Písmák | 05.06.2000 00:00 | K dílu: | Mišpule |
| Bylo tam moc príma, a myslím si, že ty konkrétně jsi byl asi v minulém životě sluníčko... | ||
| 07.06.2000 00:00 | K dílu: | Mišpule |
| Po obsahové stránce se jedná o zcela osobitou výpověď básníkova nitra. Stáváme se takto průvodci v jeho dětských krůčcích až do neodkladné dospělosti. Autor je pověstný svými okouzlující básnickými obraty, jakož i fantazií, jakož i duší romantického snílka, atd. Ani zde nenechává čtenáře napospas momentu zklamaného očekávání: metafory jako např. „nad hlavou mi blesky pláčou“, „z nebe prší deště kuliček“ jsou toho důkazem. Za zvláště zdařilé je možné rovněž považovat autostylizaci básníka v hliněnou kuličku. Skrytou symboliku nalezneme v přirovnání „jsem jako Golem…“ i v metafoře „jsem hliněnou kuličkou…“. Básník se cítí v lásce bezcenný (“prach, malá hliněná kulička, jež čeká na objevení tou pravou“) a zároveň je neohrabaným Golemem, umělým člověkem, který se o to více cítí nepatřičně, ježto je uvězněn (ve skleníku - tedy křehké ale zraňující vězení) stejně jako básníkova duše. Po formální stránce se autor nechal inspirovat volným veršem (k tétož volbě mu lze pouze blahopřát) a ich-formou, kterou v závěru básně v gradující pointě mění v dialog, aby vzápětí wir-formou podtrhnul klimax i pozitivní východisko celého básnického díla. Teď vážně: moc hezké a poetické… P.S. Sama chodím parkem a nad hlavou slunce se mi směje, brodím se mokrou travou a hledám malou hliněnou kuličku… | ||
| 31.05.2000 00:00 | K dílu: | Mišpule |
| Klárko, epiteton constans je básnický přívlastek, který zdůrazňuje stálou vlastnost. Je dán víceméně konvencí (např. pletky - napadne mě celkem automaticky milostné; modré nebe; hladká kůže apod.), jedná se o poměrně obvyklé spojení subjektu s atributem. | ||
| 31.05.2000 00:00 | K dílu: | Mišpule |
| Milý Lyryku, už jsem napsala, že je čistě věcí autora, jak své pocity zpracuje a jaké prostředky použije. Je to jeho výsostné právo. Kontextové metafory samozřejmě existují, ale měly by být z kontextu zjevné, i když po tvém doplnění si myslím, že o nich mluvíš zcela na místě. Nebyla to z mé strany výtka vůči autorce, pouze jsem se pokusila o "kritiku", která vždy bude subjektivní. To neznamená, že bych báseň považovala za špatnou (to bych si ani až na malé výjimky nedovololila říct o žádné z publikovaných na Písmáku). Napsala jsem, že je to podle mě autentická zpověď srdíčka, co jsi vlastně sám potvrdil. To, že tam kontextové metafory nevidím, ale neznamená, že tam nejsou, ale bez znalosti kontextu u tak osobní lyriky nemusí být třeba všem zjevné. | ||
| 31.05.2000 00:00 | K dílu: | Mišpule |
| Milá Sonatino, trochu se chci zastat předchozí zmínce o volném verši. Ten vznikl jako reakce básníků na strnulé verše, které neumožňovaly vyjádřit nové pocity a jejich nové cítění a vidění světa, tedy proto, že obsah jejich básní se spoustou nových nápadů a myšlenek by byl spoutaný. U volného verše se tedy předpokládá hlubší obsahové zpracování. Na druhou stranu je těžké říct, kdy je obsah dostatečně hluboký, a kdy to ještě nestačí. To je (tedy aspoň podle mě) čistě licence autora, protože jedině autor ví přesně, co se za kterou metaforou či jiným výrazovým prostředkem skrývá. Ve své básni používáš několikrát epiteton constans: „milostné pletky, pevný směr, apod.“. Chybí mi tady ale trochu originality, pozor na klišé. Celkově to na mě působí jako autenticky zachycená zpověď stavu duše vystavěná na zkratce, takřka bez využití básnických výrazových prostředků. Možná to měl na mysli můj předkritik, když hledal hlubší obsah. Naopak jako zdařilé se mi jeví: „k spánku zvou vavříny..“. | ||
| 09.06.2000 00:00 | K dílu: Nešahejte na hvězdičky | Mišpule |
| Dědouchu, myšlenka Miroslawka mi není vůbec cizí. Ono zmíněné prohlášení jsem již zkusmo provolávala z lodžie 2. patra nejmenovaného olomouckého sídliště. Pro větší názornost jsem se jala zhotoviti transparent, ovšem vše bylo zkaleno faktem, že pod okny je pískoviště, děti sice radostně souhlasily, v předtuše, že budou jistě odměněny nějakým pasmlskem (jako tomu na podobných akcích bývá), leč podpisovým právem dosud nedisponují... Nevadí, zítra vyrazím do ulic. O průběhu celé akce budu informovat Majku Ošťádalovou (zpravodajka televize Nova pro tento region)... | ||
| 27.05.2000 00:00 | K dílu: Nešahejte na hvězdičky | Mišpule |
| SOUHLASÍM S GALOU !!! Myslím, že se nejedná o žádné unáhlené reakce, aspoň z jeho strany ne. Aréna - to je "prostor pro zápasy, závody" (definice SSČ), takže místo, kde je možnost se regulérně ozvat. Taky schvaluju, že se ozval teď, protože když počká 14 dní, napíšou mu někteří co mě, že řeším věci, které se už řešily nějakou dobu, takže proč to vlastně píše až teď. Taky nechápu tu prosbu, aby své audítko mazal. Bojíte se snad, že si to někdo přečte a bude souhlasit? Jestliže se už někteří rozhodli pro tato pravidla, musí počítat s tím, že se ostatní budou chtít zapojit. Dokonce jsem se naivně domnívala, že to snad bude vyvolené zajímat. Jeho návrh se mi zdá jako chválihodná snaha, upozornit na problémy, které z toho můžou vyplynout. Pokud by byla snaha ze strany "vyvolených" o věcech skutečně diskutovat, spíš bych čekala, že se s ním budete chtít pobavit a zkonfrontovat společně možné nápady. A odpověď ? "Rychle to smaž, protože pokud z toho budou problémy (že si chce někdo hrát na něco, co není, tedy na cenzora), bude to tvoje vina, protože jsi nesmazal audítko..." Doporučuju místo energie vložené do doporučování psaní či nepsaní audítek, nebát se ostatních návrhů... Protože o nic jiného zřejmě Galovi ani nešlo. Nedeklamoval, že ho nikdo nesmí kritizovat, ani že odchází, protože ho někdo urazil či nechápe, takže myslím, že ho nikdo ke klidu vyzývat nemusí. Mě připadá docela klidný. I já vás mám ráda... | ||
| 23.05.2000 00:00 | K dílu: | Mišpule |
| Jediný, kdo se tady vydělil a "skupinkoval" byl právě Bříza... | ||
| 31.05.2000 00:00 | K dílu: | Mišpule |
| Autor se chtěl pravděpodobně tímto literárním střípkem kriticky vypořádat s naší nelehkou a všeobecně známou tíživou ekonomickou situací. Při volbě výrazových prostředků, výběrů samotného lexika prokázal znalost věci. Je tedy zcela nepochybné, že ekonomická terminologie mu není zcela cizí. Po výrazové stránce využil du-formu, kterou zakomponoval (až na malou výjimku) do střídavých rýmů. Pravdou zůstává, že někde bychom našli rýmy malinko kostrbaté (např. ivestice - lince, nápady - na hlady). Takovou malou autorovou libůstkou je pravděpodobně tvorba neologismů, i zde najdeme nové půvabné slovíčko "prachotrysk" a za lingvistickou obec doufám, že se brzy protlačí z nehostinné jazykové periferie do SSČ. Z některých básnických obratů je zřejmé, že autorem je muž a ve svém díle se patrně obrací také výhradně k mužům (viz. 2. sloka), protože ženě kupříkladu takový samopal mnoho neřekne. Vzhledem k autorově předchozí tvorbě je zde čtenář ochucen o celou řadu neuvěřitelných metafor, přirovnání, básnických přívlastků apod. Zde jde ale patrně autorovi o něco zcela jiného - Varovat před unáhlenými spekulacemi (patrně byl sám drobným střádadem v některé z Kampeliček). A to je úkol jistě záslužný, proto zde můžeme s lehkou myslí přehlédnout občasné prohřešky v počtu slabik či neučesaných rýmech. | ||
| 31.05.2000 00:00 | K dílu: Dravec a sokolník | Mišpule |
| Po formální stránce působí autorčina báseň jako lehké pravidelné veršování, až na malé výjimky dodržuje striktně rytmus, pravidelně používá střídavý rým. Báseň trochu připomíná dětské říkanky, lidovou poezii, možná trochu Erbena. Začátek 1. sloky evokuje jakoby vstup do nějaké pohádky, snu. Na pozadí takřka pohádkového příběhu se skrývá hlubší obsah, touha člověka po volnosti a po svobodě (volný jako pták), možná také jeho možnosti rozletu. Je důležité vybrat si správný cíl, protože jinak je veškeré toužení a snažení marné. Originální mi připadají první tři verše, opravdu hezké uvození příběhu. V poslední sloce by možná rytmově více sedělo "a snad i padla tma - a pustil sokola", ale to je čistě můj pocit. Připomíná mi to opravdu pohádkový příběh a ty já ráda... | ||
| 26.04.2000 00:00 | K dílu: | Mišpule |
| Myslím, že tahle báseň by byla pro kritiky (hledající sémantický význam slova) pravou lahůdkou. Již název této básně značí, že se autor patrně chce vypořádat s pravou "jarní" tematikou, tedy tematikou milostnou. Ale jak je již u tohoto autora zvykem, nejedná se pouze o jakousi zpověď osamocené dušičky, nýbrž zdánlivě otřepané téma zde vykukuje ve zcela novém kabátě. Za zvláště zdařilou metaforu je možné zcela jistě pokládat básnický obrat "kytara o třech strunách či židlička se stejným počtem noh". Tato číslovka se zde neocitla jistě pouze náhodou, básník zde chce připomenout, že nikdo z nás není dokonalý, ale to neznamená, že by byl snad bezcenný. Ovšem nabízí se zde ještě jedna interpretace, z hlediska psychologicko - filozofického: pak by se jednalo o symbol připomínající rodinu (dvojka je běžné označení pro pár, ale tři - to je zde chápáno jako symbolika rodina). Je tedy možné, že je to současně němý výkřik básníkův v touze po vlastní rodině...(nebo chceme-li hledání vlastní smysluplné identity). Báseň je tedy bezesporu zdařilým pokusem podat mladému čtenáři zdánlivě známé téma zcela jiným, netradičním způsobem. Za čtenářskou obec přejeme mladému autorovi hlavu plnou nápadů, stále tak citlivé srdíčko a ostrý brk... A teď vážně: moc se mi to líbí, je to citlivé a něžné. Jak tě tak trochu znám, myslím, že někde v tvém okolí je jistě nějaká dušička, která čeká jen až ji k tomu svému osamělému vpustíš. Záleží jen na tobě... Doufám, že jsi zdárně překonal moje plácání, ale to víš, jarní únava nechodí jen po horách...(A mimo to mě to fakt baví.) Těším se na další dílka! (TIP) | ||
| 26.04.2000 00:00 | K dílu: | Mišpule |
| Perfektní, obsahově i po formální stránce... TIP | ||
| 26.04.2000 00:00 | K dílu: Kouzelná jarní víla | Mišpule |
| Nádhera ! Lyrik je spíš cynik... Víly a proradné ? Závidím Azalínku té víle, která kolem tebe lehce tančí a občas tě letmo políbí (jak už to múza dělávají) na čelo...Skoro sem se jako víla chviličku cítila. Moc něžné a krásné. TIP (za potěšení dušičky). | ||
| 26.04.2000 00:00 | K dílu: | Mišpule |
| Každý máme nějaké ty vlastní růže, které nás občas píchnou trnem, ale přesto by bez nich byl život šedivější... Souhlasím s Bambulkou, "učiň svou planetu a svůj svět také tak krásným!" Jen na tobě záleží budou-li tam nějaké růže a co s nimi uděláš... Krásné! | ||
| 26.04.2000 00:00 | K dílu: | Mišpule |
| Nádherně si umíš hrát se slovy, jsem tvoje ctitelka (tajná), pamatuješ? Pohladilo mě to u srdíčka, zasloužíš si TIP. | ||
| 31.05.2000 00:00 | K dílu: Píseň o žížale | Mišpule |
| Autor nazval své dílo "Píseň... ". V tomto případě je název asi zcela na místě. O písňové podobě zpracování svědčí změna délky koncových vokálů (evokuje to tak lidovou píseň typu lalalá) i opakující se některé verše (refrén). Svým zpracováním při čtení skutečně evokuje písňový text, škoda že tu není slyšet melodie. Po formální stránce zpracování je zřejmé, že si autor s textem pohrával: využívá např. vnitřní rým (zvuková shoda slabik uprotřed verše) - "pa-da-la"; dále je zde epiforický rým (rýmování slova jím samým) - "padalá"; tirádový rým (spojení několika po sebě následujích veršů jedním rýmem) - "probralá - žížalá - zpívalá - pomalá atd." je zde také aliterace (opakování shodných hlásek většinou na začátcích slov) - "p"; využívá anafory (opakování slov na začátku verše) - např. "ze stolů, pomalá". Po obsahové stránce se jedná o nenáročný epický text (a myslím si, že autorovi asi o nějakou hlouku díla ani nešlo), spíše chtěl pobavit, a to se mu myslím podařilo. Líbí... | ||
| 05.03.2000 00:00 | K dílu: S.O.S. | Mišpule |
|
Zvláštní metaforka, pěkné. P.S. Kakao mám ráda... |
||
| 05.03.2000 00:00 | K dílu: | Mišpule |
| Máš velkou pravdu Břízo, přesto je to začátek (pro mnohé skutečně, pro jiné začátek konce). Stačí si vybrat. Jde komunikovat "s" i "bez", ale záleží ná každém zvlášť. Pro mnohé je totiž varianta komunikace pouze "s" velmi přitažlivá, právě pro tu zbabělou anonymitu. Proč se snažit komunikovat s někým, kdo mě zná? Je mnohem jednodušší hrát divadýlko přes dopisování. Nelíbí se mi člověk, který dýchá kyslík vedle mě? Chtít se s ním bavit, znamená nejen brát, ale třeba i dávat, podržet ho, když je mu blbě apod... Je jednodušší komunikovat pouze přes internet, inzerátem si třeba najít opuštenou duši a hrát chápavého utěšitele duší. Je to pouze lidma, internet "kurva" (a promiň ten výraz, pouze cituju) není. | ||
| 05.03.2000 00:00 | K dílu: Láska je věda... | Mišpule |
|
Souhlasím, že se jedná o vědu, pravděpodobně trošku společnou s chemií, protože i zde probíhají určité chemické reakce. Na druhou stranu zde ovšem nikdy výsledek pokusu není dopředu znám a ani nikdy nedopadne stejně, čili se jedná se o vědu nezměřitelnou, tedy spíše maloučko spekulativní. Možná "pavědu". Spoléhat na ni a věřit v trvalý a dostatečně uspokojivý úspěch tohoto pokusu je asi stejně pošetilé, jako chtít najít kámen mudrců či elixír života. Nicméně touha po ní je stejně lákává a vzrušující. Moc hezké, Bibšo. (TIP.) Azalínovi: Cynické, leč dosti pravdivé. Budiž pro nás útěchou, že není světě cynik ten, který by se zavděčil lidem všem. |
||
| 05.03.2000 00:00 | K dílu: ONA TRAMVAJ | Mišpule |
|
Azalínku, báječné ! Je to tak, že člověk si mnohdy ani neuvědomí, jaké má dary od života. Zní to jako fráze, když řekneš, že jsi bohatý protože chodíš, vidíš, slyšíš..., ale je to holý fakt, který si vždycky v takových chvílích uvědomím. TIP. |
||
| 05.03.2000 00:00 | K dílu: | Mišpule |
|
Schůzka mezi hroby, hm... Pravděpodobně jsi ctitel romantismu, pak si stála za zapracování do básně ještě nějaká malá zříceninka. Schůzka mezi hroby, to je symbolické. Něco jako "memento mori", že ? Ovšem, moc nerozumím tomu, proč ji nakonec hledáš, ale nechceš ji najít. Pravděpodobně nějaká podvědomá vzpomínka, podvědomá obava z odpovědnosti, z reality. Tedy dle mého (ne)kritického názoru popisuješ něco, co si přeješ, ale tvé podvědomí zde působí jako rušička geopatogenních zón. Vzhůru za Freudem... Tvá báseň se také líbila, navíc dobrý tip pro schůzek chtivé. leč nemajetné, prahnoucí duše po dobrodružství. Toho je na nřbitově asi dost, a navíc se zde neplatí vstupné. |
||
| 05.03.2000 00:00 | K dílu: | Mišpule |
|
Krásná pointa. Ale ne moc ze života. Pakliže byla tato báseň myšlena vážně, nabízí se několik možných vysvětlení. Buď tu osobu nekriticky miluješ, nebo s ní nežiješ ještě moc dlouho, nebo nosíš brýle. Protože viděl jsi starší ženu po ránu? Otlačený obličej, opuchlé oči, rozčepířené vlasy, možná v nich (tu a tam) n ějaká ta natáčka... Teď už vážně...Báseň pěkná, závidím tvé dívce, protože s takovým romantikem musí být každé probouzení krásným pohlazením do nového dne... Tip, Galíčku, za to pohlazení. |
||
| 05.03.2000 00:00 | K dílu: | Mišpule |
| Opravdové, romantické, láskyplné, něžné... Normálně mi říkají stydlínek, ale když je tu taková výzva veřejně, a této nabídky dosud nikdo nevyužil, přijímám tvou nabídku Galíčku, ostatně v harému u tebe mi bylo dobře. Dej vědět!!! | ||
| 22.02.2000 00:00 | K dílu: Chybíš mi | Mišpule |
| Smutné, ale pravdivé. Stejné, jako když tě už nikdo nehledá. Myslím, že většina "písmaček" by teď ráda zavolala: " Už jsi mě našel, Azalínku..." | ||
| 22.02.2000 00:00 | K dílu: B.Ezhrané hrátky | Mišpule |
|
Skoro se mi chce souhlasit se Sarkenem, ale blíží se jaro a nakonec proč ne? Není umění hrát si s ohranými slovíčky... Je to takový malý lingvistický bonbonek (SSČ - "drobný výrobek z cukru a přísad", str. 34)...Jo, jo, jaro už je tady... |
||
| 22.02.2000 00:00 | K dílu: | Mišpule |
| Tak platí, dělat uklízečku byl vždycky můj velký dívčí sen. | ||
| 22.02.2000 00:00 | K dílu: | Mišpule |
| Milý Galo, ráda přijdu "pobejt", nebo jak mi lingvisté prostě říkáme "pobýt", ale upozorňuji tě, že mí přátelé mi soukromě říkají "sólistka" (sama nevím proč)čili to znamená, že se nepouštím do žádných větších (čili hromadných) akcí. | ||
| 22.02.2000 00:00 | K dílu: | Mišpule |
|
Milovníku dlouhého slova, je to skvělé! Ovšem ráda bych viděla TU ženu, která vypadá tak ohromně. Mám takový dojem, že se spíše jedná o ženu "v množném čísle..." Čili slovo žena je zde spíše zástupné slovo pro pojem "harém". Po básnické stránce vysoce hodnotím tvou fantazii, velké množství neuvěřitelných metafor a konec konců i bohatou fantazii, neboť jak praví chroničtí pochybovači: "Všechno je relativní..." (aneb za všechno může čas...) Jestli je tvá múza dosud imaginární, tak myslím, že tvé představě se fakt hodně podobám... |
||
| 22.02.2000 00:00 | K dílu: | Mišpule |
|
Jo, jo... Gala. Takových boulí ještě bude, ale na špatnou náladu prý pomáhá píseň do nepohody nebo komický převlek. Pěkné, zajímavé metafory i celkově nápad... (TIP) |
||
| 31.05.2000 00:00 | K dílu: | Mišpule |
| Tvoje básnička potvrzuje pravidlo, že v jednoduchosti je krása. Hodnotím nápad i lehkost jeho zpracování. | ||
| 28.11.2000 00:00 | K dílu: | Mišpule |
| Ó, krásná poezie o všedních (?) a lidských věcech. Ovšem 30 let je pouhý zlomek lidského času, takže vše krásné a nádherné máš ještě před sebou. Líbí.... (TIP) P.S. Přátelé mi říkají "Pátek"...:o))) | ||
| 25.11.2000 00:00 | K dílu: | Mišpule |
| Opravdová. TIP. | ||
| 25.11.2000 00:00 | K dílu: | Mišpule |
| Líbí... | ||
| 12.08.2000 00:00 | K dílu: | Mišpule |
| Drobná poznámečka: ohledně centra a periferie - pravděpodobně jsem se nevyjádřila zcela přesně. K popisu jazyka je možné přistupovat dvěma způsoby. Buď popis synchronní (hodnocení současného stavu jazyka - a o to jsem se snažila ve svém příspěvku, na což jsem pak upozornila) nebo diachronně - historicky (srovnávat současný stav vzhledem k minulosti). Takže JE možné volit oba způsoby - synchronní i diachronní.:-) Když už byly zmíněny Mukařovského studie, moc hezky o estetické funkci píše taky ve Studiích z estetiky (studie Estetická funkce, a estetická norma jako sociální fakty). Nevztahuje ji totiž jen na literaturu nebo jazyk, ale na umění obecně, protože tam považuje estetickou funkci za základní, bezpříznakovou funkci. K přečtení o stavu, vývoji jazyka ( atd.) spíše doporučuji pro zájemce (asi jenom Lyryka :-) )nějaké lingvistické studie. Např. Jedlička, Alois: Vývojová dynamika současné spisovné češtiny, In.: Naše řeč, roč. 51, 1969, s. 79n. Havránek, Bohuslav: Teorie spisovného jazyka, In.: Tamtéž, s. 65n. (nebo když už byl zmíněn Mukařovský) Mukařovský, Jan: Jazyk spisovný a jazyk básnický, In.: Spisovná čeština a jazyková kultura, 1932, 123n. | ||
| 07.08.2000 00:00 | K dílu: | Mišpule |
| Milý Lyryku, když už se vracíš k mému příspěvku k tématu „Nebezpečná slova“ na tomto místě, dovolím si odpovědět také zde. Snažila jsem ve svém příspěvku poukázat na to, že tzv. „seznam nebezpečných slov“, je dobrý pokus, jak zmapovat všednost v tvorbě autorů, nicméně takto vytvořený, je pouze seznamem slov vytvořených Lyrykem ( a že třeba možné hledat nebezpečná slova i jinak). Nenapsala jsem, že Lyryk uvádí, že jde o slova zakázaná. Ach ta chuť vytrhávat věci z kontextu, ta nás jednou zabije. Rovněž v tvých informacích o centru a periferii je drobná chybička. Jedná se totiž o současné zmapování stavu jazyka, jde tedy pohled synchronický, nikoliv historický. Rovněž v mém příspěvku není přímo řečeno, abys něco někde hledal… Těšitelová, Jelínek a Bečka jsou lingvisté a autoři frekvenčních slovníků. Nezabývají se tedy interpretací děl, ale matematickou lingvistikou, tj. jejich slovníky mapují celou slovní zásobu češtiny, a tu , pokud aspoň vím, autoři používají. Nebo že by na Písmáku nepsali česky? Bylo to tedy z mé strany pouze upozornění na zajímavou práci pro ty, kteří se chtějí dozvědět něco bližšího o nejoblíbenějších nebo neoblíbených slovech v češtině vůbec, bez ohledu, zda je o poezii nebo něco jiného. Nejedná se ani o literární teorii ani o historii, jde o regulérní obecnou statistiku. Zmínce, že nelze k k problematice přistupovat z pozic bohemisty nerozumím. Jednak tohle dělají lingvisté, a proč by k tomu nešlo přistupovat i z tohohle pohledu ? Rovněž zmínka, že jazyk vytvářejí autoři, není zcela pravdivý. To platí třeba v angličtině, ale o spoutání češtiny se snaží (podle mého názoru dost nešťastně) lingvisté. Nicméně jazyk se stejně vytváří přes jejich snahy sám a to díky všem uživatelům slovní zásoby. V mé citaci o originalitě se objevuje slovní spojení „přílišná snaha o originalitu“, jak jsi to ostatně ocitoval. Nicméně hned vzápětí tvrdíš, že snaha o originalitu je důležitá. To ale tvrdím i já ! (Mimochodem mým nejoblíbenějším neologismem je skutečně půvabné slůvko „prachotrysk“.) Ach ta podivná snaha vyslovit něco krátce, ta nás jednou zabije… :-) Mluvila jsem o PŘÍLIŠNÉ snaze, tedy o vytváření novotvarů, které jsou naprosto nefunkční a pouze jenom JSOU. To totiž nesvědčí o autorově originalitě, ale právě naopak. Nemá to nic společného s odmítáním pokroku a se v vstupem do Evropy už vůbec ne. (Kouzelná ukázka demagogie, Lyryku :-) ). I já se směju ortodoxním “vědcům“, kteří vymýšlejí hloupé normy pro jazyk, kterým vlastně nikdo nemluví a nebo tráví čas u studie např. „Erotický podtext v pohádce Hrnečku vař“ (ta studie fakt existuje, hrůza !!!). Stejně se směju i lidské blbosti, ale ráda diskutuji tam, kde je o čem a hlavně s kým diskutovat. Rozdílné názory (ať už si je každý obhájí nebo ne) mohou rozšířit spektrum poznání… A proč zrovna hledat nebezpečná slova jen takhle ? Když se vezme v úvahu taky žánr a věková skupina autorů, může vzniknout taky zajímavý vzorek. (Např. u milostné poezie 20- letých se to bude opakujícími se slovy jen hemžit). Vytržením z kontextu jsem měla na mysli, že jen pouhé počítání slov nemusí být úplně vypovídající . Pokud jsi nezamýšlel o své práci polemizovat, tak se omlouvám. Moje „potřeba zpochybňovat tvé výsledky“ vznikla pouze ze zájmu o tohle téma a chuti, trochu se o něj „poprat“, proč tak a ne jinak … V co nejmilejší opozici Mišpule. (taky co chceš čekat jiného od lingvistky – bohemistky… :-) ) | ||
| 06.08.2000 00:00 | K dílu: | Mišpule |
| Jenom malé doplnění: práce jistě záslužná nicméně trochu vytržená z kontextu. Tzv. "nebezpečná slova", tj. slova opakující se, totiž ještě nemusejí nutně znamenat nebezpečí. Lexikum českého jazyka se totiž obecně dělí na jazykové centrum (tj. slova frekventovaná) a slova dlící na jazykové periferii. Může se jednat o slova nová (neologismy), která mají teprve větší či menší snahu dostat se do centra (klasickou ukáznou je např. slovo "tunelovat"), nebo byla prostě z centra vyřazena (archaismy - slova zastaralá) či poetismy (různé básnické kudrlinky atd.). Podle čeho se určuje, kde příslušné slovo právě je ? Podle opakování, tzn. že slovo frekventované více ještě nemusí být nutně slovo nebezpečné (a to platí i v poezii). Na tomto principu právě pracuje matematická lingvistika a důkladný rozbor této problematiky každý najde u Marie Těšitelové (na to už ostatně upozornila Rivka), či Jelínek nebo Bečka. Z opakování a používání určitých slov (a v poezii to platí obzvlášť) se také vychází při interpretaci slov. Zkušený bohemista by měl podle užitého lexika např. poznat autora. Vždy bude platit, že některá slova budou více frekventovaná, ale pokud má být statistika nezkreslená, měla by studie také hodnotit podle tématu básně a věku autora. Opakování se nikdo nevyhne, důležité je, abychom (pokud to jde) neopakovali zbytečně, a o to šlo určitě i Lyrykovi. Naopak přílišná snaha o originalitu a vlastní neologismy může být spíše na škodu. P.S. Podle indexu opakování se určují i jednotlivé funkční styly, např.: próza - 5,4 poezie - 3,0; dětská literatura - 5,6; drama - 5,7; jazyk odborně technický - 6,2; publicistika - 4,1; vědecký styl - 6,3; hovorový styl - 6,3. Hodně štěstí v další honbě za čísly. A ještě malá poznámka na závěr, pokud jde o statistiku, nebere se v úvahu kontext... | ||
| 31.05.2000 00:00 | K dílu: | Mišpule |
| K Lyrykově kritice není mnoho co dodat. Kromě již zmíněného bych zde podotkla, že autor využil také alespoň náznakem anafory (tedy opakování stejných slov na začátku verše); "dokud - dokud, pak - pak". Ve verších s lehkostí sobě vlastní střídá autor metafory s přirovnáním tak, aby děj gradoval až do závěrečné pointy. Autorův světový názor mi rovněž není blízký...(možná) | ||