Písmák Stříbrná svatba
Pětadvacet let a jste stále spolu,
zažili jste vzestupy a pády, nahoru a dolů.
Avšak dodnes spolu rádi máte se,
nosíte toho druhého u srdce.
Ráno procitám
Ráno procitám a oči otvírám,
ze tmy do světla vcházím.
Dveře snů za sebou zavírám,
do zrcadla pohledy házím.
Palmový háj
Palmy sklánějící se nad vodou,
vlny narážející na skály.
Mraky plující modrou oblohou,
různě barevné korály.
Vodopád
V džungli divoké sedmý div světa se nalézá,
vodopády se tam do nebe tyčí.
Mlha všude kolem květiny i stromy zalévá,
ba doslova z vodopádů pryští.
Nejlepší brácha
Jsem tak ráda, že je s náma,
že nezůstala jsem sama.
Kdo mi píše úkoly,
kdo mě učí do školy.
Letní bouře
Vítr šumí,
Vlny duní
Obloha na nebi šedne.
To je tma. a to ve dne. obloha na nebi šedne.
Schůzka
Dneska mám schůzku, srdce mi moc a moc buší. Zapnu si svou blůzku, nedostatky zakryji retuší. Vše špatné uzavřu ve svém nitru a dobré vypustím ven. Svěží probouzela jsem se k jitru, není to zase jen sen.
Palmový ráj
Palmy sklánějící se nad vodou, vlny narážející na skály. Mraky plující modrou oblohou, různě barevné korály. Příroda skvostná, živoucí, šum narážejících vln. Ze skály potůček řinoucí, těch krás je tento ráj pln.
Výbuch sopky
Černý dým se nad sopkou vznáší, obloha černá, škodliviny vypouští. Prach ze sopky na okolí práší, teplo bez slitování vše rozpouští. Vroucí láva se v kráteru vaří, útočí silou ničící. Jen drakům se u sopky daří, láva je tolik vařící.
Duha
Barevné prameny na nebi se setkají, po dešti vyniknou na obloze denní. Vlastně se ani moc neznají, tak často zas duha u nás není. Mokro po dešti, vzduch vlhký jest, po kapkách v hlíně jamky zbyly. Lidé to nepovažují za nějaký trest, vždyť kapky jim obživu zachránily.
Tajemná postava
Sklíčená postava sedící, kocour na zemi klidně leží. čas přijde jim rychle běžící, sledují, jak za okny sněží. Hodiny půlnoc odbíjí, půlnoční mše nastává. Postava čas bez hnutí pomíjí, je klidná, nevstává.
Nádherné probuzení
Ráno se probouzím, venku se teprve obloha rozednívá. U šálku čaje stále bdím, z venku se slunce na svět usmívá. Odcházím a slunci pozdrav věnuji, za teplo, život, světlo ze srdce děkuji. S ptáčky pěji ranní ódu společně, po ránu se cítím prostě výtečně.
Život v lese
Aleje stromů v lese šumí,
potůček po kamenech stéká.
Na jeho konci vodopád duní,
voda z něj do řek vytéká.
Bloudící milenka
Dívka v noci bloudíc lesem,
běžíc za svým milým.
Za svým milým Damoklesem,
jenž nazýval se silným.
Osud basníka
Básník sklání se k listu pergamenu,
píšíc báseň začínající: nezapomenu.
Své bývalé city vyznává,
prohraný boj stále nevzdává.
Rozchod
Chybí mi tvůj pohled,
kde jsi, kde se schováváš.
Tvůj obličej není na dohled,
proč na dobrou noc mi pusu nedáváš.
Setkání
Poprvé jsem ho viděla u baru stát,
pohledem svým mě lákal.
Necítila jsem teplo, ba ani chlad,
náklonnost najevo mi dával.
Schůzka
Dneska mám schůzku,
srdce mi moc a moc buší.
Zapnu si blůzku,
nedostatky své zakryji retuší.
Nádherné probuzení
Ráno se probouzím,
venku se teprve obloha rozednívá.
U šálku čaje stále bdím,
z venku se slunce na svět usmívá.
Ztracena v sněhové závěji
Bílý sníh mi ozařuje tvář,
když kráčím závějí sněhovou.
Mé oči mi oslňuje zář,
snad proto se sotva držím na nohou.
Síla ohně
Oheň, je mocná síla,
rudá zář a ten plamen.
Porazí ho jen mocná víla,
co z ruky jí pryští vody pramen.
Duha
Barevné prameny na nebi se setkají,
po dešti vyniknou na obloze denní.
Vlastně se ani moc neznají,
tak často zas duha u nás není.
Jitro
Oblaka plují na nebi,
ptáčci zpívají nám k ránku.
Stromy tyčí se nad zemí
a tiše šumí ve vánku.
Slunce
Slunce ráno vychází,
Měsíc mu však neschází.
Paprsky ranní vystrčí,
s trávy rosa padá.
Ledové království
Venku napadl bílý sníh,
vločky na zem pomalu padají.
Mám dost času u okna snít,
polínka v krbu tichounce praskají.
Tajemná postava
Sklíčená postava sedící,
kocour na zemi klidně leží.
čas přijde jim rychle běžící,
sledují, jak za okny sněží.
Znamení: Lev
Lev má silnou vůli, ale i pěst,
když má vztek, jde z něho děs.
Srdce však má dobré jako povahu,
zná píly, hrdost, chrabrost i snahu.
Vztek
Zase jsem naštvaná,
že bych i vraždila.
Že bych to dokázala,
že bych i zabila.
Povídání s básní
Do básní se můžu skrýt,
celou duši i můj splín.
Co mě trápí. Sama nevím.
Že čas kvapí.
Sova a pták
Někdo je sova a někdo pták,
ten horoskop musí každičký znát.
Někdo by vyváděl celičkou noc,
pro druhého je to však moc a moc.