Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sekapitola první
Autor
Nika141888
Začínalo se stmívat.Alex,Derill a Kelly šli ulicí,zatím bez světel.Ulicí tmavou a šedivou.Sníh měl černou barvu z automobilových pneumatik,prachu a kouře.Z kanálů vzlínal teplý vzduch.Vypadalo to,jako by dýchaly.Byl cítit odporný zápach.Zdálo se,že kanalizace tráví zbytky nějaké odporné mršiny.Alex se podíval na nebe.Nebyl vidět jediný mrak,jediná vycházející hvězda.To co nahoře uviděl ani nepřipomínalo oblohu.Spíš peřinu smogu stoupajícího z všudypřítomných továrních komínů.Přikrývala celé město.Rozsvítily se lampy.Kelly se zastavila:
„Poslouchejte.“.
Nic.Kluci se podívali na sebe,pak na Kelly a rozesmáli se.
„Mlčte vy pitomci!“,okřikla je. „Slyšíte to?“
„Nic neslyšim.Neblbni,dem dál.“,spěchal Alex.
„NE!Poslouchej!“
„Kelly,no tak,co máme slyšet?“zeptal se Derill.
„Ticho.“
„A?Buď ráda,že je ticho!Deme!“nechápal Alex.
„Sme v průmyslový zóně,která přeci nikdy nespí.Tady nemá bejt ticho!“
„Kelly“,pousmál se: „nic se neděje.Věř mi.Všechno je tak jak má bejt.Můžeme už jít do hotelu?Hm?“
„Počkej Alexi,ona má pravdu.Něco tu nehraje.Vrátíme se.“
„Ha,to teda ne!Jdu dál.Hotel je tady za rohem a já nehodlám spát pod mostem jen proto,že vy ste cvoci!Buď poďte se mnou nebo se vraťte,ale beze mě.“.Odvrátil se od svých dvou kamarádů a po pár metrech zmizel v mlze.
„Co teď?Nemůžeme ho nechat samotnýho.“,strachovala se Kelly.
„Ať si de,když je tak chytrej.“
„Ale vždyť by se...“,křik.Oba se vzájemným pohledem ujistili,že slyší totéž.Rozběhli se Alexovým směrem.Směrem,ze kterého vycházel křik.
„Alexi!!!“volali naráz.
„Alexi,prosím ozvi se!“.Kelly se začala podlamovat kolena.
„Baf!“,vyskočil Alex se smíchem zpoza rohu.
„Ty idiote!Jak můžeš!?Si puberťák!Du pryč.“a rozběhla se zpět.
„Ty seš fakt debil Alexi!“zařval Derill.
„Ježiš jenom sranda.Dem za ní?“
„Jo,přece nenecháme jít holku samotnou.“
Otočili se a šli po Kellyiných stopách.
„Sakra,vole vidíš to?!“vyjekl Alex.
Oba stáli s vytřeštěným pohledem zírali na zem.Na chodníku ležela Kellyina bílá šála.Bílá?Tohle někdy byla bílá?Derill ji zvedl.Byla to krev.Kellyina šála byla od krve.