Strach z projevu

Napadají mě myšlenky,

co nespatří světlo světa.

Co nezaplní mé vzpomínky,

a jestli ano, tak běda.

Je zvláštní,

ten strach z našeho projevu,

co drží vše ve svých rukou,

jedná se jakoby o slevu,

myšlenky v mé hlavě lupou.

Škoda toho mocného strachu,

co brání mi v řádném rozhledu,

vše ztratí se vždy jen v prachu

mám však jistotu, že se nespletu.

Spletl bych se celkem rád,

kdyby to stálo za to,

on se mi však musí stále smát

a říkat,tak zapomeň na to.

Kdybych ten strach překonal,

můj svět by rázem změnil směr,

kéž by ten strach rázem skonal,

a dále bych jen od srdce pěl.