Věc, proč se zbláznit

.....

Často po večerech bloudím v profilech lidí v těch jejich fotografiích osmatřicet pětačtyřicet šestapadesát... lidí co jsou vážně sami jako nějaké plaňky u kolejí A já jim chci hned napsat něco co by je povzbudilo něco co má sílu a šmrnc A když to napíšu když napíšu to dlouhý povzbudivý psaní tak ho hned pošlu a v hlavě mám jasno a převážně taky půllitr ořechovice nebo co to je - prostě to odešlu těm smutným lidem a hotovo šmitec vymalováno Ráno většinou o ničem nevím maximálně se zařadím do toho stejnokrojovýho šiku ale přijde ke mně mladej a řekne mi "táto udělals fajn hemenex" a já mám hned trochu radost a pak si přečtu ještě ten skoro povzbudivej email co mi od někoho přišel a večer se zas snažím povzbudit ty pořád smutný lidi kterým musím psát na zlepšní nálady Někdy je to pěknej blázinec No nekecej Nekecám

---