For Andrew

Pamatuješ?

Noční procházky nádhernou Prahou...neustávající smích a bezstarostné povídání.Alkohol.Víno z plastu...Víno???Kolem vína tohle ani neprošlo.Ale stačilo to.Stejně tak,jako mě stačilo pouhých pár dní na to,abych se zamilovala.

Vzpomínáš?

Václavák.Zima a mráz.Políbil si mě a v tu chvíli se začal sypat sníh.Políbil si mě znovu a začala něžná sněhová vánice.Říkal si,že ten sníh je pro mě.Bůh je tvůj kámoš.Máš to s nim domluvený.Bůh je podle tebe negr,viď?A možná proto nám to takhle dopadlo.Ztratila sem kluka,při jehož polibcích začal padat sníh.

Omlouvám se:

Chtěla sem tě jen pro sebe.Já zapomněla-si člověk s vlastním životem.V létě si na mě ani nemyslel,a pak...hádky o bolestech a zapomínání.Vzpomínání a pláč.Milujeme se...my to zvládneme...tohle si říkal.A já ti věřila.Chyba.Zapomněla sem,že ty se rychle vzdáváš.Nechce se ti bojovat.Nechce se ti něčeho se vzdát.Ani pro lásku.A já?Vzdala sem se svých osobních ideálů...svých hodnot a snů.Teď to už nejsem já...

Proklínám sebe:

Za chyby a pláč.Za věrnost a nevěru.Za slzy a pokoru.Za smrt bez důvodu.Za lásku bez východu.

Proklínám tebe:

Za slabost a odmítání.Za lži a věčné hraní.Za sliby a umírání.Za polibky a objímání...Ty víš...láska je mou paní...

Pocity a emoce.Není pro mě nic víc.Neznám větší a silnější pocit než je láska.To že ty ji oželíš kvůli zábavě nechápu...a nikdy nepochopím.Miluju tě...a to je to jediné