Ticho s vůní čokolády

Slůvka už odešla. Ta poslední dozněla včera. Jak dávno...

Věty už ztratily význam a i rozhovory už šly spát.

Kolem jen ticho v hedvábném šatu.

V čokoládovém odstínu a lemované mlčenlivou krajkou...

Tančíme valčík. Podrážkou děláme rýhy ve smetaně.

Ale tak pomalu se nic neušlehá... (Jako kdyby někdo chtěl)

Hlásky se daly k zimnímu spánku.

Co na tom, že je jaro? Příroda v rozkvětu...

Ptáci nechali hlas někde v teplých krajinách.

Kolem jen ticho v hedvábném šatu.

V čokoládovém odstínu a lemované mlčenlivou krajkou...

Tančíme valčík. V rytmu hudby, kterou nosíme v srdci...

Harmonie zapřených tónů minulého století.

Ve vzduchu vísí němé vyznání, zatím krčí se v koutě.

Kolem jen ticho v hedvábném šatu.

V čokoládovém odstínu a lemované mlčenlivou krajkou...

Ticho, ve kterém se krčíme i my dva

a přitom upíjíme z šálku horkou čokoládu.