Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMarek
16. 11. 2007
21
45
2832
Autor
mylenka
Je to hloupý. Trošku se za to stydím, ale co.
Bylo mi patnáct a tak moc jsem ho chtěla. Černý oči, pořád se usmíval. Světlá čupřina vlasů nad čelem. Chtěla jsem ho strašně moc.
V patnácti!
Řekla jsem to doma mamince. Jak moc po něm toužím. Ona se usmála. Blížily se vánoce a tak bylo všechno jinak. Advent u nás znamenal být si blíž.
Kdykoliv jsem ho ve městě zahlédla, zasnila jsem se a těžko od něj odtrhávala oči. Byl by jen můj. Spala bych s ním , to je jasný! Prostě ho potřebuju. Jenže, copak je to možný v mém věku?!
Štědrý večer.
Rozbaluji balíček a nevěřím svým očím! Maminka mi ho koupila! Hadrového šaška s bakelitovým ksiftíkem, do kterého jsem se zamilovala přes sklo výkladní skříně hračkářství.
No ano, v patnácti! Modrožlutý, hadrový,vycpaný šašek s nemizejícím úsměvem mě pak provázel celou dobu studia na střední škole, spal se mnou na privátě i na ubytovně v místě prvního mého zaměstnání.
Dokonce se mnou spal i v době, kdy už nemusel, protože po mém boku usínal můj muž.
Šašek Marek. Tak jsem mu říkala a šeptala mu večer všechna svá přání, sny a tajemství.
Pak se přestěhoval do postýlky našeho prvního syna. Věděl o mně všechno…
A dnes? Leží na půdě ve starém koženém kufru s několika panenkami…chtěla bych slyšet co si povídají o lidském vděku… i když …možná to tuší…princezna, která je vysvobodí, se už narodila. Jmenuje se Rozárka.
45 názorů
:-) ještě jsem měla medvěda, ale ten byl "sváteční"..píšu o něm v "O panence, co se nesměla svlékat."
Kiwagamo´ag
03. 09. 2009
kdo je rozárka? má to jméno nějaký smysl, který nechápu, nebo je tam jenom tak? A pokud, tak proč?
Jsem si všiml, jenže já neznám pravidla. Stejně ta povídka nemá chybu.
:-)
Adriana Bártová
30. 01. 2009
:-)))
No nevím, nevím... jako nápad to je hezký...ale na jaký krádeže by se to vztahovalo? na všechny? To bych to radši nechala při starém :-))) co já vím, jestli můj muž někomu neukradl třeba hliněnou kuličku...neřku-li duhovku, či skleněnku ;-)
> Takovým zlodějům by měly odpadnou ruce...
Vzhledem k tomu, že větší procento tohoto typu zlodějů je v mužké části populace, mi pro to upadnutí přichází na mysl i jiná tělesná partie. A jako ještěrkám by jim pak mohl zase narůst; vzadu.
Takovým zlodějům by měly odpadnou ruce :-( jako ještěrkám ocásek... pak by jim mohly narůst, ale takové s kratičkými prsty...aby každý viděl s kým má tu čest :-)
Schovávali jsme si hračky, se kterými si hrály naše (dnes už velké) děti. Některé stavebnice byly ještě po mně. Když jsme tu krabici chtěli odvézt do nového bytu, někdo nám vykradl auto a byly pryč -- no co, staré hračky... Dodnes je mi to docela líto.
Pro Tangens_Omega36:
> bylo spíš dětské...
I tato varianta mě napadla, ale zmiňovat se o ní se mi zdálo poněkud poedofilní :-))
:-))) Lakrov!
Tangensi, nechci tě ranit...ale myslím, že držet v náručí hadrovou, nebo plyšovou hračku je něco jiného, než studený kolo... i když chápu i vztah k takové věci...měla jsem takhle ráda naše auto...když jsme ho měnili za nové, byla jsem ráda, že nešlo z domu úplně a že jsme si mohli dovolit, dát ho nejstaršímu synovi, který se zrovna oženil.
:-))) no já že píšeš, že jsi měl takový vztah ke kolu...já se s Markem "mazlila" představa kola pod peřinou v posteli, jak ho držíš v náruči.... se mi líbí :-)))
To je překvapení... Juch! To je to krásné... a potom, a potom. Trochu na úsměv a trochu skoro na slzu :-)
Dík za náladu. Potřebuju takovou. Tip a Rozhlas
Nádherně napsáno!
Nikdy jsem neměla panenku, plyšáka, ani talisman. Bývala jsem často sama doma. A jak jsem tak s pláčem usínala, představovala jsem si, že mám v posteli živého králíčka nebo kotě... To je dobře, že ti maminka toho šaška koupila! T*********
Já měla ještě na VŠ talisman - hadrovou panenku s bakelitovým obličejem a ježatými zlatými vlásky. Ta hlavička jí čouhala z diplomatky, ale fungovala! */