Výtah

řeklo by se VÝTAH.

Výtah-pro většinu lidí jen zpříjemnění života

          -velký, malý, ztísněný, páternoster,....

          - pro někoho zhmotnění klaustrofobie

          -pro někoho spása

          -a pro mě?????????

VÝTAH-to už není jenom slovo, pro mě ne. Nečekala bych, že budu tím, kdo ho bude uctívat a myslet na něj, kdy to jen půjde.

Jak je možný, že tak obyčejná věc se pro vás stane tak důležitou? Nejspíš se toho mnoho musí stát, něco neobyčejného,ano to musí..

A ono to možná vlastně neobyčejné není. Jen pocit, že těch pár pater jedete s někým, kdo vám stojí za zády, dýchá vám na krk tak, že vámi projíždí mráz, pak vás otočí k sobě a dotkne se vás a vy myslíte, že se vám rozskočí hlava tím, jak vám to dělá dobře A pak... Kdo ví?????

Možná to nezůstane jen u doteku, ale jisté je, že jakmile to posvátné místo opustíte, je po všem.

Vy si říkáte proč? Proč já? Proč právě tam? Proč právě on?

A když se potkáte jen se na sebe díváte, ale jakmile nastoupíte do výtahu, tak se proměníte, stojíte, dýcháte a čekáte... A co přijde?