Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNevěřit...nedůvěřovat?
23. 11. 2007
15
76
3329
Autor
mylenka
Mít rád
neodpouštěj mi nikdy víc
mít rád to není k odpuštění
mít rád se ve zlost nepromění...
to se jen v koutku krčí tiše
a černou tužkou ve tmě píše
až bolest zmizí pochopíš
mít rád znamená být si blíž...
Usmála se a řekla : „No co, boží mlýny melou…“
Vracela se jako v horečce. Otvírala jedny dveře a hned za nimi byly další.
Nemohla utíkat, protože to prostě nešlo.
Proč se vracela?
Proč nakukovala zpátky? Vždyť už to přece všechno ví.
Ty poslední dveře …
Natáhla ruku, klika povolila a ona se dívala na modré nebe, louku plnou mateřídouškové vůně...vyhřátou mez s čekankou.
Kamarádila s ní každé léto...
Nadechla se, sedla si na práh.
Nohy spustila do dětství.
Vůbec ji nezábly.
A jeden obrázek střídal druhý…a ve všech bylo tak teplo, jasně, zářivě.
Zavřela oči a tvář nastavila slunci.
Nechci to řešit. Řekla si sama pro sebe.
Proč se zavírat do pokojů plných lží s lidmi, kteří jen závidí a ubližují. Přisednou si a nenápadně začnou. Sem tam otázka a pak… zabalí vše do pozlátka. Jako když si jdete koupit Vánoce. Nekoupíte je.
Tvrdí, že vás mají rádi a pak, najednou…slupnou vás, jako ten fondánový bonbón a ještě vyprsknou: „No, to je hnus!“ A hlásí každému na potkání: „Bacha na ni, já ji ochutnal! Není vůbec dobrá a málem jsem se otrávil! Možná je i jedovatá…povídal to i ten a ten a ta…“
***
„Nepřemýšlej tolik,“ říkává mi moje nej kamarádka. „Vždyť se utrápíš…lidi jsou svině, to nevíš?!“
„Ale, víš…jak můžeš takhle žít? Nevěřit, nedůvěřovat?“
„No a ty? Věřila jsi, dávala srdce na dlani. Řešila neřešitelné…Vždyť sama víš, jak to vždy dopadlo. Mít rád se neodpouští. Vždycky se najde někdo, aby plivl, pošpinil, ublížil…Znáš to o sousedově koze, ne?!“
„Ty jsi ženská. Jak to, že ty mě máš ráda?“
Ještě teď slyším ten smích.
„Nepíšu básničky, přece!“
76 názorů
Zase ty nohy spuštěné do dětství; funguje to pořád stejně. Vypadá to, že se v posledních létech moc nemění, ten můj náhled na věc.
¨to jako vážně myslíš mou osobu? no to tedy nevím... napadli by mě z fleku lepší adepti :) pokud to tedy chápu správně.
Mám ho tady :-) Píše velmi dobře a má to, co mně chybí - trpělivost :-)
počkej, máš na povídky učitele? kampak chodíš? nebo kampak chodí on? :)
...
myslím, že jsi mi dříve něco podobného psala... o té jisté "uspěchanosti" a "přepisování". rozhodně jsem to dělávám dřív i já. dneska se také musím krotit. ale všeobecně se textu věnuji několik dní. i když se mi zdá good, čekám další dva dny... někdy je to sranda... někdy hodně nadávám...
...
kritiky snáším dobře i špatně... ono dost záleží, jak se podá... a jsou tady lidé, kteří mě svým přístupem opravdu štvou :) arogantním, svým způsobem vulgárním...
:-) To já vím, že nejsi...a navíc uneseš i kritiku bez tipu...proto Tě čtu :-)
Jsem lajdák, píšu většinou rychle a pod vlivem emocí - vypisuju se z nich, pomáhá mi to. Vlastně si to tak lépe srovnám v hlavě... často se pak vracím i k básním a třeba je celé přepíšu.
Mám teď na povídky učitele- jenže ho zlobím- co napíšu hned házím ven a vím, že povídky se takto psát nemají :-)
myslím, že podobné stavy zažívá má přítelkyně. Takže chápu. Opravdu. Formálně se nezapřeš coby poetka. Celý text je laděn do silně pocitového hávu... je lehký, nasáklý spostou pocitů, obavami... zamrzí, že při takové dávce nepřichází trošku odpovídající forma. více propracovaná.
...
teď si ale říkám: je to opravdu chyba? nebyla ona jednoduchost záměrná?
...
přesto všechno dávám tip
...
nejsem zlý
Tyjo, někdy mám pocit, že si lidi snad namáčej pero u mě doma... Todle mi docela mluví z duše. Někdy. A někdy taky ani maličko, protože i ty protivný lidi jsou někdy hodný... A napsaný je to parádně, eště taky.
Tipec
Don´t_worry
02. 12. 2007
Jsi první, která se nad tím takto zamyslela...a odhadla zcela přesně, že je to psáno pro nějakou komunitu...a to potěšilo zase mě...dík za zastavení :-)
juuu tak to sem desne rada.. mam totis pro nej desnou slabost nakou..:-)) a Tys me potesila, ze to nejni o nem.. fakt..:-))*
mno.. sem este tedy neprecetla secki krytyky k dilku.. le bych pravdu rekla..mam z nej takovej jakoze zvlasni pocit.. Jako by na pismaku byli enem samy wocklify lidi.. kery ublizujou mno.. a to si myslim, ze je blbina. Je tu more uzasnejch lidi.. le chapu.. ze v kazdy komunite se nande negdo.. do tomu druhymu proste nesedne.. bo mu ublizi.. Le mi to prijde.. ze ten uzasnej zbytek.. je pak hazenej s tema wocklifejma do jednoho pytle.. a to se mi prinde nespravedlivy. Ale napsano je to jinac.. ctivje..:-))
...já mám anděla doma...ale není to trouba :-) jak by se mohl někdo třeba domýšlet. Je to člověk, který je živý a jeho náruč je hojivá náplast na všechny bolesti, které lidi dokážou udělat druhým zlými slovy...
Pohltilo mě to tak, že se mi na chvíli povedlo zapomenout i kde je jih a sever (to se mi moc často nestává).
'Nohy spustila do dětství.' - tam někdo to začalo fungovat.
Nejsi jedovatá. Jsi dostatečně abstraktní, aby se do Tebe vešlo cokoli, povídko milá.
Dík. Tip. Rozhlas.
Můj muž lidem příliš nedůvěřuje, je podezřívavý, a učí to i mě. Ale takový život se mi nelíbí, je to jako jed, nedůvěřovat a stále být ostražitý, přemýšlet, kdo asi co kde komu o mě říká nebo myslí... Už se tomu bráním.*
Jarmila Moosová Kuřitková
23. 11. 2007Jarmila_Maršálová
23. 11. 2007
želvu jsme měli vodní...jmenovala se Elvíra, jenže smrděla...musela se jí pořád měnit voda a toužila po ní dcera mé kolegyně...jsme udělali dobrý skutek... i jméno ji nechali...Elvíře :-)
Jarmila Moosová Kuřitková
23. 11. 2007Jarmila_Maršálová
23. 11. 2007Jarmila_Maršálová
23. 11. 2007Jarmila Moosová Kuřitková
23. 11. 2007Jarmila Moosová Kuřitková
23. 11. 2007
To je šikovná žena... macík je moc hezký...tulivý... naučím to manžela :-))) on mi pořád říká, ať mu ta směšná slova napíšu, že se je naučí...je děsně nenápaditej :-)))
jarka - hmmm, sám nepijem:) a dnes sme mali s jožom len bergamotový čaj, neviem, čím to, ale tak to vyšlo, možno preto, že už všetci vedia, že spolu slopeme:) tak sme dnes klamali čajom...:!
neviem, mal som na marcelky šťastie:), ale my ich na slovensku voláme - maca...:) maci, no a moja žena mi niekedy hovorí macík:)
Jarmila Moosová Kuřitková
23. 11. 2007
Jenže ty mi píšeš MarceKLKa..a to je divný...a tolik marcelek na Slovensku? no do Prahy to mám jen 100 km...začnu přemýšlet :-))
marcelka je slovensky:))), mal som marcelku jednu kolegyňu, potom keď som bol šéf, moja osobná sekretárka dvojnásobná bola marcelka a teraz mám kolegyňu zase marcelku:))) a bude to tam, kde to robí Jarka:))) v Prahe:)))
Jarmila Moosová Kuřitková
23. 11. 2007
...no a co, to vím, že přibalil...vy se tu domlouváte, já nevím , kam mám přijít abych si čichla k špuntu, co měl slavný Jožo v ruke... a ještě mi tu , Stanko, začneš koktat :-)) Marceklka mi neříkej...to není slovensky! já zažila ještě slovenské pondělky v telke :-))
nestrieskame, lebo Jožo nemóže, pribalil mi len fľašku, kurník, to píšem dvakrát:))) to isté, marceklka, čítaj!!!
Jarmila Moosová Kuřitková
23. 11. 2007
Jožo Ráž nemôže prísť, volal som ho dnes osobne, ale pribalil mi na tú slávu fľašku:), takže už je čím:)
Ne, Jarmilko, to tvoje mi pomohlo...že už to je dobré...Stano taky hezky foukal, ale žena ženě :-))) jsem někde četla...prý, že jen žena ženě umí udělat dobře...ale nevím co :-))
Jarmila Moosová Kuřitková
23. 11. 2007Jarmila Moosová Kuřitková
23. 11. 2007
Stano, já tě asi neunesu...leda že bys byl pacient, to bych napnula síly :-) ale radši ne..nakonec, proč bych tě nosila do čajovny... když tak z čajovny :-))
a už je to dobré...ofůkané ...díky,Jarmilko :-))
mylenka - ma nese...
r...
Janka - aha, nevedel som, tak budem nalievať niekomu inému:)
Jarmila Moosová Kuřitková
23. 11. 2007
:-))) až nebudu mít nabitou hubu :-))) takhle se mi špatně nafukuje :-))
Janka:)
si milá,
čo piješ? Prídem 7. 12. do poetické čajovny, môžem ponúknuť:)
..Já bych radši psala veselejší ...žertovné, pískací, nafukovací, Jani :-))
...taky to byla maminka... teď by se mi smála a řekla ať jdu raději něco pořádnýho dělat, než si nechat "natloukat ústa" u PC :-)
mne len mama:) fúkala boliestky
a možno teta
od maminej smrti to bude o šesť dní neuveriteľných 20 rokov, ale pamätám si jej pofúkania dodnes:)
Už si ani nepamatuju, kdy mi kdo na něco rozbitýho foukal...ale jako malá holka... pomáhalo to, to vím :-)
veriť a vždy si nabiť hubu
lebo vždy to tak nie je
niekedy si ju nenabiješ
a to potom stojí za tie časy,
keď si ju nabiješ:)))
No , já nevím, třeba by mohla, kdybych to víc rozsekala a srovnala pod sebe :-))
je lépe být několikrát zklamán, než být celý život nedůvěřivý... praví klasik, jen už nevím který... :-)) */
Já vím a čekala jsem , kdo mi to první vpálí...že to není povídka...ale co jsem to teda vlastně napsala...kdo mi to prozradí? :-)
Vůbec, ale vůbec to není podle mého gusta, přesto se mi to líbí. Velmi hezky napsáno a ač to prostě není pořádná próza, natož povídka, tipuji.
Mimochodem, hned první věta ukazuje, jak by měla vypadat první věta :)
Jarmilko...myslím, že mi opravdu rozumíš a jsem ráda, že jsem tě zaujala natolik, žes to i dočetla až do konce :-) dík.