27.října

Věnováno Markétě, která bohužel nešťastnou náhodou už není mezi náma.

Byla si a vždycky pro mě budeš,jednou z největších opor.Při nejtěžší chvíli mýho života. (Sakra ještě sem pořádně ani nezačala psát a už se mi chce brečet.) Pomáhala si mi ,když sem se znova učila normálně žít.Možná si to ani netušila,ale dělala si pro mě strašně moc.Už jen to, že si se mnou mluvila,smála se na mě,Dopřála si mi aspoň malinko Tě poznat i, když jen na dva měsíce.Moc si toho vážim. Mám Tě moc ráda a moc mě mrzí,že si s tebou nemůžu povídat,hádat se nebo jen tak mlčet.Přesně za třináct dní to budou dva roky co sem Tě neviděla.A už Tě asi nikdy neuvidim.Mrzí mě,že sem ti nikdy neřekla jak Tě mam ráda.A, že ti nemůžu říct jak moc mi chybíš. Pamatuješ si na naší písničku? Puff Dady feat Jimmy Page- Come with me. Od tý doby co sme se neviděly sem jí slyšela jen dvakrát.Nevyhejbala sem se jí,prostě sem neměla to štěstí.Po prvý i po druhý,když sem jí slyšela ,sem brečela jak malý dítě. Až teď, je to asi měsíc se mi náhodou dostala do ruky.Váhala sem jestli si jí mam nechat.Chtěla sem jí a nechtěla.Asi hodinu sem se přemlouvala, abych si jí nepouštěla.Nakonec válku srdce s rozumem,vyhrálo srdce.I když mi ta písnička strašně ubližuje, pouštim si jí často a vzpomínam. Vzpomínam na TEBE. Někdy stačí strašně málo pro to ,aby sme si někoho zamilovali. A pak je pro nás těžký vstřebat ztrátu milovanýho človíčka.A to se stalo mě. Připadám si trochu jako blázen,že ti píšu.Do nebe nebo kde to si pošta bohužel nechodí. Ale doufam,že si tu aspoň trošinku se mnou a čteš mi přes rameno.Nebo prostě jen víš co cítim. Sakra byla sem už skoro smířená se svým osudem a pak ses mi ztratila. PROČ ?? Proč se musí tak ošklivý věci dít ? Copak není na světě už dost bolesti? Snad se to někdy dozvim. Třeba až se dostanu tam kde si ty. Doufam, že si pak pořádně pokecáme. Zatím, než se setkáme, se měj moc hezky a čekej. Mam Tě ráda. Já.

---