sněhové vločky, co zahřejí

Když se podíváš z okna i přes tmu uvidíš vločky sněhové.
Bílé tečky, které ukazují, kdy je zima a kdy ne.
Jakoby po dlouhém teplo zaplavila ulice čistota
jsou symbol zimy - věčná jistota.

Zahalím se do bundy s kapucí,
za stole za oknem maj barvu zlata svíčky hořící.
nad nimi po návratu zvenku zahřeju zkřehlé dlaně
teplo z nich je opravdové, nevyznívá planě.

škoda, že vločky pouze k zemi padají,
některé z nich dokonce snadno roztají.
líbilo by se mi, kdyby aspoň jedna byla schopna létat,
abych Ti o ní sladký polibek mohla popsat.

i kdybys měl doma zimu a mrzlo sklepení,
ten polibek bys přijmul do dlaní
a nezahřál by Tě pouze na ruce,
ale po těle a hlavně u srdce.