Smrt

Včera jsme si z bratrancem uvařili čaj z meduňky, hodili se s jeho pomocí do klidu a šli si poklábosit do čajovny. U vedlejšího stolku seděly nějaké tři mladistvé intelektuálky a zřejmě zrovna rozebíraly nějaké filosoficky zcela zásadní thema. V jejich tlachání jsem ovšem najednou zachytil větu: "Smrt přichází na Svět v podobě mladého muže." Na takové větě by nebylo zase až tak nic divného, mladistvé intelektuálky v čajovnách po celém světě dnes a denně formulují statisíce takových výroků. Zaujalo mě, že se všechny tři začaly této větě zběsile smát. "Hm," řekl jsem si "možná mi bratranec do toho čaje stejně jako sobě nasypal i trochu sušeného břečťanu." Ovšem bez ohledu na to, zda byla ta věta a reakce na ni halucinací, či nikoliv, napsal jsem jí inspirovanou báseň. Přišlo mi totiž té Smrti líto, že se jí kdejaké husy posmívají.