, dýchá z toho nostalgie, snad i sentiment.... Dej vědět, jestli přišla! Taková setkání po letech bývají...inspirativní ;)

tak tohle je slušná schíza... A kdo to celé poctivě přečte, ten dostane odměnu? :D

Nési divný, já taky miluju déšť :) Jsem ráda, že se líbilo. Poznámku beru na vědomí, ale to by mi nevycházely slabiky do rytmu ;)

básník-buran je dobrý oxymorón :) Tos mě pobavil! Jen poslednímu verši se mi nechce věřit, takhle skrývat romantickou duši, ale kuš ;)

Brr až klaustrofobní...Dobře napsané, sugestivně!

Já si taky nemyslím, že by byl nekvalitní nebo banální, chtěla jsem to zkusit bez něho, ano, spíš cvičně, ale asi je správně nějaký kompromis, uvidíme. Zatím si tak hraju a učím se :)

Paráda! Vzala bych to jako životní credo :D

Krátké ale jde to rovnou na střed. Po prvním verši vyvstane otázka, zda je to chyba nebo úmysl, ale pak si člověk, řekne, co na tom záleží, zní to úžasně tragikomicky právě tak, jak to je :)

Tak já kdybych si dala 8 piv tak ležím pod stolem a tužkou se ani na papír netrefím :D Tož klobouk dolů :)

Kdyby jen hleděla...Ona mi do toho kecá, potvora :)

Pak to splnilo svůj účel...

Pro mě škoda, že to není trochu učesané (ale to je subjektivní, já tíhnu k vázaným veršům a nějakému řádu). Začátek mě zaujal, pak jsem se trochu ztrácela, konec zase srozumitelnější, dýchne takovým klidem. Moc se mi líbí verše "den za dnem kutálí se v klubkách, co osud vzteky na cáry rozcupoval".

Tohle je přímo ze života :D

Kamamura:

Jako o život? Ano... A jestli zápasím? Já se sakra biju! Bylo mi doporučeno vytvořit si nějaký ventil a umění (ač v zárodku) je momentálně to, co mi pomáhá nejvíc...Takže to ze sebe sypu a nestačím se divit. Vždycky si říkám "už je líp" a pak si přečtu nový výtvor a zjistím, že ještě ne.. Ale nevadí, nevzdávám to a sama jsem zvědavá, jestli to vyhraju....

Díky za tvá slova... ***

file:///C:/Users/Stellina/Desktop/P1140663.jpg

Kamamura:

Jako o život? Ano... A jestli zápasím? Já se sakra biju! Bylo mi doporučeno vytvořit si nějaký ventil a umění (ač v zárodku) je momentálně to, co mi pomáhá nejvíc... Takže to ze sebe sypu a sama jsem zvědavá, kam až to dojde... Vždycky si říkám "už je líp" a pak si přečtu nový výtvor a zjistím, že ještě ne. Ale nevadí. Nevzdávám to a sama jsem zvědavá, jestli to vyhraju...

Díky za tvá slova... ***

Díky:) Dlouhá léta jsem četla v jiném jazyce, takže spíš tu češtinu oprašuju, ale rozhodně to nevzdám, navíc s takovou podporou tady!

Janino, děkuji, zdá se, že jsi závěr pochopila správně :) Děkuji za přečtení*

tak spíš "off" ne? Toxic love jak vyšitá....

Mně už došly štupovací nitě

tak jsem ho nechala na charitě... :D

Ať ti ubrus ještě dlouho slouží! Krásné a nápadité!

a mně se to zrovna líbí, že to nejde číst. Je to hektické jako horečkový sen, úplně mě to vtáhlo do té atmosféry zmatení a doteků...a je sranda to číst i s těmi "br br", dá to příběhu trochu třesavky :) Jinak by mě dost zajímalo, jak něco takového vznikne...

vím vím, ale říkala jsem si, že mi to odpustíte...takže taky bez smajlíka...díky!

Musím přiznat, že to byl úmysl...

Iveto děkuju, to mě těší!

Venco, tak nějak.... někdy ani sama nevím jestli jsem snem, nebo tím, kdo sní...

Rhodos: kujuuu

Alenakar: no a pak se v tom má jeden vyznat, že... :D

Kamamura: pravdu máš, ale stejně mě vždycky spolehlivě nas... :D Díky za pochvalu!*

chlámu se jak prdlá :D díky!

super! z banálních slov hluboký obsah - tleskám!

Pobavilo! Osobité! Super!

Moc se mi to líbí, takové smířlivé, až prorocké :) Jen poslední verš by se mi víc líbil jako "možná nakonec si odpustím", ale to je jen můj subjektivní nápad, snad proto, že nakonec si každý musíme odpustit sám. Významově by se vlastně nic nezměnilo, když píšeš o "tvých vinách" a rým by tak byl kompletní...Ale já jsem jen amatér a mám ráda, když se to hezky rýmuje :) Každopádně moc krásné a rozhodně by mě potěšilo pokračování!