Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePro Tebe, Klárko
23. 04. 2004
2
0
1402
Autor
inge
Bez přátel se přece žít nedá...
Poprvé jsem Tě spatřila,
už ani nevím kde,
snad na chodbě.
Tvář zachmuřenou,
po úsměvu ani známky,
srdce zavřené snad na dva zámky.
Že jsi mi byla sympatická,
to zrovna netvrdím,
někdy se pro to zastydím.
Jsi pro mne velkou oporou,
znamenáš pro mne strašně moc,
kdykoli požádej o pomoc.
Nikdy Tě neopustím, to slibuji,
mám Tě moc ráda a
děkuji!
Tak dlouho už o ní vím, a ještě jsem ti k tomu nic nenapsala? To jsem kamarádka?
Děkuji, Hani, jde to od srdíčka a ať si každý říká, co chce, já vím, že to tak myslíš. Je opravdová a já za nic moc děkuji...
***
Tak dlouho už o ní vím, a ještě jsem ti k tomu nic nenapsala? To jsem kamarádka?
Děkuji, Hani, jde to od srdíčka a ať si každý říká, co chce, já vím, že to tak myslíš. Je opravdová a já za nic moc děkuji...
***
Taky mám dost dobrýho kámoše, kterýho sem nejdřív moc neměl v oblibě, když k nám na základku nastopil, protože byl nový a neznal sem ho. Takže já sem pro Tip k této básni.
inge:mno....moc se mi nelíbí ale držím palce-třeba to bude příště lepší! :-)))