Továrna na štěstí

Zapadá

Krvavá skvrna po obloze pluje.
Jak můžeš zapomenout .
Poledním žárem lásku vyznávat.
Popraskaná dlaň země.

Pane, bledý pane 3

Pane, bledý pane,
tak rád bych uvěřil, že víte, co je mít rád.

Pane, bledý pane 2

Pane, bledý pane,
popel padl na popálené ruce.
Jen jsem chtěl pohladit.

Pane, bledý pane

Pane, bledý pane.
Nikdo se nezastane semenáčku borovice, co u cesty stojí.

Hlad

"Pane, že jsem tak smělý.
Nemějte mi to za zlé, mohl bych Vás zabít .
. takhle se to přece říci nedá.

Někdy je člověku

Někdy je člověku tak trochu smutno.
Někdy by vyměnil šedavá pírka řas.
Někdy je člověku tak trochu smutno.
Odkud jsem já jenom slyšel ten hlas.

Zvoneček

Krajku posel prach.
Mosazný zvoneček na kraji stolu.
Donedávna káva v hrnku byla teplá.
Stařečku, vážně je tak těžké umírání .

Náhoda

Den za dnem utíkají dny.
Snad právě proto tenktát vymysleli čas.
Aby jsi mohl zapomenout.
Aby jsi mohl klidně spát.

Povídka

Kamennou chodbou kráčel honosný pán. Jeho oči se smějí a dlouhé vlasy se pohupují na ramenech. Za ním, ne blíže než dva kroky, snad tulák, snad hudebník, jehož tvář roznesl čas po cestách.
"Tak to je mé panství,můj hrad.

Rebel

Zavřeli ho do studené, zatuchlé kobky vězení.
Tam zapomene bouřit se proti králi.
Ajeho vládě. Prý mluvil pravdu.

Vzpomínka

Zaplakalo děvčátko nad rozbitým kolenem. On šel tenkrát kolem a bylo mu jí líto. Tak jí začal vyprávět, jak v potůčkách byli raci, jak na louce luční kvítí, tolik barev, tolik krásy, rozprostřeno, kam jen oko dohlédne. A ten motýl, květinu po květině, hladí svýma sametovýma nožkama, jen okusit a opět poodletět zase jinam.

Epitaf

Těžké hledat ideál
v tomhle divným národě,
sám sobě si nápis dal,
vytesán je na hrobě.

O novodobých strašácích

U lavice dítě stálo,
matka, nic zlého netuše:
"Že na tebe, nezbedníku,
pošlu George Bushe . "

Kašpárek

Něco se stalo, všechno se mění,
Ten kdo byl vrahem, je nyní král.
Úplně jiné věci se cení.
Jen smutný kašpárek pod trůnem stál.

Rozsudek

Já jako bych tam byl,
když jsem si v knize četl,
že odsouzen byl kat
by usekl sám sobě ruku.

Jezero

Všechno je pochybné,
všechno vrátí se Ti zpět.
Nádherná krajina měsíční,
odrazem Země, jenž naopak pustne

Zemřel, nechte ho žít

Zahrajem si na Ježíše.
Přibiji Tě ke kříži hřeby.
Snad poznáš smích, pláč z téhle výše,
než vydechneš naposledy.

Spravedlivá válka

Nemusíš se, hochu, bát
co by se ti mohlo stát
onemocníš nebo zemřeš
národ Tě bude mít rád