Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seTobě, co nevíš ...
26. 06. 2007
18
16
1998
Tolikrát zranil muž mě svojí silou
tolikrát vzal mi všechnu naději
dřív vroucí krev
dnes líně teče žilou
a zázraky?
Se dávno nedějí ...
A kdyby stokrát zachvělo se nebe
či na zem stokrát spadla obloha
už neuvěřím
když jsem blízko tebe
že právě ty jsi dárek od Boha
Vrátíš mi víru?
Máš dost na to citu?
Vypleníš křivdy v mojí paměti?
V tichu a míru
nechť to cítím:
Jsi tu
a smím se schoulit ve tvém objetí? ...
16 názorů
boli, vsak krasne je cist slova poznani, ze clovek neni ve svem prozivani sam.. *tip*
Jarmila Moosová Kuřitková
05. 07. 2007
Jarmi, to co říkáš ve svých verších za sebe by nás tolik podepsalo jako své pocity... je to zvláštní... a krásné
Jak je to vůbec možný psát často a tak krásně?:)
No prostě zase dechberoucí, ten můj určitě:)*