Běží liška k táboru

Možná běžela liška k táboru
S huňatou srstí a hlavou

hrdě vztyčenou
.
.
.
Obloha posmutněla
když vzhlédly k ní
tísíce vyhublých tváří

 

Mladí  i staří
se zbytky lidskosti  v očích
prosí

 

O nic,o cokoli

 

Naději jim nikdo nevrátí
Vždyť svoboda za dráty

je daleko

A smrt

 

tak blízko

 

Dřív chodili v kabátech
Zachumlaní až po uši

Aby na ně nefoukalo

 

A najednou zapomněli
že bosé nohy
na sněhu

studí

 

Lékaři,herci,zloději i vrazi
tu usínají s přáním

 

Že už se neprobudí

 

A ještě než zavřou oči
můžeš jim přečíst ze rtů
jak tiše  šeptají...

 

 

 

Proč..................?

                                                         
        

 

 Možná jen tak

.
.
.
A možná běžela liška z tábora

Na   třech  nohách
A hrdost svoji

Táhla za sebou

---