Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePřed popravou
15. 03. 2006
2
0
1119
Autor
Gryzlik
Provinila jsem se hrozným hříchem,
chtěla jsem být jiná.
Dav odsoudil mě s hrozným smíchem,
teď kat mou hlavu stíná.
Mám už jen poslední přání,
slzy mi stékají po tváři.
Není to jen zdání,
světlo tunelu mě láká září.
Cítím jen strach, už necítím nic.
Smrt má zvláštní pach,
východ slunce neuvidím víc.
Nelituji téhle chyby,
vím ale, že to chyba je.
Pocit jistoty mi nyní chybí,
co po smrti následuje?
Cítím, že ostří se už blíží,
zavírám oči své.
Má hlava padne zemskou tíží,
neuvidím už milé své...
myšlenka dobrá, báseň taky... celkový dojem možná trochu kazí semtam násilný verš a skřípe sem tam takt.... ale celkově se mi líbí, nemůžu si pomoct :)
Máš-li pocit, že jsi jiná, tak já z téhle básně takový pocit nemám. Podobné "romantické" veršovánky patlá každý druhý středoškolák, včetně mně kdysi. Teprve budoucnost ukáže, vyvine-li se z toho něco jiného - třeba i poezie. Jinak jsi mi těmito verši připoměla dávnou písničku od Flamenga "Poprava blond holky": "Kat už svůj meč zdvíhá..." "Kněz už ruce spíná..." "A já jí měl tolik rád..."
Jako autorovi se mi to líbí, není dokonalá, ale líbí se mi. Jsou tam chyby, ale prostě nevím... Napsala jsem ji na lyžáku, protože sem měla pocit že jsem strašně moc jiná. Proto je taková.
Jo a ti co třeba mají rádi veselé básničky, tak ty moje raděj vůbec nečtěte, veselé nepíšu.
možna že nelituješ, ale já ano - promarněného času čtením této slátaniny - chce to napřed získat nějaký rozhled, abys byla schopna alespoň trochu sebekriticky posoudit vlastní dílko, než ho zařadíš do výběru - nikdo není dokonalý, ale tohle sem myslím nepatří
do toho se asi těžko vžiju...doufám, že to pro tebe není moc aktuální...
do toho se asi těžko vžiju...doufám, že to pro tebe není moc aktuální...