Hodina třetí

Mladá dívka klečí a pláče.

Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno Tvé, přijď v království Tvé buď vůle Tvá jako v nebi tak i na zemi, chléb náš vezdejší dej nám dnes a odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům a neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého – amen.

Pane, odpusť mi… že jsem to zase udělala… odpusť mi prosím, ale Ty víš, proč jsem to… Pane, prosím Tě, smiluj se nad námi a odpusť nám naše viny… Ale Ty víš… Já vím, že jsem slabá… a že se za něho… za nás málo modlím… a že nemám teď právo, potom, co jsem udělala, prosit Tě vůbec o něco… Pane, prosím Tě, odpusť nám. Ty víš, že to nedělám kvůli sobě, ale kvůli němu... že to nedělám z chtíče nebo touhy, ale z lásky k němu. Ty víš jak moc ho miluju a jak se bojím, že ho ztratím… Vím, že se teď asi rouhám, ale… já ho asi miluju víc než Tebe… Já vím, že to nemám říkat, ale je to tak… snad… Já už nevím, jak dál… já ho nechci ztratit, Pane…. Ty víš, jak ho miluju… a že to dělám jenom kvůli němu, jen protože to on chce… Pane, dej mi poznat… dej ať mě napadne jiný důkaz lásky, který bych mu dala… Pane, ty víš, jaký on je… že je to nejlepší člověk, kterého jsem potkala… a že mě opravdu miluje… Jenom nemůže pochopit, že já miluju také Tebe a že je to docela jiná láska… a že nemůžu s ním spát, protože věřím, že je to tak dobře a že život je trochu o něčem jiném… Pane, prosím, ať pochopí, že láska není jenom o tom… ať už to nemusím dělat a zrazovat tak tebe i sebe… i jeho… Pane, Ty víš, jak pro to trpím a jak se cítím nečistá a i má láska k němu v těch chvílích slábne… Pane, i když cítím, že teď nemám právo Tě o něco prosit, když se stydím i s tebou v tomto stavu mluvit… prosím, ochraňuj naši lásku a dej, ať nalezneme nějaké řešení, prosím Pane… ať překonáme všechny překážky, které nám v lásce brání, ale ať je překonáme v tvém jménu a s Tvým požehnáním. Pane, Ty víš, jak ho miluju a jak se stydím Tě o něco žádat, když neustále, znovu a znovu Tě zrazuju… ale prosím dej, ať nalezneme nějaké řešení, Pane… prosím… Smiluj se nad námi… Pane, já už nedokážu s Tebou mluvit, už se nedokážu dál modlit, jak moc se stydím, jak se hnusím sama sobě… ach Pane… Promiň… promiň nám naše hříchy a neodvracej od nás svou tvář…