Písmák Dneska je ti 55 let - Rozhovor s Kurtem Cobainem
Na tenhle rozhovor čekali všichni rockoví fanoušci bezmála 30 let. Přesněji řečeno 28 let. Od dubna 1994, kdy se po nedávném rozpadu skupiny Nirvana Kurt na dlouhou dobu ztratil a odmlčel. Kdy si pár dalších let se svými bývalými kolegy zkapely vyměňoval zprávy jen skrze právníky a soudy, stejně jako se úplně odstřihl od Courteney Love a dcery Francis Bean Cobain.
Došlo mi štěstí
Došlo mi štěstí
Nadobro
A tak si ho dolévám
Z láhve
. . . (rudý déšť)
viděl jsem mrtvé
a pohřbené
žádné popření
nikdy víc
17.11.2010
17. 11. 1989 jsem seděl v pyžamu před televizí, matka žehlila, otec koukal a já absolutně nechápal, co se děje
v televizi zněla slova jako demonstrace, albertov, studenti.
bylo mi jedenáct.
automatické verše
automatické verše
vypadly z automatické pračky
jak jinak - automaticky
a pravila slečna, že sex
Zemřel Rick Wright
Dnes (15. 9. 2008) po krátkém boji s rakovinou zemřel Richard William „Rick“ Wright, mimojiné klávesista Pink Floyd. Ticking away .
laStar (dedicated to Swandrow)
laStar (dedicated to Swandrow)
Tam někde uprostřed
zlomená
laStar
13 let
Dnes je tomu 13 let od sebevraždy Kurta Cobaina . . . Těžší než nebe - Heavier than Heaven.
jak jsem se přiznal (málem ke všemu)
Daně, tedy konkrétně daňové přiznání a dárky na Vánoce mají překvapivě hodně společného. Nejvíc asi to, že si každý rok slibuji, že jejich řešení nenechám na poslední chvíli a pak stejně napřesrok lítám 23. prosince po nákupáku repsektive 23. března telefonuju kamarádce poradkyni, aby mi těch mých dvanáct vydaných faktur dala do kupy a nějak (pro mne porcesem velmi výrazně připománajícím alchymii) z nich vyčarovala daňové přiznání.
. . . (na malém bílém lístku)
vždycky jsem věřil
na malém bílém lístku
že čas se dá zastavit
svěřoval se
. . . (zase jsem začal číst)
zase jsem začal čístpři otevřeném okněpři zavřeném okněje to jednohlavně když nemívám okna
prostě čtuprotože psát se nedaří
lámou se hroty o papírjako já o sebe
ráno ses prohnula přesnějak to mám rádtiše než jsem dostal svý tělo z postelezatímco duše tam zůstala
Kurt Cobain
Dnes je tomu přesně jedenáct let od sebevraždy Kurta Cobaina.
Všem, kdo to cítí jako já . . .
John Lennon (9. 10. 1940 - 8. 12. 1980 )
dnes je to přesně 24 let od vraždy Johna Lennona . . .
dál není co dodat .
je cesta dlouhá
končí secesta dlouhá předaleká
už v dáli mizí s koncem léta
dnes jeden rok a
zítra zas den k tomu
. . . (jsou chvíle kdy nenapíšu nic)
jsou chvíle kdy nenapíšu nicjedinou větumetaforu
nic
co by alespoň z dálky připomínalo báseňnahou dívkuráno po bezesné nocirozbolavělou hlavuchvilky nejistoty a dotekůrozechvělé prstyoči v barvách duhyřasy na polštářimou košili na Tobě
jsou chvíle kdy nenapíšu
. . . (just walking around)
těžko se probudit
jsem
Spící sotevřenýma očima
jen procházím kolem
. . . (nelétám)
možná kdybych ti zlomil křídla hnedv prvním pohledu do Tvých očíuž bys neulétlanavždy přikována zlatým řetězema zkrácenýma letkamake mně
kdo ví, třeba jednoubych Tě nechal
jen tak trochu se proletětrozhlédnout po krajipo lidechpo srdcích
ale dřív zlámeš křídla ty mneo to radostnějiže žádná dávno nemám
. . . (možná tohle je ten večer)
možná tohle
je ten večer
na který čekám
celý život
pro královnu (Craerassina noc raka)
půjdu proti větru
a sám
a pozpátku
je znamení raka
. . . (ztlumil jsem hudbu večerního ticha)
ztlumil jsem hudbu večerního ticha
a začetl se
fragmenty noci
a bolest v kříži
. . . (oranžové světlo)
oranžové světlo
na tmavé chodbě
maják v rozbouřeném
moři
Rekonstrukce Písmáka
Vzhledem ke vzniknuvšímu Admin klubu bych rád slyšel některé názory a podněty k tomu, co by se na Písmákovy mělo nebo nemělo změnit z hlediska technického, funkční a, dejme tomu, i estetického. Tato diskuze by primárně měla sloužit hlavně pro názory členů klubu a pro Redakci, ale stejně jako Lyryk ani já nepoceňuji "hlas lidu" a doufám, že i zbytek Písmácké obce nezůstane potichu.
Protože vím jak dokážeme vášnivě nesouhlasit jedens druhým, stejně jako jsem si vědom toho, že co člověk, to nápad a názor, rozhodl jsem se sepsat pár bodů, které by mne (z hlediska možných změn na Písmákovi) zajímaly nejvíce.
1a) Existuje něco, co na Písmáku rozhodně nechcete měnit z hlediska funkcí, výběru kategorií děl, zadávání díla, editace dílaatp.
. . . (nehledám, neztrácím)
nehledej
má víčka na konci vodopádu
modrá stuho pohledů
tenká struno náhod
. . . (v očích dívky)
v očích dívky
kterou nikdy nepotkám
čtu slova
"jednou si tě najdu . . .
Lasy
chci se nechat zlomit
(já vzdorovitý)
vejpůl
srazit na kolena
černý obdélníku - bílý obdélníku
černý obdélníku
tam nahoře v rohu
mého vědomí
tmavý obratníku
půlnoční (rituál)
slova
znova
psát a číst
pouliční osvětlení půjčilo svou krásu
v tento den
v den, kdy smrt je odčiněna
a hrob prázdný
má hlava prázdná myšlenek a plná smutku
a Ty v jedné místnosti
6.4.1994 - 6.4.2004
Kurt D. Cobain.
Zloděj, rváč, lhář, feťák, excentrik a vmnoha ohledech a zemích i zločinec. Trocho podivná modla, nemyslíte.
Chromý chodí pěšky
čtu jedním dechem
texty Tvojí kůže
zanecháváš stopy
ve mne
dada
když bych napsal
"jsem úplně v prdeli"
nebyla by to báseň
rozhodně ne tak dobrá jako tucty dalších okolo
vidlička v dálnici
nemohl tomu uvěřit
a proto celou noc nespal
jen ležel vedle ní a hlídal její sny
tak strašně se bál, že až zavře oči
Paranoidní oči
mám paranoidní oči (cožpak to vážně nevidíš. )
vzadu za mýma očima
a v nich se vše točí
všechno začíná
Deep Ex-Session
až jednou se
pro Tebe má lásko
mé jméno stane urážkou,
až v kruté analogii
jen jeden den v roce
je jen jeden den v roce
den pro poezii
ten den srazil se s jinou
ale
naivní báseň
Rozplynul se
sen
pouťový bonbón na jazyku
Trhám kopretiny
Kovi vysoká škola absurdity
A někdy si říkám, že to ani nebolí, že otrávené víno je vlastne list papíru a hrob že je je katafalk v sále zšedlém a tichém jak duše mrtvé ryby bez světla na konci a bez výher a bez řešení a návrat do těla zrození je jen třeskot křišťálových slz co padajía otravují pohar s íinem at uz bílým nebo jako krev co tece po zápěstí a kreslí malé infantilní obrázky na studene dlažbě našeho života
mám
mám přece co jsem chtěl
nejím
nespím
tak proč mi (tolik)bije srdce.
Nemusíš říkat nic
Nemusíš říkat nic, já už všechno vím
Tvůj Svět se změnil
co s tím.
Plujem proti proudu
výroční koncert sounds.in.stereo
Moji milí.
Srdečně Vás zvu na koncert naší skupiny sounds. in. stero, přichystali jsme si pro Vás spoustu nových skladeb a další kapelu v záloze, jakož i projekci a doufejme i zajímavou hudební produkci.
6. dubna 2003.
jen tak mezi řečí bych rád upozornil, že šestého dubna uplyne devět let od sebevraždy Kurta Cobaina, frontmana skupiny Nirvana a nechtěného symbolu jedné celé generace, hudebního stylu a myšlenky GRUNGE
Lasy
provok
jedna zasraná, zkurvená buňka, doprdelekurvadráttosemisnadzdá
no co, tak jsem se rozdělila o chvilku dřív, jsem snad nějaká potrhlá akvabela, abych se potila strachy, jestli bude můj život synchronní nebo nebude synchronní s ostatníma úplně debilně stejnýma buňkama jako jsem já . . .
tak, všechno připraveno, jestli se to teď nepovede tak přísámpámbů, že končím, šlehnu s tím jak Kolumbus s vejcem, ták, pomalu 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10 .
Šlamastyka (zavřu se někam)
Zavřu se někam
do tmy, do ticha
kde štěstí nechodí a budík netiká
stojí to zato
My Friends
Moji přátelé
vždy nablízku
jeden po druhém
jak alej při prvomájovém průvodu
K. C.
Snad nebudu příliš \"out off topic\" -
ale dne 6. 4. je (mimo dne oslav narozenin našeho byskytaristy No. Skinse) dnem, kdy si já i ostatní připomínáme sebevražedné úmrtíKurta Cobaina.
Time To Go
až zastaví se písek vhodinách,
já projdu se ve vašich myšlenkách.
Pak možná pochopím vás víc,
projdu sea prohlédnu si galerii snů.
MAD MAN‘S STORY (AUTOPORTRAIT).
Denně se probouzím do světa zničeného a zamořeného lidmi jako jsem já.
Denně si přeji, abych se již neprobudil, abych alespoň trochu světu pomohl.
Denně se probouzím a znovu vydávám nemilosrdnému vodopádu stereotypů.
Denně žiji snadějí, že jednou se snad neprobudím a dojdu kbráně smrti.
No Way Out (Skvrna modrá – PŘÁNÍ A TOUHY)
Mé touhy
Má přání
spolu se sny a vizemi
leží vprachu
YET ANOTHER WORLD (Skvrna červená – LÁSKA)
neměj strach
málo zvás mne
zná
neboj neublížím ti
Falling Down
padám, padám a vhloubi Duše vím,
že na dno nedosáhnu.
níž a níž do husté černé tmy
bez světla na konci, bez osudu.
MÁG Z NEBES (KONEČNÝ ROZSUDEK)
Mocně jsi čaroval, mocným jsi byl.
Pochopil’s tajemno, pochopil’s víru.
Prošel si cestou všech věhlasných mágů,
ale projednou zradil’s a prohlásil v šeru
Skvrny (Part Two – A Little WISH)
nebrat život
vážně
bylo by to fajn
znovu projednou
3.30 AM
Poslední výstřely, poslední výbuchy
Poslední výkřiky, poslední ozvěny
Poslední rozkazy, poslední bitva
Poslední válka o poslední den.
Šlépeje ve sněhu? (To jen značí, že touha býti někde prvním v nás nezemřela . . . (No matter how you try, you can not win) - E - mail přítelkyni . . .)
Ahoj . . .
promin, Tva postase stava objektem verejneho zajmu, aletedje to jedno .
Zvracel bych
zvracel bychbílej sníh a žlutý obláčkyna nebi co je (modrý) jen pro někoho
podzim na krku a mně ulétli všichni papíroví draci
je vlastně úplně jedno jak dlouhá je režná nitkdyž řeže tě do prstů, ale ty nepaličák a hrdý a rovný - pohleďte já vydržím . . . (zvracel bych)
ty nepustíša kde jsi teď - kráso, umění, poeziety chudáčku nanicovatej.
Chtěl jsem dnes
Chtěl jsem dnes
Napsat psaní Bohu, jenže nikdo mi nechtěl dát jeho adresu a každý si myslel a brbral něco o bláznu . . .
Pohladit alespoň jednu smutnou toulavou kočku, ale všechny jsem zaplašil svou bídnou chůzí - asi se nechtějí přátelit s mrzákem .
Vítejte v listopadu
Moje milá podzimní písmáčata,
vítám vás v listopadu . . .
nejdepresívnějším měsíci co znám .
Podzimní ráno
zimavé podzimní ráno jako
dva prosťáčci
on a ona
zahledění do sebe
Čas (Time)
čas od času
časumám ze všeho nejmíňa někdy bych ho rozdal všechenza úsměvnedá se zkrotitani chytitjen zpomalit, když létáš dost vysokovýš než Ikarusco viděl všechny voskové pastelkyv lepších a jasnějších barváchaž ho pak zabilyčasem
Výroční koncert
Vážení spoluPísmákové.
Tímto si Vás srdečně dovoluji, společně s mým i Vaším kolegou na Písmáku Mikeem, pozvat na výroční koncert skupiny sounds. in. stereo, který se koná dne 19.
koKainovo Znamení
koKainovo znamení
Zpátky, navrátit třeba jen jedinej den
A odpracovat všechny ty zbytečný chvíle
Zkusit najít aspoň jeden květ a
FINAL FANTASY - THE SPIRITS WITHIN
Final Fantasy - The Spirits WithinPřináším vám recenzi na titul, který sice není počítačovou (ani jinou) hrou, ale s PC a multimediální zábavou vůbec je spjat stejně neoddělitellně jako kojenec pupeční šňůrou s matčiným lůnem. Jedná se o film Final Fantasy - The Spirits Within (Final Fantasy - Esence života. )Na úvod musím říct, že od první vteřiny, kterou jsem shlédl při preview v televizním pořadu o kinematografii (a v první chvíli ji považoval za filmovou sekvenci z dalšího dílu hry Final Fantasy) jsem se vzrušením sledoval, četl a pídíl se po dalších informacích o tomto zcela inovativním filmovém titulu. Není divu, že datum, kdy ho mělo promítat naše lokální kino, bylo okamžitě zaznamenáno v diáři mého mobilu, abych snad (nedej Bože) nezapoměl.
white whales
naše duše jsou čtyřbarevná autazaparkovaná před panelovými domybetonových sídlišť lidských osudůs prostorem ohrazeným zákazy stání a zastavení
a my střídavě ztrácíme a nalézáme klíčky a vlastní i cizí řidičská oprávněníkdy roztoužení jízdou konečně zapomínámeabychom v zápětí procitli nářkem rudé barvy semaforu
naše duše jsou čtyřbarevná autarozjetá na stříbrných stuhách bledých dálnicco jen prodlužují cestu a stupňují fantaziia oddalují nás stále víc a víc od druhých
a my usedáme a odjíždíme od hřejivých míst se sladkým občerstvenímženouc se za fatou morgánou vlastních představa naivních tužeb, kdy bláhově hledáme každý svoubílou velrybu sám
Královna Origami
Královna Origami
Seděl jsem u oběda
s královnou Origami
a v tichu, které vůbec nebylo
Karlovy Vary
Moje milá Písmáčata .
Rád bych Vás upozornil (již jsem něco podobého učinil dříve) na den 5. 5 2001, kdy se v divadle Husovka v Karlových Varech koná \Setkání nepublikovaných básníků\ při autorském čtení. Je to již třetí akce (mají se konat každý měsíc).
Tvary Dne
Tvary Dne
Ráno dva šálky čaje
omamná vůně podzimu
tajemství kostek cukru
. . . (další a další)
. . (další a další)
další a další
z mnoha kapek krve
stéká dolů po dlani
Skvrny (part one)
Skvrny (Part One).
Až budu velký postavím si továrnu
továrnu na sny a taky na lásku
budou v ní pracovat malé děti beze skvrn
Znáte to?
Znáte to.
Noc,
tmavá, krásná, zákeřná, zázračná, nikdy obyčejná,
vy
Orvel? Snad ne?
Ahojy Písmáci a Písmačky,
zajímá mne jedna věc - asi sem to tu prošvihl, možná nedávám pozor - jen mne tak napadla jedna otázka - jaký smysl má existence "Výběru redakce", myslím tím - jak byla zvolena, nebo utvořena Redakce tak nekonvenční a volné (doufám) věci jako je site Písmák. Trochu mi to připomíná paranoické ovzdušení v dílech Orvelových, kde hrstka rozhoduje o "vyvolenosti" ostatních.
Tato otázka či námitka není vznesena proto, že bych snad nebyl vybrán výše zmiňovaným výběrem, jde mi čistě o dobrání se "filozofie" této rubriky na Písmáku. Díky Lasy
Empatie v e-moll
Empatie v e-moll
je mi líto
tvých očí,
protože už nezáří
Tichá slepota v mých očích.
Tichá slepota v mých očích.
Zvedni hlavu a
nikdy
nikdy nemluv o tom, že vidíš
Nechám si tě
Nechám si Tě
Nechám si Tě
jako obrázek
ikonu nádhernou
Tři kroky
Tři kroky Tři kroky do prázdna Tři kroky do tmy Tři kroky do nicoty a jen vlající záclona v otevřeném okně, které už nemá kdo zavřít. Sladká chuť krve na patře, na jazyku, hořká chuť, kterou nevnímám nic nestudí, nebolí, netíží líp je mi Dny pro černou poezii sečtenystránky popsány nedopsány a přečteny nic nic nic už nebolí nemá cenu (a nikdy nemělo) vyčítat, obviňovat hanět a urážet "život" i Smrt stejně na obojí jsme tu každý sám.
všem kolem mne
všem kolem mne
tak nějak najednou je strašně málo hrobů
a Mrtvých
čím dál víc
Malé rozhřešení
Chtěl bych psát verše ale slova mi unikají proplouvají mezi stébly trávy která zšedla pod příkrovem temné noci Mraky spoutali sluneční svit odrážejíc se od Mrtvé a studené plochy Měsíce vítr šumí v korunách dávno padlých stromů a zem těžkne pod útokem armád dešťových kapek s nocí společně přichází Smrt malé rozhřešení. A já bláhový chtěl psát verše o slunečních barvách o duze v očích milovaných a milujících o květech kopretin verše o štěstí a radosti o tom jak ráno budí se den. Jenomže zatím den jde spát a mění se v Noc v noc ve kterou pomalu jistě a šouravě malými krůčky nedočkavě i neodkladně přichází . .
inner spaces (nothing is like before, and never gonna be...)
inner spaces (nothing is like before, and never gonna be. )
štěstí
pocit beznaděje
láska vřelá když hřeje
Vlastně to nemá název
Jsi krásná jak květina z pouště,
jak okamžik před stiskem spouště.
Kříže
Kříže
pod křížovou výpravou
duší zesnulých
stavím si vzdušně zámky
býti Zbytečným
býti Zbytečným
Zlehka a vážně
trhám kytici uschlých pampelišek,
svážu je dohromady, aby ani snítko neupadlo
15-10-72-81-15-23-06
15-10-72-81-15-23-06Taková malá náhoda v Ethanolem vonícím Rusovlasém Září a v E-dur posazeném blues zahraném Snad podlazenou kytarou Konečně našel jsem správný tón poslední A taky Tebe tiše spící na mém rameni . . .
Pain in Blue
Pain in Blue
Bolest - v modré barvě
bere na sebe podobu černé
Noční Můry
Letmý pohled do zrcadla
Tak jsem umřel
a pak ještě jednou
poté chvilku žil
a byl tu s Tebou.
Nevím Kdy ani Jak
Nevím Kdy ani Jak
Nevím kdy a jak
ale počkám si
až
Ve studni - Neplavcem
Ve studni - Neplavcem
Básník to není sebevrah,
to je jen studna bez věrtele,
studna v níž jsou slova utopena.
Ozvěny
Ozvěny
Zkuste si sami vytesat do kamene
bílého křemene
ozvěny vlastních temných vzlyků
My dva předstírajíc nevinnost
My dva předstírajíc nevinnost
Stejně jako kdysi
Ještě neusínej ještě není, alespoň prozatím, čas
Teď poslouchej a netvař se, že Tě to nezajímá
Mor
morová rána
skvrna černá a veliká
zasáhla mou duši
to tvá slova
MY STRONG URGE TO DIE
Z popelníku se špatně típnutou cigaretouvěštím siBudoucnostdýmající podivná křišťálová koulecigareta (stejně jak Život) pomalu dohořívá do tmy se line podivný zápach dým z kterého čiší Smrt každým coulemspal bychnemohučekám na zázrakpokoj bez dveříBEZ OKENBEZ SVĚTLAvím co udělám - rozběhnu se s hlavou skloněnou tam co tuším zeď a pak ješte jednoudětinský nápadmožná pomůžea potom znovu dokud nezadusím v hlavě myšlenku sžíravoutohu jedinou touhu po Sebevraždě . . .
Růže, sedmikrásky, kopretiny (Flower`s Blues)
Jak daleko doplují
kam všude se dostanou
trosky a vraky našich Lásek
titěrných
About smile and Suicide
Zkus
vyčarovat úsměv na rtech Sebevraha
když jediná ona Smrt
je pro něj ta pravá
One for me/one for U
One for me/one for U
Padá temně bílý sníh
mráz vykresluje své obrázky na skle
a Rum už nehřeje dost
Summer 2000
Summer 2000
Ještě dopíšu tyhle verše
Víš, možná budou poslední
pak pohlédnu na nebe na hvězdy
Turning Away (Skvrna zelená, nenávist)
Turning Away (Skvrna zelená, nenávist)
Když se otáčíme zády, zády ke svým nejbližším přátelům.
Když tvá kapela začíná hrát tóny, kterým nerozumíš,
Ocitáš se na opačné straně, na tvé straně odvráceného svítání.
Marnost lidského bytí ve slunci západu na rohu ulice Hraběte Václava. (DOPIS V. H.)
Často tam stál na rohu ulice
Ve stínu pouličních lamp
Na rohu ulice co
Mateřskou školou začíná a hřbitovem končí
TREST SMRTI ( . . . AND JUSTICE FOR ALL)
TREST SMRTI ( . . . AND JUSTICE FOR ALL)
Rachot bubnů
virblů
křik veselí
THE GREAT CHILD IN THE SKY
THE GREAT CHILD IN THE SKY
Nebeské dítě
se žlutými vlasy
odsouvá květy růží,
Zapomeň
Zapomeň. Mlčíš Rameny krčíš Ptáš se ProsíšZapomínáš NevidíšSlyšíš kroky. Nežiješ.
Still cryin`
Still cryin`
Zase pláču
déšť buší do oken
kapky stékají
Skywriting.
Skywriting.
Ráno, když chodím spát
Energii nasávat
Na obloze vidím slunce plát
Variace
VARIACE
Té noci kdy měsíc
Halil svou tvář
Zbídačenou
Provinění ?!
Provinění .
Divadlo končí a opona padá
pochopím za krátko
jak chutná zrada
BOUT ME AND THEM
'BOUT ME AND THEM
Viděl jsem padat hvězdu
Ve vlahé letní noci
Sestry se na ní dívaly a svítily
DNES ...
DNES .
Dnes večer zemřel další sen,
krajina potemněla
Jeden ideál zdá se být pryč,