Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seTenkrát...jak jsi mi mizel mezi hvězdami
14. 12. 2007
10
13
1868
Autor
mylenka
Pamatuji si tu chvíli
Vlak sebou cuknul
a já se dívala do světel lamp
Byly z nich hvězdy
Poprvé
jsi mi řekl
Ne
Nebylo po mém Slzy
pálily a rozpouštěly černou tmu
která se vpíjela do
do osvětleného nádraží
Vlak mě odvážel domů
a ty jsi tam stál
sám
Až po letech jsi mi řekl
že scénář byl tehdy napsaný v tvé hlavě jinak
To
když jsem v našem prvním bytě vybalila dvě křehké skleničky
na štíhlých stopkách
Měl jsi je prý sebou v kufříku
a já ti odjížděla vlakem domů
Nerozbily se
Až po letech
ta menší
slabší …
Praskla mi v ruce
při utírání prachu
Větší
stojí dál svoji stráž
Mám tu skleničku ráda
Věřím ji
Nikomu ji nedám
nepůjčím
Vždycky
když se z pouličního osvětlení
stanou hvězdy
vzpomenu si na tu chvíli
Tenkrát…
jak jsi mi
mizel mezi hvězdami…
Vlak sebou cuknul
a já se dívala do světel lamp
Byly z nich hvězdy
Poprvé
jsi mi řekl
Ne
Nebylo po mém Slzy
pálily a rozpouštěly černou tmu
která se vpíjela do
do osvětleného nádraží
Vlak mě odvážel domů
a ty jsi tam stál
sám
Až po letech jsi mi řekl
že scénář byl tehdy napsaný v tvé hlavě jinak
To
když jsem v našem prvním bytě vybalila dvě křehké skleničky
na štíhlých stopkách
Měl jsi je prý sebou v kufříku
a já ti odjížděla vlakem domů
Nerozbily se
Až po letech
ta menší
slabší …
Praskla mi v ruce
při utírání prachu
Větší
stojí dál svoji stráž
Mám tu skleničku ráda
Věřím ji
Nikomu ji nedám
nepůjčím
Vždycky
když se z pouličního osvětlení
stanou hvězdy
vzpomenu si na tu chvíli
Tenkrát…
jak jsi mi
mizel mezi hvězdami…
13 názorů
Manuamanua
17. 12. 2009aleš-novák
16. 12. 2007
Jsou vzpomínky, které si zaslouží postavit k nim stráž... to aby neodběhly, nebo je někdo neukrad...
avox...dík :-) ale tady bylo jedno, kdo byl kde...tady šlo o to, že mi poprvé řekl i NE :-)
Tu chvíli si pamatuju ještě dnes... bylo to po maturitním plese a já chtěla, aby jel se mnou k nám domů...a on se "cuknul"...vlak se rozjížděl, já stála v posledním vagonu a všechno bylo rozmazaný... i ty lampy...a on stál na tom nádraží a zmenšoval se, až se ztratil v dálce...
Chodili jsme spolu tři roky a třikrát se "definitivně" rozešli :-) Jsme spolu už 28 let :-)
Víš, třeba to SENIOR za 30 let pochopí...dík :-)
Tohle se stává často. Pokud člověk posuzuje zvlášť obsahovou a formální stránku : je to paráda ta myšlenková osa, ten malý lidský příběh. Pokud je ovšem člověk necita a formalista nemůže uznat takovéto dílko za dobré. není to úplně nová situace, ale je dmonstrovaná zase na jiných objektech. Já si s chutí přitipnu už proto, abych se stal tím kdo zhasne vedle těch věčných....
Keď spomienky ožívajú... je taká pesnička.
Kde sa vzal, tu sa vzal SENIOR sa spod zeme vyhrabal.
Je zde jakoby zaváněno poněkud prefabrikovaným zagorismem sloužícím zde spíše jako jakesi okrasnozáznamné médium nežlivěk pokus od všeobecné nadčasovo které bude někoho zajímaným aspoň i po jeden a půlté.
Pár jedinců vyjádří hvězdnou účast autoru a poslední zhasne.
5+