CVRČEK

Slyším jen cvrčka, vábí a hledá samičku, co budou dělat až jí najde, možná jí poví básničku. A poté spolu ulehnou, jen sami dva a v jedny lože prožijou noc bezesnou, bez milování bez soulože. Budou si pouze povídat, o obyčejných věcech, a cvrček bude vyzvídat, co je pravda na těch řečech. Ona jako jeho holka, že miluje jiného, půjde a zabije pacholka, toho chlapa smělého. Povídají si až do rána, kdy rosa již opadá, vyřešily vše a náhle vrána, cvrčka zobákem napadá. Tmavý stín vraních křídel, zakryje ranní paprsky, a zbyde jen jasný ortel, že smrt je zas nad lásky

---