Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJsme kamínkem na cestě domů
Výběr: Noe1, tanec
10. 02. 2006
5
0
886
Autor
Neža
Berte s rezervou báseň nemající rytmus ani moc rýmu...napsala jsem ji na noční službě, nemohla jsem jinak... Věnováno Marii
Dala jsem ti ruku do dlaně,
nevědělas o tom.
Pak přišel dech... ten poslední
před cestou domů.
Jsi malá, bezbranná,
jako kamínek s kovovým leskem.
Ukrytá pod čelem bez vrásek
ptáš se v duchu na plno otázek...
Dala jsem ti ruku do dlaně
a nečekala zázrak.
Nemusí se stát, když slyšíš
hudbu zvonů...
Těš se, teď už jdeš opravdu domů...
Jak jsem již výše četla, nechám si také prolínat slova v této básni s myšlenkami, které mi dávají impuls k tomu, abych se vracela k této básni a snažila se přemýšlet o každém slově. je zajímavá a hodně pěkně napsaná. Jiného uznání zde není, nežli napsat tip a dát do výběru.
zvláštně napsáno ... ani po několikátém přečtení si nejsem jistý, o jakou cestu domů se vlastně jedná
prosím, nic nevysvětluj ... nech téhle básničce prostor k představiosti, který si (alespon pro mne) tak šikovně vytvořila.
*t
Jeheheman> není to o "já a ty" jak si myslíš.... ale aspoň sis to přečetl. Dík.