Písmák Neteskni, vole
Jsem ten nejhezčí terorista v Olomouci,
vidím, jak se vaše krky rdousí
navzájem vy sračky
a kočky
!!!!
To na co si tu hrajete
včetně mě obvykle
není umění
ne a ne a ne.
Snobci
Na kopci stáli snobci.
Spínaly ruce k pánu otci
že nemají co dělat
Díval jsem se jak ti otroci
In
Ještě pořád se necítím dost pln
ještě se mi zdá,
že vln,
nepřišlo dost vysokých
bimbací hodiny odb?ly
Kdybych jenom věděl,
proč jsem tam seděl
a hleděl
tak bych tam nešel
2 days
Ještě dva dny,
ještě dva dny
a bude to snadný
ještě dva dny,
Myslím si
Že nejsi vykradená,
Že nejsi poblouzněná,
Že nejsi ztotožněná,
Že ne.
Renata,třeba,název,ježiši!
Ve tváři máš napsáno
Já nevím,
Mám vyhráno,
Jsi zmatená.
TEPLOMĚR
Slovo vzalo slovo,
Tys neřekla nic, já mel do zdi,
sny
Pak jsi křikla OHO,
ANETA
Aneto, máš upně suprovy jméno.
Máš takovou kouzelnou bradu,
máš tělo, máš vlasy, bych si nastříhal.
Aneto, to je naprosto
čtvrteční zabaldění
Jak mám vědět,
jestli se mi
líbí ten stav utrpení.
Jak mám sedět,
páteční rozeštvanost
Se zlobím,
že mám právo
a rozbím,
co se mi zachce,
pan
Myslím,
že třebaže jste měl obrovské břicho a podivné mravy,
že jste nebyl oblíbený,
že jste měl pořád docela zajímavý život,
sníh
Až někoho zabiješ
přežiješ jeho smrt.
Miluju Tě miláčku, nerozumím tomu,
že jsi nahá, že jsi nahá,
Jen kost
Ziskuchtivý Polobůh křičel dívkám ve vlasech. Bylo odpoledne, slunce hřálo a víc, nežli svítilo, jen barvilo, což bylo příjemné pro oči. Ty si nemohly ztěžovat. Šest či sedm dívek kráčelo po cestě a o jejich věku se dá říct pouze, že byl ještě nízký.
CHH
Slepé rameno řeky bylo považováno za místo vhodné kulovení ryb zrozených kvyuzení. Rybář – udič – labužník si svou rozkládací židličku umístil mezi ty široké buky a veselé olše, vmístech, kde vodu rozhýbe snad jen vítr.
Očekával, že do šesti do rána bude mít vše, co hořčice večer obohatí. Letní lovy jsou zvláštní svou úrodností, někdy se skutečně podaří během dvou hodin nalovit ryb, že by se ztoho najedla nemocnice.
Jan
Byl úplněk a svátek měl Jan. Kraj byl ke kráse vychován a Honzík slavil svůj šestnáctý svátek, za svých sedmnáct let. Vútulku, vzeleni, mohutných stromech Kroměřížského kraje, se rozezníval chorál noci Svatojánské.
Sem Olomoučtí gymnazisté vyrazili na svůj školní výlet, aby si oslavili jeden znáročnějších roků své docházky.
Emp
Časné ráno probouzelo krajinu. Mezi dvěma rybníky projížděl na kole starý muž. Byl zesláblý cestou. Na zádech ohromný batoh a ztoho vyčuhovaly udice – pruty snad vlastnoručně vyráběné.
Podobnost nevhodná
Jeda krysa na myši,
nad ni se povýší,
potkan rudé barvy.
Vyskakuje si
Rybičky
Starý rybář rozepnul svůj plášť a hleděl vzhůru. Tam totiž, tam to bylo jiné. Vyšplhal po stromu a vážně. Vážně, dokola bylo mnoho stromů a šero nikde.