Takových pocitů jsou tisíce
však jeden milý mi je víc
to když strom svými lístky šumí
snad zní tak tanec létavic

...

Poslouchám…

Slyšíš?

Jsou i chvíle

kdy ztrácíme se ve tmě sami

najednou se zas přiblíží

ten pocit kdy šum křídel mámí…

přibijí bolest ke kříži

...

Vzpomínám si jak lítala jsem kdysi

v zástěrce co mi křídla dala

vznášela jsem se nad loukami

a vesele se všemu smála

To au už dnes jen zdá se mi

i odřená má kolena

když anděl chodíl po Zemi

prozradil mi co znamená

ta chvíle něhou celá bílá

kdy na klín si mě posadila

maminka…

...

Takový pocit často mívám

snad potkáme se vzápětí

když šum co mezi řádky tuším

až k mému srdci doletí…

Jsou chvíle kdy mi je tak hezky

jindy zas bloudím v bodláčí…

Vím však

že

andělé nemají křídla

a na lidi se nemračí