Masopust vzpomněnek

avi

Původně jsem ti chtěl, přiznám se, napsat, že tahle se mi moc nelíbí. Ale přečetl jsem si ji ještě jednou a už ani nevím, co mi na ní vadilo. Ta, hm, naléhavost, v širším významu slova, je tam moc dobrá. A samozřejmě tvůj obrovský talent pro jednotlivé obrazy a zachycení pocitu. Moc pěkné - tedy, opět jsem se dostal tam, kde to při kritikách nemám rád. Pěkné, pěkné - zkrátka dobře napsané, působivé; ne že by mi ty zachycené pocity přišly pěkné.

Také vypravuji příběhy z vojny.. konečně, jsem taky děda, né... TTT

obzvláště ten závěr*tip*!

Hodně naštvaná, sebejistá, odtažitá. JO, zachovává si čest... Ale někdy i moc ukecaná... HOdně se mi líbí "není mi do spánku jen trochu do objetí" nebo moje svědomí má jednu ruku v bok a na druhé jen dlouhý křivý ukazovák ale reklama na prášky vůbec.... ale celkově to mám supr sílu, dynamiku, náboj... JO! :-)

je rej hlasek,misto masek je to plne zivota a tance ty vzdycky podas vse s patricnou davkou elegance!!..../***

ta větší kočka je kocour vííš

tahle mi nesedla ... už jsem se bál, že začínám být zcela nekritický ;-)))

já bych taky do veršů nedávala smajlíky, to byla replika z icq, která tam musela být tak, jak jsem ji tam dala díky moc

pro mě docela nářez...i když pořád bych smajlíky do veršů prostě nedávala, ale čert to vem...je to opravdový, takový bolavý, ale nevyčítá to, skvělý obraty...*

díky

asi mám slabost pro parchanty k zulíbání :-)) báseň je výborná, moc pěkné obraty... "nestřádala jsem svědomitě do jeho pokladničky desetníky své přítomnosti" "není mi do spánku jen trochu do objetí" (to znám) "mezi zdmi z matného skla vlastního pokrytectví odkašlávám opožděnou lítost o kterou nikdo nestojí" tip*

přeřadila jsem z indispozic, avízuji, abyste se mi nebáli sem vyjádřit svou krutiku, protože já se jich nebojím...;)