Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Moje...

15. 02. 2001

1974

Autor

Špuntík

Má krev Se naučila strachu, Má kůže Si připnula šílenství, Má ústa Si našila mlčení, Má duše Se ponořila do komatu, Má láska Se roznesla po větru, Má krása Si shořela ve slovech. Mé ruce Se naučily nelíbat, Mé nohy Si přisvojily mlčení, Mé uši Si rozřezaly vědomí, Mé oči Se spolu rozešly, Mé plíce Se navzájem okrádají. Můj mozek Naboural do zdi Můj hlas Začal se litovat, Můj žaludek Rozedral si chutě, Můj život, Prosypal se pískem.

hermit

15. 02. 2001

Dát tip

Čteno pomalu a nahlas, ale tiše, je to zajímavé. Jen mi přijde, že je to pouze konstatování, jako by to ještě něco chtělo, jako by celá ta báseń byla jen úvodem.