Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seA ty?
26. 09. 2007
19
14
1641
Vzpomínám na dny
kdy jsme si spolu hráli
já byla velká už
ty ještě trochu malý
- u věčných kluků běžný jev
a potom se to obrátilo
tys naučil mě slova klást
po vzoru svém
já - v potu krev
jsem do svých básní tebe dala
bylo to málo
chtěl jsi víc
z velké se rázem stala malá
co vždy ti chtěla vyjít vstříc
a písně jiných nezpívala
- co z toho?
hry se nekonaly
a z velkého byl zase malý
po sklizni půst
tentam je růst
či snad se mýlím?
čím hůře tím lépe?
kde hojnost lásky
Múza nezaklepe?
14 názorů
Obyčejný_chlap1
28. 09. 2007sestricka.slunicko1
27. 09. 2007
Je fakt, že když člověka něco trápí, tak se mu spíš chce z toho vypsat, než když je spokojenej... Ale bylo mi řečeno že takové citové výlevy nejsou žádná poezie... :o(
Jarmilko, píšeš skvěle ! *)
aleš-novák
27. 09. 2007Jarmila Moosová Kuřitková
27. 09. 2007
Kde hojnost lásky, múza nezaklepe, to je moc pěkné, mezihra(třetí čtvrtina) - jako by jsi ztrácela dech, ale ten závěr famózní, na tip