Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seUž můžu...
07. 01. 2008
11
18
2160
Autor
mylenka
vrátit, co dlužím...
Dívala jsem se za ní
Ach jo
zase to hop sem
- hop tam
Počkala jsem
až přejde ulici
a zmizí
za stromy lemujícími obrubník chodníku
Jsou takové chvilky
kdy se ztrácí...
v bolesti
strachu
otázkách
Vždycky se jí trochu začne klepat brada
Rychlými pohyby
přetrhává pocit
kdy neví…
Ona
která znala odpověď
na všechno!
Jak vrabčáček
který se rozhlíží
a mrká hnědýma očima
Tak to začíná
když maminka se do dětství vrací…
18 názorů
Připomíná mi to takový návrat do dětství ve smutném vydání. Něco jako když náš syn, dávvno, když byl malý, povídá: "Až já budu velký a ty budeš malá..."
Tenkrát mi to přišlo k smíchu. A najednou na tom nic vselého neshledávám. My k tomu máme ještě daleko. Ale už víme, že není vyhnutí.
Diano, ne, to nepiš! Víš jak mě rozčiluje, když někdy
začne "organizovat " a kontrolovat náš volný čas?! :-) Ale přesto jsou chvíle, které si ponesu v sobě až do konce...
Taky jsem si nejdřív myslela, že o patří dceři... ale když nad tím tak přemýšlím, tak moje maminka a moje dcera taky mají hodně společného, nejen jméno :-) i toho vrabčáčka. Moc se mi líbí.
...nedělám to...ale tady bych asi radil první čtyři řádky vynechat...pěkná...
Jiří...spíš nerýmuješ, ne? Asi máš pravdu...nikdy mě nenapadlo takový rým hledat ...
V komentáři k jiné básni o mamince jsem napsal, že proti svému zvyku neveršuji, protože na slovo "maminka" neexistuje adekvátné citově silný verš... neexistuje!!
Jarmila Moosová Kuřitková
07. 01. 2008
..Víš, Janinko...vlastně to je dobře, že jsem tě takto spletla...
Byla na kontrole v nemocnici a já se od vrátnice dívala, jak se bojí vstoupit na přechod...byla jsem v práci, "protáhla " ji na rtg, aby nemusela čekat a neujel ji autobus domů.