Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seto líto které ti padá do vlasů
Autor
wawat
Opět potmě (a potichu?) autor vlastovka. Opět potmě (a potichu?) Za nesmírných nocí Ve světě bíločerném Stýská se Třeba i po sýkorkách - Pod okapem Žebrák pošeptává Otevři oči ať vím že mě slyšíš Do klobouku kape (obrací jej a o dlažbu zmateně zacinká kolenem) - Pak je mi líto Po kapsách lístky máty a not Za nesmírných nocí ... po sýkorkách... (a slova se píší snadněji) To bíločerné dláždění Hrdlo tiše svírá
To líto které ti padá do vlasů
Smutek smutných rán
A večery kdy se čeká na zázrak
A noci plné touhy
A rozhodnosti že tedy dnes
Dnes se to určitě stane
A on nepřijde
Dny kdy touha je silnější než odvaha
Kdy strašně moc chceme
A ona se nerodí
Malá
Tichá
A nenápadná
Básnička napsaná perem umě vytvořeným
Z paprsku hvězdy
Jenž někde v dálce tiše umírá
Inkoustem který ti namíchá
Dobrá sudička z tvého dětského strachu ze tmy
A ty se učíš překonávat ten strach
A když už se ti to konečně povede
Rozpláčeš se
a moc by jsi se chtěla vrátit zpět
Do náruče laskavé tmy
která ti dovolovala snít
O všem
co jsi zatím nikdy nepoznala
Kde jsi mohla věřit
příběhům které se nikdy nestaly
A kde život
nebolí
Kde pel
křídel motýlů
Maluje
po obloze
Malé nepochopitelné
Obrázky
A kde se dá tiše snít
o všem co se nikdy nestane
Z lesů
vánek ti přinesl vůni
Ptačích křídel
Tak ráda by jsi se vrátila
Tak moc ráda
Na chvilku se zastavíš
Usměješ se
Tiše
A možná nahlas
Ta malá princezna co ti mává
se ti tolik moc podobá