Písmák V POSLEDNÍ KŘEČI TĚLA
Vposlední křeči přemýšlí tělo,
na co zbytek síly dá.
Co by snad. Co by ještě chtělo.
Když život se již snu podobá.
V blízkosti smrti
Vblízkosti smrti,
vytrvale jak chrti
lapáme po dechu,
než ulehnem do mechu.
Jsem k smrti unaven
Jsem unaven, ksmrti unaven
a vhlavě jen jedno přání:
ať již mrtvý jsem.
Co přát si. Když za svítání
Nech spát mou skrytou bestii
Nech spát mou skrytou bestii.
Ach děvče. Co to děláš.
Když za soumraku tajně vzýváš,
mou tvář co nosím potají.
Měsíc jasně svítí
Měsíc jasně svítí
a hřbitovní kvítí,
tak krásně voní
skoro jak vloni,
ROZCESTÍ ŽIVOTA
Jsou dvě cesty, kterými může člověk jít.
Na rozcestí bude přemýšlet jakou se má dát.
Na první hrát poker , zabíjet a pít,
na druhé mít ženu a jí věrně milovat.
NAVĚKY (dekadentní)
Pod hromadou lidských lebek, kostí a čelistí
užívám si já nadlidských neřestí.
Opájen nektarem lásky a milování
ukájen smilstvem zběsilého radování.
Uprostřed samoty
Když věci nejsou,
jak chtěly by se zdát.
Když věštec ztratí
svou sílu předvídat.
Návrat v zapomnění
Miluji se s tebou paní má,
jenž ses z poháru smutku se mnou napila.
Vždy chodíš ke mne v nocích temných
a rysy tvého těla v rouších zahalených.
LYKANTROPIE
Když měsíc je kulatý,
brány vesmíru dokořán
vím, že teď přichází
síla, kterou nikdy nespoutám.
Já našel svaté....
Já k svatému řádu dal se z přesvědčení
dlouho hledal jsem a zjistil, že jiné cesty není
v samotě já tápal dlouhá léta sám
teď bratry a sestry kolem sebe mám.