Ženy

Ženy

Ženy jsou jako záchvěv bouře,

Motýlí křídla, proužky kouře,

Tu krásu těžko zachytit,

Pak jen ji mít a tiše pít.

Ženy jsou jako vlny v moři.

Jsou kámen, led, a přece hoří

Probudím plameny,

Čekání na změny.

Ženy jsou denní snění,

Co bylo není, co není se mění.

A upadáme v zapomnění

Proč pláčeme až do setmění?

Ženy jsou jako lodě s děly,

Houpou se v bocích ozbrojeny těly

Snad bychom chtěli abychom směli

Však sen je sen a sen je smělý.

Ženy jsou tóny, které nezní

Těžko je s ní a těžko bez ní,

Bez hudby, kterou slyší každý

odchází ladně, bez nás a navždy.

Ženy jsou laně, ženy jsou vlci

Každá z nich tak jak střep ve tvém srdci

Upoutá a ranit může,

Ta vlčí povaha, beránčí kůže.

Ženy jsou všechno, čím chceš aby byly,

Jsou zdrojem snů, tvé lásky a tvé síly,

Jsou tvoje touha, krutost a peklo.

To všechno v jednu bytost se steklo.

Ženy jsou – kdo ví, veršů mnoho bylo,

Leč jenom málo zachytilo

A mojí básní ženu těžko podat.

Ženy jsou ženy – co ještě víc dodat?