Písmák Zklamání
Zklamání
Čekala jsem že přijdeš
přijdeš a přineseš vzpomínku
dveře však mlčí
Duhová kulička
Můj světe, duhová kuličko ztracená kdesi na louce dětství, soužím se pro tebe, pro tvé dávno zašlé barvy, pro tvou oprýskanost.
Světe, na tvé tváři, pod nánosy prachu a špíny stále hledám ty barvy duhy, snad jsou tam někde ukryté, sloupávám vrstvu po vrstvě a doufám…. , první, druhá, tisící, snad pod ní najdu tebe.
Ponořená do vzpomínek umírám pod tíhou představ o tvé kráse, o životě a smrti, pohádky o budoucnosti ztrácejí přitažlivost, jen ševelivý větřík kdesi vkorunách stromů, kde jsou ukryta jen prázdná hnízda ptáků, vypráví o ztracené bájné fantazii…- Sny o vzdušných zámcích, kde vládne láska a spravedlivost, kde duše nacházejí pokoj a občerstvení, vyprahlé po pozemské pouti, kde radost tryská i znitra skal, kde vládne moudrý, svatý král…; tyto sny uzamykám na sedm západů do pohádkových knížek, kam patří, aby neděsily tebe a ty ses přede mnou více neukrýval.
Prostor
Prostor
Vzývám Tvé jméno
v hlubinách své duše
a srázech svého srdce
Hadrova panenka
Hadrová panenka
pohozená po polici
tou jsem
kdo mě pochová